Zámek Rychnov nad Kněžnou

„Rychnovské Hradčany“ patří k největším a nejkrásnějším barokním celkům v Čechách

Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Ne nadarmo se této dominantě města říká rychnovské Hradčany.

Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Nachází se na mírně se svažující plošině nad ostrým svahem říčky Kněžny v severozápadní části města Rychnov nad Kněžnou. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice tvoří výjimečnou dominantu města, které se říká „rychnovské Hradčany.“

V současnosti je v zámku mimo jiné umístěna expozice Muzea a galerie Orlických hor. Veřejnosti je tady přístupná také zámecká obrazárna s kousky českého a světového malířství od poloviny 15. století. Zastoupena je i sbírka střelných zbraní z 18. století a původní stylový nábytek rodu Kolowratů. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky. 

Kostel Nejsvětější Trojice
Zámecký kostel Nejsvětější Trojice na vrchu nad kolowratským sídlem prodělal zásadní architektonickou úpravu zásahem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, kterého k projektu povolal v roce 1713 Norbert Leopold hrabě Kolowrat Libštejnský.

Santiniho barokní iluze
Osa kostelní budovy původně z konce 16. století je od zámecké fasády vychýlená. Santini pohledově podřídil osu celkové dispozici zámeckého komplexu tím, že vytvořil nové pootočené průčelí, které navazuje na průčelí zámku. Mezi kulisou průčelí a vnitřní hmotou kostela vybudoval loretánskou kapli a další tři prostory. Samotný kostel byl se zámkem propojen z každé strany symetrickými chodbami s kapličkami. Santini svými úpravami urbanisticky vyřešil provázanost obou staveb a vytvořil siluetu, která výrazným způsobem utváří panorama Rychnova i širšího kraje. Ke kostelu přiléhala (dnes požárem zničená) piaristická kolej, vystavěná také podle Santiniho projektu. 

Zvonice
Zvonice je umístěna východně od kostela. Jedná se o pozdně renesanční zděnou hranolovou stavbu datovanou rokem 1604. Zvláště pozoruhodný je zvon Kryštof, který v roce 1602 ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Zvon Kryštof patří mezi největší (7 000 kg) a nejcennější zvony v Čechách. Charakterizuje jej velmi kvalitní výtvarná výzdoba a vynikající akustické vlastnosti.

Zvon Kryštof
Zvon Kryštof je v současné době třetím největším funkčním zvonem v Čechách. Největším funkčním zvonem je Zikmund z katedrály sv. Víta na Pražském hradě, druhým největším je pak zvon Augustin v Hradci Králové, který je opět od ledna 2008 funkční. Před časem hrozilo zvonu Kryštof reálné nebezpečí, že po čtyřech stoletích provozování pukne. Z nadšení několika jednotlivců byla založena obecně prospěšná společnost Kryštof, která si předsevzala zvon zrestaurovat z prostředků veřejné sbírky a ze sponzorských darů.

Historie zvonu
Zvon Kryštof odlil v roce 1602 mistr zvonařský Jan Benešovský z Moravské Třebové na základě objednávky tehdejšího majitele rychnovského panství Kryštofa Betengla z Neyenperka, podle kterého zvon dostal své jméno. Do kamenné zvonice však zvon zavěsil až Benešovského syn Silvestr, který otci při lití pomáhal a také vymodeloval na zvon svůj znak. Zvon Kryštof je mimořádný nejen svou velikostí, ale i výzdobou, na které se podílela kromě mistra Benešovského a jeho syna Silvestra i dcera Zuzana. Krk, jak se nazývá střední část pláště, pokrývají reliéfy s motivy ukřižování a sv. Kryštofa přenášejícího na rameni dítě – Ježíše. V plášti je zalito 25 mincí.

Zámecká kavárna
Zámecká kavárna na II. nádvoří zámku v Rychnově nad Kněžnou je otevřena od května do září denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin. V říjnu jen o sobotách a nedělích.

Nabízí kávu Lavazza, čaj Dilmah, nealko i alkoholické nápoje.

Speciální nabídkou této kavárny je hořická káva – k vybrané kávě dostanete hořickou trubičku a porci medovníku, kávu a portské víno. 

Více informací včetně aktuálních akcí, otevírací doby a cen vstupného najdete na webu zámku.