KÁMEN

Hrad Kámen je v současnosti hodně vyhledávaný rodinami s dětmi. Představuje totiž ideální výletní místo. Návštěvníkům nabízí tři expozice, prostřednictvím kterých uvidí, jak se kdysi žilo na hradě. Milovníky motorek zaujme expozice věnovaná motocyklům.

Původně gotický hrad byl postaven v polovině 13. století na rozsáhlém skalisku, podle kterého byl také pojmenován. První písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318. V letech 1327 až 1504 je Kámen královským lenním hradem. Od roku 1523 hrad téměř 200 let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. 

V polovině 16. století dosáhlo panství Kámen největšího rozmachu. K hradu patřilo stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Z maloveckých držitelů se do historie Kámenu nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec z Malovic (držel hrad od roku 1640). Za něho byl hrad znovu přestavován, bylo vystavěno jižní obytné křídlo a vstupní věž (1673). Na západním okraji vsi dal vystavět ranně barokní kapli Panny Marie Bolestné a v ní zřídil rodinnou hrobku. 

V průběhu 18. a 19. století se držitelé hradu a panství často střídali a hrad ztrácel na svém významu. 

Po roce 1948 byl hrad poslednímu soukromému majiteli Antonínu Fleissigovi vyvlastněn. Státním kulturním majetkem byl Kámen prohlášen v roce 1953. V letech 1964 až 2002 byl hrad Kámen zřizován ONV, později Okresním úřadem v Pelhřimově. 

Od 1. 1. 2003 byl hrad Kámen samostatnou příspěvkovou organizací Kraje Vysočina a od roku 2011 se hrad Kámen stal pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov.

V současnosti hrad návštěvníkům nabízí tři expozice.

Starý palác
Palác byl vystavěn v první polovině 13. století na nejvyšším a nejméně přístupném místě skalního masivu. Základy byly založeny v přirozených skalních puklinách, proto je půdorys stavby nepravidelný lichoběžník. Základová skála prochází některými partiemi hradu a při jižní stěně starého paláce se táhne vrchol skaliska. Hradní palác (donjon) je mohutná obytná věž obranného charakteru. Přízemní prostor byl využíván jako zásobárna a zbrojnice, patro pak jako obytný sál. Přístup do paláce byl kdysi možný pouze dochovanými portálky po padacích můstcích.

Velký sál v patře sloužil obytným a reprezentačním účelům a splňoval všechny požadavky komfortu středověkého bydlení. Prostor osvětluje řada oken zasazených do hlubokých výklenků s kamennými sedáky po stranách. Stěny místnosti byly kdysi patrně zatepleny dřevěným (srubovým) obložením. Podle množství nalezených keramických střepů byl palác jistě vytápěn kachlovými kamny. Obydlí bylo také opatřeno prevétem – středověkou toaletou, neboli výsernicí. 
Ve starém paláci jsou vystaveny původní hodinové stroje z 18. století pocházející z pelhřimovských městských bran a model hradu, který demonstruje pravděpodobnou podobu hradu v době středověké slávy.

Bydlení
Tato expozice představuje návštěvníkům životní styl a bydlení v 19. a na počátku 20. století.

Rytířský sál je síň vystavěná ve čtvercové jižní věži. Dvojitá křížová klenba pochází z poloviny 16. století. Tak zvané rytířské sály, v devatenáctém romantickém století sloužily více méně k rodové, historické reprezentaci. Rytířský sál hradu Kámen nyní slouží jednak jako součást prohlídkové trasy, jednak příležitostným společensko-kulturním událostem (svatby, vítání občánků). 

Hradní kaple
Prostor kaple vznikl zaklenutím původní čtvrtkruhové bašty, která spojovala starý palác s věží. Domácí kaple Korunování Panny Marie sloužila svému účelu patrně do sedmdesátých let 17. století. Kapli dominuje sousoší tzv. kalvárie (socha Ježíše Krista ukřižovaného a menší sošky P. Marie a sv. Jana z doby kolem r. 1670), které sem po restaurování bylo přeneseno z kaple P. Marie Bolestné v podhradí, která je zároveň hrobkou rodu Malovců i dalších majitelů. Pozoruhodným exponátem v tomto sálu je tzv. svatební korouhev, která byla zhotovena k příležitosti sňatku rakouského korunního prince Rudolfa a Štěpánky Belgické v květnu 1881. 

Lovecký salón
Salón připomíná tradici myslivosti na kámenském panství. Za rytíře Dombrowského (1870-1876) byla na Kámeni údajně jedna z největších kolekcí jeleních a srnčích parohů v Čechách. Trofeje, které zdobí zdi hradu v dnešní době, pocházejí z konopišťského panství údajně ještě z doby, kdy zámek Konopiště vlastnil rod Lobkowitzů. 
Dominantou této místnosti jsou kachlová kamna druhého rokoka. Z období poloviny 17. století pocházejí fragmenty pozdně renesančních fresek, kterými jsou zdobeny nadokenní pásy všech místností v patře hradu.

Expozice motocykly
V současné době zaujímají značnou část sbírky stroje značky Jawa a ČZ z předválečné i poválečné produkce. V expozici jsou umístěné motocykly jiných značek, z nichž některé stále můžete potkávat na veteránských akcích. Mezi ně patří například Poustka (1925), Praga BD (1928), Ogar 250 Standart (1936), Premier Sachs 98 (1939). Unikátem dnešní kolekce je vodící motocykl z roku 1910, který byl stavěn zcela amatérsky a dvouválec Walter z roku 1913, pocházející od stejnojmenné pražské firmy. V roce 2014 přibylo do muzea jednostopých vozidel několik motocyklů. Expozice byla rozšířena o skútry ČZ 175, které jsou známé spíše pod přezdívkou ,,prasata“.

Více informací včetně aktuálních akcí, otevírací doby a cen vstupného najdete na webu hradkamen.cz.