Atletika jako základ všestranného rozvoje: ideální start pro každé dítě
Atletika bývá právem označována jako královna sportů. A není divu – zahrnuje přirozené pohyby jako běh, skoky nebo hody, které jsou vlastní každému dítěti. Právě díky této přirozenosti a variabilitě se atletika často využívá jako základní pohybová průprava nejen pro děti, které se chtějí atletice věnovat naplno, ale i pro ty, kteří si teprve hledají „svůj“ sport.
Proč začít právě atletikou?
Atletika má obrovskou výhodu v tom, že není zaměřena jednostranně. Během tréninku se dítě postupně seznamuje s různými typy pohybu, učí se ovládat své tělo a rozvíjí široké spektrum schopností – rychlost, sílu, vytrvalost, koordinaci, obratnost i pružnost.
Navíc je vhodná pro děti všech povah – jak pro ty soutěživé, které chtějí překonávat své výkony, tak i pro ty, které hledají spíše pohybovou radost než výsledky.
Všeobecná pohybová průprava jako základ pro další sporty
Mnoho profesionálních sportovců, kteří dnes září v jiných sportech, začínalo právě atletikou. Proč? Protože atletika dává výborný motorický základ, ze kterého lze přirozeně přejít třeba k házené, basketbalu, volejbalu, gymnastice nebo kolektivním sportům.
V odborné terminologii se tomuto přístupu říká GPP – General Physical Preparation neboli obecná fyzická připravenost. Jedná se o fázi, kdy se dítě neučí konkrétní dovednosti pro jeden sport, ale rozvíjí všeobecné fyzické schopnosti, na kterých lze později stavět.
„Kdo má pevné základy, může stavět vysoko. Děti, které projdou atletikou, mají výhodu téměř v jakémkoli sportu,“ shrnuje jeden z trenérů, kteří se atletické přípravě věnují u malých dětí.
Přirozený pohyb = radost i zdravý vývoj
Zatímco specializované sporty (např. tenis, hokej, gymnastika) často zatěžují jednostranně určitou část těla, atletika přináší vyvážený pohybový rozvoj. To je zásadní jak pro zdravý růst kostí a svalů, tak i pro prevenci úrazů a přetížení.
Například střídání běhu, skoků a hodů podporuje rozvoj různých svalových skupin a zlepšuje celkovou koordinaci. Pravidelný atletický trénink přispívá i ke správnému držení těla, zvyšuje kapacitu plic a posiluje srdce.
Do atletické přípravky jsou zpravidla přijímány všechny děti, které projeví zájem, nedělá se talentový výběr. Databázi atletických přípravek najdete Atletika pro děti. Aktuální informace týkající se dění kolem atletiky najdete na webu Českého atletického svazu.
Historie atletiky
Kolébkou organizované atletiky se stalo antické Řecko, kde byla atletika hlavní náplní antických olympijských her. Starověký pentathlon (pětiboj) obsahoval kromě zápasu i běh, skoky, hod diskem a hod oštěpem. V době feudalismu se pěstovaly běhy, skoky a hody v rámci lidových her a slavností jako nenáročná zábava bez přesných pravidel.
Začátky atletiky jako novodobého sportovního odvětví jsou spjaty s Anglií. Již v 17. století se zde konaly závody v běhu, především na dlouhé vzdálenosti. V počátcích se závodů zúčastňovali profesionálové; sázelo se na vítězství jak mezi diváky, tak i mezi závodníky. Teprve v polovině 19. století se tvořily kroužky amatérů, a to nejprve na školách, později vznikaly sportovní kluby. První záznam o závodech je z univerzitních kolejí. V programu závodů se začínají objevovat i technické disciplíny, tj. skok do dálky a do výšky, vrh kamenem, hod kriketovým míčkem a kladivem. V tomto období vznikl statut závodníka amatéra. Jeho formulace umožňovala účast na oficiálních závodech pouze příslušníkům šlechty, univerzitním studentům a duševním pracovníkům. Roku 1880 tato konzervativní amatérská definice zanikla a závodění bylo zpřístupněno širší veřejnosti. Ve 2. polovině 19. století se začíná atletika šířit z Anglie na evropskou pevninu i do zámoří. Atletické federace jednotlivých zemí Evropy vznikly převážně koncem 19. století, zejména vlivem novodobých olympijských her.