Brno

Co vás čeká, a když počasí dovolí, i nemine? Od pondělí 7. července do neděle 13. července ve volně přístupném parku zahlédnete naši Zemi jako planetu života (v podobě Terralóny), planetu technologickou (Temnalónu) a planetu plnou tajemství – novou Litosféru. Samozřejmostí jsou výstavy, přednášky i živě komentované prohlídky modelů. Již sedmý Festival planet Brno začne pěkně zostra, kdo ale nestihne pondělní setkání s budoucím astronautem Alešem Svobodou, může v dalších dnech hledat kratochvilná „velikonoční vajíčka“ nebo se jen tak kochat jedinečnou atmosférou a nevšedním výhledem.

Co pravověrným vesmířanům nesmí uniknout!

- Setkání s budoucím astronautem Alešem Svobodou – 7. července od 18.00

- Zajímavé povídání o Litosféře – každý večer od 20.00

- Sci-fi a fantasy v letním kině – každý večer od 21.30.

- Představení v digitáriu – každé odpoledne a večer.

- Hledání „easter eggs“ v potisku Litosféry.

Festivalové – a stále věčné – odpovědi

- Festival planet probíhá od 7. do 13. července od 14.00 do 23.30.

- Pokračuje pak od 4. do 10. srpna od 14.00 do 23.30.

- Ne, v jiných dnech se modely ukazovat nebudou.

- Nejezděte na Kraví horu autem, přijďte pěšky (protože stavební uzavírky…).

- Nafouknutí modelů určuje počasí – nebezpečný je vítr.

- Zda je nafouknuto zjistíte na webu festivalu 

- Planety svítí pořád, ale patrné je to až po soumraku.

- V červenci uvidíte Litosféru, Terralónu, Temnalónu.

- V srpnu uvidíte Litosféru, Lunalón, Marsmeloun a Astrosféru.

- Ne, víc modelů v parku vystavit nejde.

- Výstava není putovní, v takovém rozsahu je k vidění pouze v Brně.

- Ano, festival je zdarma, ale můžete si koupit dobrovolnou vstupenku.

- Ano, do parku můžete vzít jak děti, tak psy.

- Ano, mimozemšťané jsou také vítání.

- Ne, pořadatelé nechtějí mít na místě víc prodejních stánků, nejedná se o pouť.

- Celý program hledejte na webu festivalu

„Zní to jednoduše, přesto k nám každý rok vyrazí desítky tisíc kosmoplavců vykonat vědeckou pouť na Kraví horu,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky, komandér kontaktního centra pro mimozemské civilizace. „Nejde však o bezduchou zábavu, tak jak jsme svědky u nejrůznějších našich plagiátorů. Naše modely jsou totiž vše, jen ne triviální. Každý z nich v sobě nese tolik informací, že o něm lze spatra hovořit desítky minut. Nejlepší ale je, že modely dokáží upoutat pozornost i u těch návštěvníků, kteří se jinak se světem vědy a techniky míjejí. Aby taky ne… Vždyť modely byly vytvořeny na základě nejnovějších vědec­kých poznatků, s péčí těch nejlepších grafiků, s komentářem pravověrných astronomů, pod dohledem skutečných roman­tiků, s podkresem téměř ezoterické hudby. To vše doplněné nezbytnou porcí výjimečných informací. Celá ta show je tak pregnantním důkazem, že brněnští hvězdáři sice žerou vesmír, ale i tak největšími hvězdami zůstávají návštěvníci. Ostatně, jak jinak by tomu mělo být, že?“

Na návštěvu přijde záložní astronaut

Pondělí 7. července bude šťastný den! Tedy, pokud si včas chytnete letenky. Odstartuje Festival planet Brno (na něj lupeny nepotřebujete), který zahájí nejlepší možný host (na něj lupeny potřebujete). Ten, který se brzy stane mimozemšťanem! Aleš Svoboda totiž brzy bude druhým Čechem, který opustí planetu Zemi a vydá se do vesmíru. Beseda s Alešem bude probíhat od 18 hodin v našem digitáriu a završí ji autogramiáda jeho dvou nových knih. Popovídá nejen o přípravě na vesmírnou misi, ale i o jeho prvních setkáních s vesmírem, které prožil právě na brněnské hvězdárně. Aleš zvládne také krátkou procházku mezi planetami a než vpustíme do našeho letního kina s vesmírnou duší legendárního Predátora, zajde se mrknout i tam.

Hledejte „easter eggs“ ukrytá na Litosféře

Easter eggs (doslova „velikonoční vajíčka“) jsou skryté vtípky, zprávy, obrázky, funkce nebo odkazy, které vývojáři či tvůrci záměrně ukrývají v softwaru, hrách, filmech, knihách nebo jiných médiích. Nejde o chyby, ale o zábavné nebo tajné prvky, které často vyžadují určité dovednosti či znalosti, aby byly odhaleny. Čtyři takové „easter eggs“ jsou ukryty i na Litosféře. Najdete je? Pokud ano, pošlete jejich fotografie na reditel@hvezdarna.cz – prvních sto dostane malý dárek. Ne, vajíčko – natožpak velikonoční – to nebude.

Fegurd na cestách

Kromě obřích modelů vesmírných těles, v čele s nejnovější Litosférou, se bude na Festivalu planet Brno předvádět maskot Kontaktního centra pro mimozemské civilizace – pětimetrový Fegurd. Kde přesně se s ním v parku na Kraví hoře potkáte, to pořadatelé neprozradí, každopádně bude k nepřehlédnutí. Podobně, jako když koncem června poněkud guerillově obsadil některé dominanty pozemského Brna.

Na Festival planet Brno zásadně pěškobusem!

Situace se mění každým dnem, ale jisté je, že po celý červencový i srpnový festival, nebude na Kraví horu jezdit tramvaj. Kvůli nezbytným opravám je velmi omezená průjezdnost ulicí Údolní (na straně jedné) i Kounicova (na straně druhé). Nejlepší tedy je nechat auto na nějakém parkovišti a vyběhnout k nám nahoru pěšky. Mezi zastávkou Tábor směrem od centra a náměstím Míru bude pendlovat mimořádný autobus. Náhradní linka x4 odjíždějící ze zastávky Česká však nebude nijak posílena.

A teď o Litosféře trochu podrobněji...

Co všechno vlastně prozrazuje Litosféra? I když se ve škole učíme o „šišatosti“ naší planety, všechno je jen o správném měřítku. Země je skutečně mírně zploštělá na pólech a roztažená na rovníku, rozdíl mezi rovníkovým průměrem a průměrem přes oba zeměpisné póly je 42 kilometrů. V našem desetimetrovém modelu to ale činí pouhé tři centimetry!

Ve stejném měřítku jsou i ta nejvyšší a nejhlubší místa pozemské kůry. Všichni víme, že nejvyšší horou na světě je Mount Everest. To ale platí pouze v případě, kdy ji měříme od hladiny moře. Nejvyšší hora na planetě Zemi, počítáno od mořského dna (tedy od základny, ne od hladiny moře), je havajská sopka Mauna Kea – ta je zhruba o 1300 metrů vyšší než Everest. Na Litosféře by ale i tak představovala pouze osmimilimetrový hrbolek! Dodejme, že dopravní letadla se pohybují asi jeden centimetr nad modelem, většina atmosféry, ve které se odehrává veškerý pozemský i nadzemský život, pak sahá jen o pár centimetrů výše.

Naopak nejhlubším známým místem na Zemi je dno Mariánského příkopu – 10 984 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Na Litosféře má podobu „škrábance“ o délce asi dva metry, šířce šest centimetrů, a kdyby byla Litosféra skutečně zvrásněná, měl by tento škrábanec hloubku pouhých 9 milimetrů. Země je i tak velmi „hladká“ – i ty nejvyšší hory a nejhlubší oceány jsou jen nepatrné nerovnosti. A je jedno, jaké měřítko použijeme.

Veškerý známý život se odehrává na povrchu (nebo těsně pod povrchem) zemské kůry, která se označuje jako litosféra (a dala název našemu modelu). Ta však není celistvá, ale rozlámaná na obrovské bloky – sedm velkých „ker“ a množství menších, které plují po polotekuté, níže položené zemské kůře. Jejich okraje jsou ostatně na Litosféře „ohnivě“ zvýrazněny. Je to vlastně podobné, jako když ledové kry plují po hladině jezera nebo moře. V tomto případě se ale „tam dole“ nenachází ledová voda, nýbrž žhnoucí peklo.

Mocnost zemské kůry dosahuje nanejvýš několika desítek kilometrů, na našem modelu tak představuje vrstvičku o tloušťce jen pár milimetrů, nanejvýš centimetrů. Je vlastně tenká podobně jako slupka na jablku. A člověk? Bezradní jedinci u vypuštěného Jaderského moře v Chorvatsku jsou v našem „suchém“ modelu menší než skutečné bakterie.

Dobrovolné vstupné

Festival planet Brno organizuje tým pracovníků hvězdárny, uměleckého uskupení VISUALOVE a bezpočet nadšených spolupracovníků. Mezi vesmírné pomocníky se přitom můžete zařadit kdokoli – stačí si koupit dobrovolnou vstupenku. Použít lze QR kód, který bude na panelech s výstavou o vesmírné vodě v parku, na budově hvězdárny nebo promítnut ve vesmírném kině. Lze se také zastavit na pokladně hvězdárny a koupit si vstupenku přímo tam. Vybrané peníze se použijí stejně jako v minulosti na úklid a zvelebení parku na Kraví hoře. A kdo přispěje víc než 250 korunami, dostane malý, nadpozemský dárek.