Logo Aktivní dítě

Klenot mezi hřebčíny. Národní hřebčín v Kladrubech je jedním z nejstarších na světě

Národní hřebčín Kladruby nad Labem / KLADRUBY NAD LABEM

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní – koně starokladrubského.

Autor / zdroj foto: Gabriela Pilařová/nhkladruby.cz

Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1.200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579 – 1918) byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi. 

Hřebčín v Kladrubech nad Labem
Srdce celého areálu v Kladrubech nad Labem tvoří hlavní stáje, zámek a kostel, přičemž všechny tyto objekty jsou s průvodcem přístupné veřejnosti. Hlavní stáje představují dokonale uspořádaný klasicistní soubor budov skládající se ze stáje plemenných hřebců, volných stájí chovných klisen, stájí pro mladé koně ve výcviku, porodny hříbat, jízdárny a dalších funkčních staveb. V těsné blízkosti hlavních stájí se pak nachází císařský zámek, ve kterém lze obdivovat stylově vybavené komnaty, v nichž pobývali významní příslušníci Habsburského rodu při svých návštěvách hřebčína. Z hlavního nádvoří hřebčína vybíhá přes pastviny přímá, více než tři kilometry dlouhá lipová alej, která končí u hlavního vchodu do Františkova dvora, odchovny hříbat, kde jsou ustájeni mladí koně od odstavu v půl roce až do své dospělosti ve 3,5 letech věku. Celý kladrubský areál představuje unikátní, dokonale vyváženou kulturní krajinu složenou z luk, pastvin, starobylých alejí, lesů, slepých ramen Labe, zavodňovacích struh a historických budov mnoha různých účelů. Pro svou jedinečnost a výjimečnou zachovalost získal hřebčín v Kladrubech nad Labem v roce 2002 statut národní kulturní památky.

Středobodem života v hřebčíně jsou stále starokladrubští koně. V císařských dobách byli bělouši tohoto plemene využívání pro ceremoniální účely panovnického dvora. Dokonce představují zřejmě jediné plemeno na světě, které bylo vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Vrané starokladrubské koně pak používali k reprezentativním účelům převážně vysocí církevní hodnostáři. Starokladrubští koně ovšem slouží na královských dvorech i dnes. Dánská královna Margrethe II. vyjíždí na slavnostní projížďky po Kodani ve zlaceném kočáře taženém šestispřežím běloušů kladrubského chovu. Ve Švédsku jezdí na starokladrubských bělouších trumpetisté švédské královské jízdní gardy. V České republice jsou starokladrubáci často k vidění při různých slavnostech na Pražském hradě a také je využívá jízdní policie v Pardubicích, Ostravě a Praze. Starokladrubští koně vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a pro svou klidnou povahu se též skvěle hodí pro rekreační ježdění a hipoterapii. 

Podrobnější informace o Národním hřebčínu v Kladrubech nad Labem zájemci najdou na webu nhkladruby.cz.

Autor: -red-
Váš prohlížeč nepodporuje SVG
VYBERTE SI SVŮJ REGION
Zobrazte si aktuality přímo z vašeho okresu!