JIHLAVA

Jihlavské podzemí (někdy nesprávně nazývané jako jihlavské katakomby) je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území České republiky. Jeho celková délka činí 25 kilometrů a zaujímá plochu 50 000 metrů čtverečních.

Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Sklepní prostory, nacházející se 2 až 4 metry pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 až 6 metrů. Pod některými objekty je v hloubce 8 až14 metrů raženo i podlaží třetí.

První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí pak ve století šestnáctém. 

V 17.století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami. Podzemní chodby jsou široké 0,8 až 2,5 metru a vysoké 1,2 až 3,5 metru.

Středem podlahy byl v minulosti veden odtokový žlábek, který odváděl veškerou podzemní i prosakující povrchovou vodu, gravitačně mimo podzemní chodby, nebo se voda kumulovala v jímkách hloubených v podlahách níže položených podzemních chodeb. Zde se nahromaděná voda částečně vsakovala do podloží, nebo byla dále využívána.

Podzemní prostory byly odvětrávány ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Na mnoha místech lze podzemními chodbami dojít k podzemním studnám.

Kromě hlavních průchozích chodeb byly v podzemí štoly široké 0,6 až 0,7 metru a vysoké 1,0 až 1,7 metru, které tvořily středověkou městskou kanalizaci. Na mnoha místech plní kanalizační štoly funkci dodnes – jsou samozřejmě zpevněny a napojeny na kanalizaci novou. 

Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest
O příčinách vzniku jihlavského podzemí kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých stříbrných dolů. Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům. Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest, a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. 

V roce 2013 začaly fungovat expozice věnované středověkému dolování
Od roku 2013 jsou pro návštěvníky připraveny nové expozice věnované středověkému dolování. Jsou to mini skanzeny- hornická krajina a havířská vesnička- a jedná se o průřez důlním dílem. Dále pak mohou návštěvníci shlédnout ukázky zpracování rudy, archeologické keramické ukázky nebo ukázky z oboru mincovnictví.

Zajímavá je také expozice, která pojednává o jihlavském horním právu. 

Ve spolupráci s Muzeem Vysočiny byly nainstalovány keramické nálezy z Jihlavy 14. století a také horniny a minerály, které se nacházejí na Vysočině. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu jihlavskepodzemi.cz.