Dříve nebo později se to stane každému dítěti. Běží, zaškobrtne a narazí hlavou do něčeho tvrdého – na schod, prolézačku nebo do zábradlí. Ještě než se stihne pořádně zvednout ze země, naběhne mu na čele boule o velikosti golfového míčku. Jak v tu chvíli postupovat?
Přestože pohled na brečící dítě s boulí na čele, která se zvětšuje rychlostí světla, vás může vyděsit, snažte se být v klidu. Situaci nedramatizujte ani neshazujte, ale dítě spíše uklidňujte, buďte mu oporou a chvalte za to, jak vše dobře zvládá.
Opatrně prohlédněte místo, kam se dítě praštilo a pokud má kromě boule i krvácející ránu, snažte se zastavit krvácení přitisknutím látky nebo kapesníku. Pro úrazy hlavy je typické, že i malé rány hodně krvácí. Proto se snažte najít zdroj krvácení, ať víte, jak je rána veliká. Jestliže má více než centimetr nebo je na místě, kde přes každodenní namáhání jen tak sama nesroste, zamiřte raději na dětskou chirurgii.
Pokud nikde nic nekrvácí a na místě se udělala „jen“ boule, není potřeba hned sedat do auta a vyrážet směr pohotovost, nebo dokonce volat záchranku. Pokud dítě nebylo po pádu v bezvědomí, ale zvedlo se a komunikuje, vyčkejte a co nejrychleji ránu začnete chladit – ledem, pytlíkem mražené zeleniny nebo chlazenými gelovými polštářky, které se vyplatí mít pro podobné případy stále připraveny v mrazáku.
Místo ledujte alespoň dvacet minut. Boule je totiž nashromážděná krev, vazivo, plazma a další tekutiny, které nemají při nepoškozené kůži kam odtéct. Tím, že přiložíte ledový obklad, se stáhnou cévy a drobné svaly kolem tepének, do poškozené oblasti se zastaví přítok krve a boule se buď nestihne naplno nalít, nebo se alespoň rychleji zmenšuje.
Asi každý rodič si v tu chvíli vybaví noční můru v podobě zamačkávání boule lžící. Na to zapomeňte. Dnešní děti mají štěstí, že se časem přišlo na to, že bolestivý obřad nejenže nepomáhá, ale může situaci ještě víc zhoršit a poškozenou oblast ještě zvětšit.
Protože jde vždy o úraz hlavy, tak i když nepojedete hned na pohotovost, je důležité dítě v následujících hodinách pozorovat, zda se nevyskytnou příznaky signalizující vážnější poranění, jako třeba otřes mozku. Pozor si dávejte hlavně na závratě, ospalost, ztrátu paměti, nevolnost, zvracení, změnu chování, neustupující bolest nebo poruchy vidění. V takovém případě ihned jeďte k lékaři. To samé platí, pokud dítě začne být vláčné nebo pokud mu po pádu teče jakákoli tekutina z nosu nebo uší. Nudle se nepočítá…
Jako naschvál se podobné úrazy často stávají k večeru, kdy bývá dítě samo o sobě již unavené. Navíc pláč z šoku, případně bolesti také vysiluje, proto bývá složité odhadnout, zda dítě usíná vyčerpáním z únavy a pláče, nebo v souvislosti s úrazem. Snažte se proto dítě utěšit, uklidnit a i když se blíží čas spánku, zkuste ho ještě alespoň hodinku udržet bdělé.
Protože se mohou důsledky otřesu mozku objevit i s odstupem několika hodin, je potřeba dítě monitorovat i ve spánku. Nastavte si budíčky a co dvě hodiny dítě buďte do plného vědomí a zkontrolujte, zda se neobjevil některý z varovných příznaků.
Každý případ je individuální, a přestože kvůli bouli situace zpravidla hůř vypadá, než jaká je, dejte co se týče vyhledání lékaře vždy na svůj rodičovský cit a intuici. Vy své dítě a jeho chování znáte nejvíce. Je třeba velmi pravděpodobné, že se boule sama do pár dní vstřebá (a projde si při tom všemi barvami), ale berte v poraz i předmět, o který se dítě do hlavy praštilo. Dřevěné schody nebo postýlka jsou přece jen o něco měkčí než kovová prolézačka. A pád po zakopnutí bývá o něco mírnější než naražení hlavou do tyče za běhu…