BEROUN

Autem, vlakem nebo autobusem jen přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Prahy, 5 kilometrů od Berouna a najednou vás obklopí krajina plná dramatických srázů, hlubokých kaňonů a příkrých skalních stěn. V momentě je pak dění všedního dne kdesi daleko v zapomnění a vy máte pocit, jako byste byli někde na divokém západě…

Kouzlo tohoto místa můžete obdivovat skutečně skrz na skrz, a to právě díky Koněpruským jeskyním, které odkryjí i tajemná zákoutí pod povrchem země. Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Nejen pro tato svá „nej“ stojí za vidění. Specialitou Koněpruských jeskyní jsou zejména takzvané Koněpruské růžice, celá řada cenných archeologických nálezů a tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.

Na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně byl roku 1950 proveden odstřel, po kterém se ve stěně lomu objevil jeskynní otvor. Dělníci z kamenolomu pod vedením mistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy. Museli se plazit, rozšiřovat průlezy a skončili před závalem s otvorem, ze kterého dul průvan. Ve svém volném čase zával překonávali, až jím nakonec pronikli a objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Již tři dny po ohlášení nálezu se do propasti spustil geolog Jiří Kukla, který v hloubce 27 metrů objevil malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních. 

PROHLÍDKA JESKYNĚ
Vchod do jeskyní se nachází asi 50 metrů nade dnem bývalého Houbova lomu a vede k němu příjemná, upravená cesta přímo z parkoviště. Vchodem se vstupuje do středního patra jeskyní, kde hned zpočátku zaujme Spallanzaniho jeskyně svým vysokým a klenutým stropem a krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha. Jakmile návštěvníci projdou síní U Labutě, jejich oči spočinou na dalším krásném útvaru - krápníkových varhanech. První průvodci zde prý dokonce vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie k velké radosti návštěvníků. Prohlídka dále pokračuje do síně, pojmenované po lomařském mistru Marešovi, jednomu z těch, kterým současní hosté mohou vděčit za znovuobjevení Koněpruských jeskyní. Kolem Letošníkovi propasti a navazujícím okruhem Staré chodby se turisté dostanou až do tzv. Proškova dómu, který je určitě tou nejkrásnější jeskynní prostorou Koněpruských jeskyní. Proškův dóm se pyšní kromě jiného zejména proslavenou krápníkovou výzdobou - tzv. Koněpruskými růžicemi. V následujícím Pustém dómu nedostatek krápníkové výzdoby plně nahradí zajímavý výklad k řadě kosterních nálezů zvířat a dokonce i k několika ostatkům pravěké ženy. Následuje Petrbokova jeskyně, kde byla v únoru 2007 objevena další část podzemního systému, kterou návštěvníci mohou spatřit okénkem v podlaze. Prohlídka se blíží ke svému konci stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní, tzv. Mincovny, odkud se vychází ven. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu konepruske-jeskyne.cz.