PRAHA

Pozorování denní i noční oblohy. To je to nejzajímavější, co může nabídnout Štefánikova hvězdárna v Praze. Kromě pozorování je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a stálou, astronomicky zaměřenou výstavu.

Štefánikova hvězdárna stojí v Petřínských sadech u Hladové zdi, vybudované v době panování Karla IV. V současnosti je Štefánikova hvězdárna kulturním a odborným zařízením zaměřeným především na popularizaci astronomie a příbuzných přírodních věd. Tím nejzajímavějším, co hvězdárna může nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy, probíhající za jasného počasí po celý rok. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. Kromě pozorování je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a stálou, astronomicky zaměřenou výstavu. Oblíbené jsou i popularizační přednášky z astronomie a kosmonautiky. K nejdůležitějším úkolům hvězdárny patří spolupráce se školami. Pracovníci hvězdárny připravují prakticky pro všechny věkové kategorie žáků a studentů pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy jsou i besedy s lektory, prohlídka přístrojového vybavení a za příznivého počasí pozorování Slunce.

Pro žáky šestých až osmých tříd základních škol, kteří se hlouběji zajímají o astronomii, pořádá Štefánikova hvězdárna každoročně astronomický kroužek.

Štefánikova hvězdárna pořádá ve spolupráci s Planetáriem Praha každoročně dvouletý kurs astronomie a astrofyziky, jehož úspěšní absolventi se mohou stát demonstrátory hvězdárny. Kromě možnosti samostatného pozorování dalekohledy na Petříně pořádá hvězdárna pro své demonstrátory každoroční astronomické expedice, odborná pozorování na hvězdárně na Kleti, pravidelné večery pro demonstrátory, odborné semináře a další pozorovatelské a vzdělávací akce.

Další oblíbenou letní akcí hvězdárny je Astrobus. Zaměstnanci a demonstrátoři navštěvují v době prázdnin s přenosnými dalekohledy letní tábory, kde poodhalují dětem taje noční oblohy. 

Přístrojové vybavení hvězdárny
Štefánikova hvězdárna na Petříně má v současnosti tři kopule a jeden pozorovací domeček. Zatímco z kopulí se pozoruje tzv. štěrbinou, otočnou o 360 stupňů, pozorovací domeček má odsuvnou střechu. Kopule jsou pojmenovány podle jejich přibližné orientace na budově: západní (vlevo), hlavní (největší kopule uprostřed budovy) a východní (vpravo), pozorovací domeček je umístěn v nejvýchodnější části budovy (hranatá konstrukce zcela vpravo). 

Západní kopule
Věž kopule byla postavena roku 1930, stávající kopule o průměru pět metrů byla instalována roku 1985. Dalekohled i s montáží je od firmy Carl Zeiss Jena (vyrobeno 1967, v provozu pro veřejnost od roku 1976). Hlavním přístrojem je dalekohled typu Maksutov-Cassegrain s průměrem menisku 350 mm, průměrem hlavního zrcadla 370 mm a ohniskovou vzdáleností dalekohledu 3300 mm. Zvětšení, používaná na dalekohledu pro veřejnost, jsou od 82x do 330x. Druhým přístrojem na montáži je tzv. pointační dalekohled (refraktor) o průměru objektivu 130 mm a ohniskové vzdálenosti 1950 mm. Dalekohled je též doplněn hledáčkem (průměr 50 mm, ohnisková vzdálenost 540 mm, zvětšení 17x). Celý dalekohled je umístěn na montáži Zeiss č. 6, celková váha dalekohledu i s montáží je přibližně 2,5 tuny. 

Hlavní kopule
Kopule byla součástí hvězdárny (stejně jako západní kopule) od roku 1930, současná kopule o průměru osm metrů (resp. její otočná část) byla instalována roku 1986. V kopuli byl od počátku umístěn dalekohled, nazývaný po svém původním vídeňském majiteli "König". Pro něj ho v letech 1905 až 1907 vyrobila na zakázku firma Zeiss, baron König jej používal především pro mapování Měsíce a fotografování oblohy. Po Königově smrti byl dalekohled v roce 1929 odkoupen Českou astronomickou společností a od roku 1930 byl zprovozněn v Praze na Petříně.

Na původní montáži jsou v současnosti umístěny tři větší refraktory. Největší z nich má průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3000 mm, v současnosti je nejčastěji používán pro pozorování slunečního povrchu. Druhý přístroj má průměr objektivu 180 mm a ohniskovou vzdálenost 3430 mm (je to nyní jediný původní přístroj na montáži), používá se především pro noční pozorování. V roce 2017 byl na montáž umístěn chromosférický dalekohled Lunt (přístroj určený především pro sledování protuberancí na okraji slunečního disku, filamentů promítajících se na disk jako tmavá vlákna a granulace) o průměru objektivu 152 mm a ohniskové vzdálenosti 900 mm. Přístroj je konstruován pro monochromatické pozorování v čáře H-alfa na 656,3 nm. Průměr objektivu hledáčku je 60 mm, ohnisková vzdálenost 400 mm.

Celková váha dalekohledu je nyní přibližně 5,5 tuny, z toho 2,5 tuny připadá na hlavní protizávaží. Pilíř přístroje je 15 metrů vysoký, z toho je 7,5 metru zapuštěno v zemi. 

Východní kopule
Kopule není návštěvníkům přístupná, je určena pouze pro odborná pozorování. Průměr kopule je pět metrů; jakožto první kopule hvězdárny byla dohotovena v roce 1928. Dnes je zde umístěn moderní zrcadlový dalekohled MEADE LX200 o průměru 406 mm a ohniskové vzdálenosti 4060 mm opatřený CCD kamerou. 

Pozorovací domeček
Domeček s odsuvnou střechou byl dobudován v roce 1975; veřejnosti je přístupný pouze výjimečně, převážně slouží pro odborná pozorování hvězdárny. Na montáži Zeiss č. 4 je umístěn refraktor (Zeiss) o průměru objektivu 200 mm a ohniskové vzdálenosti 1370 mm (tzv. "Hledač komet"). Dále jsou na této montáži refraktor 110/1130 mm a fotografická komora Aero-Xenar 100/325 mm (světelnost 1:3,5). "Hledač komet" byl prvním přístrojem zakoupeným pro hvězdárnu již v roce 1921 za 65 tisíc korun, věnovaných důstojníky a mužstvem zemského vojenského velitelství. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu www.observatory.cz.