Městské muzeum a galerie Polička

Polička

Gotické opevnění města Poličky patří ve svém půdorysu k nejlépe dochovaným městským fortifikacím v České republice. V doprovodu průvodce vám tady zpřístupní ochozy rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi.

Polička byla založena v roce 1265 na příkaz krále Přemysla Otakara II. Původní osadníci, kterých sem přišlo asi 110 rodin, byli převážně německého původu. Osadníci si předně stavěli domy a obdělávali přidělené pozemky, proto bylo původní dřevěné opevnění, pouze provizorní ochranou, která byla v polovině 14. století nahrazena pevnou kamennou hradbou.

Opevnění se skládalo z hlavní hradby zesílené věžemi, z parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Do města se vstupovalo čtyřmi branami a přístup k rybníku umožňovala fortna. Hlavní hradba se dochovala v celém okruhu i se všemi 19 věžemi.

Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo. Poličské hradby se však několikrát osvědčily i v bojích. Za husitských válek zprvu Polička jako královské město hájila královské zájmy, při tažení Pražanů, vedených Janem Žižkou, do východních Čech se však město přidalo na stranu husitů. Již na podzim roku 1421 však Poličku, patrně zradou, dobylo vojsko krále Zikmunda. Opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad, v roce 1468 a pak 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.

Město si do dnešních dnů dochovalo středověké rozvržení ulic, neměnily se ani domovní parcely. Kvůli mnoha pohromám, které Poličku postihly, nebyly prostředky na velkorysejší přestavby a modernizaci. Měšťané museli po obrovských požárech v letech 1613 a 1845 obnovovat zničené domy. V 18. století vznikala kolem hradeb vnější okružní ulice, na jižní straně městu nedovoloval rozšíření rybník. Proto nebyl žádný důvod hradby nákladně bourat, jako tomu bylo v mnoha jiných hrazených městech. Díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších v Čechách.

---

Staré umění na Poličsku - od gotiky do 19. století.
Gotické období zastupuje kamenný reliéf hlavy Krista Spasitele z kostela sv. Jakuba v Poličce a „zázračná“ socha sv. Kateřiny ze stejnojmenné obce u Poličky; renesanci pak soubor dřevořezů z Melantrichovy bible. Obrazy a sochami hojně zastoupené barokní období dokládá bohatství města; připomenout je třeba alespoň model sochy sv. Jana Nepomuckého z poličského náměstí od Jiřího Pacáka, anděla z křížové cesty okolo kostela sv. Jakuba od Františka Pacáka, porcelánové plastiky z Nymphenburku od poličského rodáka Dominika Aulíčka a mědirytiny morového sloupu od Michaela Rentze.

---

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.