HUKVALDY

Na hradě Hukvaldy se návštěvníci při výletech vrátí dávno do minulosti. Při určitých příležitostech jsou tady k vidění opravdoví rytíři svádějící nelítostné zápasy. Tvrz každoročně láká také na ojedinělou večerní prohlídku, při které mohou hosty vylekat i různá strašidla střežící hrad.

Hrad Hukvaldy patří mezi oblíbená výletní místa nejen obyvatel Frýdecko-Místecka, ale celého Moravskoslezského kraj. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších hradních komplexů v České republice, který turisté často vyhledávali už od 19. století. Název hradu je odvozen od jména porýnského hraběcího rodu Hückeswagenů, jehož příslušník Arnold obdržel někdy v letech 1228 až 1235 v léno hrad Jičín (dnešní Starý Jičín) s rozsáhlým územím. 

Zakladatelem hradu Hukvaldy byl však pravděpodobně až Arnoldův vnuk Jindřich. Brzy po svém založení se Hukvaldy staly součástí majetku olomouckých biskupů. Vedle pevnostního charakteru měl hrad význam také jako správní sídlo rozsáhlého panství.

Když byly v roce 1760 byty a kanceláře úřednictva přeneseny z hradu do podhradí, hukvaldský hrad se začal měnit v ruinu, která byla využívána hlavně jako levný zdroj stavebního kamene. 
Nové využití hradu započalo v 19. století s rozvojem „turistického ruchu“. Velký zájem lidí o hrad vedl ke snahám tuto památku zachovat také pro další generace a využít ji jako centrum kulturního dění, což se také podařilo. 

V letních měsících se na hradě koná spousta kulturních akcí. Mezi nejoblíbenější patří Oblehání nedobytné pevnosti. 

V oboře jsou vidět mufloni a daňci
Přímo pod hradem se rozprostírá rozlehlá obora, ve které žije také vysoká zvěř v podobě muflonů a daňků. Původně se obora nacházela v podhradí hradu Hukvaldy a táhla se pak údolím řeky Ondřejnice. Teprve kardinál Schrattenbach vybudoval z hospodářských důvodů (kolem roku 1730) oboru o rozloze 200 hektarů kolem tehdy nezalesněného kopce hradu. Po celé toto období se v oboře chovala hlavně zvěř daňčí, kterou doplňovala v různých obdobích zvěř jelení (jelen evropský i sika), od konce 18. století mufloní a snad i černá.

Během druhé světové války došlo ke značnému poškození oborního plotu a úniku zvěře do okolních lesů, přičemž obora byla ponechána svému osudu. Teprve v roce 1960 tehdejší správce Lesního závodu Frenštát pod Radhoštěm započal s obnovou hukvaldské obory. V té době se nacházelo v oboře šedesát kusů zvěře daňčí a šest kusů mladé mufloní zvěře.

V letech 1971 až 1974 došlo k rozšíření obory na dnešních 457 hektarů, zejména připlocením vedlejšího kopce Kazničova. S rozšířením obory byly také stanoveny cílové stavy zvěře daňčí na 140 kusů a mufloní zvěře na 120 kusů. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu hradhukvaldy.eu.