TEPLICE

Pod Písečným vrchem, na okraji lázeňské čtvrti Šanov, naleznete jedinou botanickou zahradu v Ústeckém kraji. K unikátním druhům, které v ní dosud najdete, patří prastarý exemplář afrického jehličnanu Afrocarpus (Podocarpus) gracilior či ze stejné oblasti pocházející cykas Encephalartos villosus, krásný mexický Dasylirion serratifolium či padesátileté kaktusy a jiné sukulenty ze sbírek profesora F. Ecka a zvláště teplického kaktusáře V. Pulce.

Pod Písečným vrchem, na okraji lázeňské čtvrti Šanov, naleznete jedinou botanickou zahradu v Ústeckém kraji. Její počátky jako městského zahradnictví sahají až na konec 19. století, veřejnosti je přístupná od roku 1975. Ve svých prostorech přechovává, pěstuje a návštěvníkům zpřístupňuje obrovské množství cizokrajných druhů rostlin, z nichž více jak dvě třetiny patří k subtropickým a tropickým druhům, jež nalezly svá útočiště ve sklenících. Zbylá část je pak umístěna v téměř hektarové venkovní expozici. 

Skleníky:
- Xerický (sukulentní): Mexiko a Střední Amerika, Jižní Amerika, Galapágy, Arábie, Jemen, Sokotra, jižní Afrika, Madagaskar.

- Tropický: Tichomoří, Austrálie a Australasie, jihovýchodní Asie, Střední Amerika, Jižní Amerika, tropická Afrika, severní Madagaskar, „Křížovkářský záhon“ (rostliny, které znáte z křížovek, kuchyně a lékárny).

- Subtropický: Vznik hnědého uhlí (krajina na Teplicku v období raného miocénu), hory jihovýchodní Asie, Austrálie, Nový Zéland, hory jižní Afriky, flora And od Mexika po Ohňovou zem.

Založení a stručná historie botanické zahrady
Jediná botanická zahrada v Ústeckém kraji byla statutárním městem Teplice založena k prvnímu lednu roku 2002. Nevznikla ovšem na zelené louce, její plocha byla pro zahradnické účely využívána již přibližně sto let. O skutečném počátku zahrady koncem 19. století toho mnoho nevíme. Snad v něm sehrál významnou roli hrabě Clary-Aldringen, možné ale je i to, že jde o pouhou pověst. S jistotou víme, že ve stavebních plánech budov, pocházejících z roku 1904, najdeme slovo Stadtgärtnerei, tedy městské zahradnictví. Původní skleníky, které jistě sloužily především lázním, ať již k produkci řezaných květin nebo k zimování palem a další mobilní zeleně, se podařilo (hlavně díky úsilí Marie Sternthalové) počátkem sedmdesátých let minulého století zrekonstruovat a jako botanickou zahradu veřejnosti zpřístupnit v březnu 1975. V té době ovšem byly součástí Technických služeb města - a tato instituce měla převážně jiné poslání, zajištění zeleně v městských parcích.

V době oficiálního vzniku zahrada zdědila asi 2000 druhů rostlin. Necelá polovina byla vysazena v asi hektarové venkovní expozici, větší část patřila k subtropickým a tropickým, tedy skleníkovým druhům. Přestože expozice vznikaly v spíše nouzových podmínkách, podařilo se - díky zahradnické zručnosti a hlavně nadšení pracovníků - mnohé, a zahrada za prohlídku rozhodně stála i dříve.

K unikátním druhům, které v ní dosud najdete, patří prastarý exemplář afrického jehličnanu Afrocarpus (Podocarpus) gracilior či ze stejné oblasti pocházející cykas Encephalartos villosus, krásný mexický Dasylirion serratifolium či padesátileté kaktusy a jiné sukulenty ze sbírek profesora F. Ecka a zvláště teplického kaktusáře V. Pulce. Za zmínku stojí i dva asi sedmdesátileté a bohatě plodící exempláře nahovětvece Gymnocladus canadensis.

Více informací včetně aktuálních akcí, otevírací doby a cen vstupného najdete na webu botanickateplice.cz.