ČR

S volejbalem děti začínají obvykle ve druhé nebo ve třetí třídě na základní škole, mohou ale i později. Velikou roli hraje výška, to ovšem neznamená, že by se v tomto sportu nemohli prosadit i vzrůstem menší hráči. Dětem se na volejbale líbí, že je to inteligentní, bezkontaktní a kolektivní sport, při kterém získají mnoho kamarádů.

Volejbal patří mezi halové sporty, který hrají jak muži, tak ženy. Poslední dobou je stále populárnější také jeho letní varianta v podobě plážového volejbalu, kde proti sobě nastupují dvoučlenné týmy. Stejně jako klasický volejbal patří mezi olympijské sporty. A jaký je v současnosti o tento sport zájem?

V dnešní době u dětí a jejich rodičů všeobecně vzrůstá zájem o sport. Nyní je to spíše vedeno jako aktivita v kroužcích, kdy dopravu zajišťují rodiče. Možnost výběru dětí z celé řady sportů je pro všechny sporty velmi konkurenční a náročný k získání dětí,“ uvádí Tomáš Zedník, trenér VK Ostrava s tím, že dětem, které se dají na volejbal, se na tomto sportu líbí jeho kolektivní pojetí, bezkontaktnost, mnoho kamarádů, které díky němu získají a v neposlední řadě to, že jde o inteligentní sport.

Kupříkladu ve VK Ostrava s volejbalem začínají s dětmi, které jsou ve druhé, ale lépe ve třetí třídě základní školy. „Nicméně máme dost kluků, kteří začínají později. V útlém věku trénujeme jednou týdně jeden a půl hodiny a jsou to pohybové hry se základy volejbalu a tzv. barevný minivolejbal,“ přibližuje Zedník.

V kategorii mladších žáků (12-13 let) jsou už tréninky tři, v kategorii starších žáků (14-15 let) jsou už tréninky čtyři a od kategorie kadetů přes juniory (16-20 let) je už tréninků pět i více podle talentovanosti hráčů,“ pokračuje.

A co všechno se děti na volejbalových trénincích učí? „Jde o všeobecnou pohybovou průpravu, balanční a koordinační cvičení, nácvik volejbalových úderů a spolupráce v kolektivu, hru formou barevného minivolejbalu a v neposlední řadě také protahování a rehabilitační cvičení,“ vyjmenovává ostravský trenér.

S přibývajícím věkem volejbalisty pak postupně narůstá časová náročnost. „Přípravky mají trénink jednou týdně a turnaj na sobotu či neděli třikrát či čtyřikrát do roka. Mladší žáci trénují třikrát týdně a na turnaje jezdí co dva týdny. Starší žáci trénují čtyřikrát týdně a v jednom měsíci mívají tři turnaje. Kadeti a junioři pak trénují pětkrát až osmkrát týdně a v sezoně hrají dvě i tři soutěže,“ přibližuje Zedník.

Volejbal patří mezi sporty, v nichž hraje velikou roli výška hráčů. „Nicméně je i spousta špičkových volejbalistů, kteří jsou menšího vzrůstu a dokáží se uchytit v extralize na pozici libero nebo hrají nižší soutěže nebo i společné soutěže, kde týmy tvoří muži i ženy. Pokud chce někdo opravdu vynikat ve volejbalu, bez patřičné výšky to bude mít velice těžké,“ upozorňuje trenér.

Pokud by měl říct, co se na volejbalu dětem nejvíce líbí, odvolává se na bakalářskou práci Veroniky Klímové: „Volejbal mi toho dal mnoho. A to jak v oblasti rozvoje pohybových schopností i dovedností, tak i v utváření mých povahových vlastností jako jsou trpělivost, soustředěnost, vytrvalost, cílevědomost, zodpovědnost, kolektivní cítění, či umění vyhrávat i prohrávat. V neposlední řadě jsem získala spoustu kamarádů, radostných zážitků a dalších cenných zkušeností, které si ponesu po celý zbytek života a jsem za ně moc ráda.

A co všechno dítě k volejbalu potřebuje? „K nám do VK Ostrava sálovou obuv, nákolenky, trenky, triko, mikinu, tepláky, oddílové a členské příspěvky ve výši 2 400 korun za rok a případně příspěvek na letní soustředění,“ říká Zedník a dodává, že ostatní pomůcky od míčů přes síť, nájemné tělocvičny, cestování a odměny trenérům hradí klub.

Ke sportům pak patří také různá zranění. Tím, že volejbal je bezkontaktní sport, hrozí dětem minimum zranění. „Samozřejmě po výskoku si mohou udělat výron kotníku, ale snažíme se zraněním předcházet balančními cvičeními na dolní končetiny,“ doplňuje Zedník.