OSTRAVA

Ostrava se může pyšnit nejvyšší radniční věží v Česku. Z její vyhlídkové terasy ve výšce 73 metrů je krásný rozhled na město, panorama Beskyd, Poodří a příhraniční část Polska.

Věž Nové radnice stojí na Prokešově náměstí v Ostravě od roku 1930 a patří k dominantám města. Na vrchol věže se návštěvníci mohou dostat pohodlně výtahem. Z vyhlídkové terasy bývá za příznivého počasí rozhled až k pohořím Beskyd a Jeseníků, na Opavsko i do Polska, především však na celou Ostravu. Při návštěvě vyhlídkové věže se vám bude věnovat průvodce, který vás seznámí s historií, ale i jinými zajímavostmi Ostravy.

Více informací včetně provozní doby a cen vstupného najdete zde.


Historie radnice
O výstavbě radnice se vážně uvažovalo od roku 1912. Během 1. světové války tato myšlenka ustoupila do pozadí a její obnova přišla až po ukončení války s větší naléhavostí. Mezi důvody pro výstavbu radnice nové, krom zchátralostí radnice staré (dnešní ostravské muzeum na Masarykově náměstí), bylo připravované sloučení Moravská Ostravy s šesti okolními obcemi - Přívozem, Mariánskými Horami, Zábřehem, Novou Vsí, Vítkovicemi a Hrabůvkou) a tímto sloučením vzrostl počet obyvatelstva Moravské Ostravy téměř trojnásobně a rozloha pětinásobně.

Dalším faktorem bylo připravované provedení župního (krajského) zřízení, které s Moravskou Ostravou počítalo jako se sídlem župy. Obojí vyžadovalo dostatečné množství prostoru.

Na poradách, které v letech 1922 až 1923 řešily otázku umístění nového radničního objektu, byl nakonec zvolen pozemek na Nové střelnici, ač kritizován pro svou polohu blízko řeky Ostravice, tehdy již značně znečištěné a páchnoucí.

Roku 1923 byl schválen stavební program a vypsána soutěž na zpracování projektu. Vyhrál plán architektů Františka Koláře a Jana Rubého. Stavbu pojali jako mohutnou dvoukřídlou budovu s centrální částí, ze které se tyčila vyhlídková věž. Severní trakt byl určen pro župní úřady, jižní část byla vyhrazena městským kancelářím a střed obsahoval zasedací a reprezentační prostory. Součástí radničního komplexu byla i menší obytná budova, zamýšlená jako starostův byt.

Práce měly být zahájeny ještě v roce 1924, ale firma, která měla stavět, byla označená konkurenčními firmami jako stranická. Obvinění nebyla dokázána, ale práce započaly až 8. května 1926. 

Do základů centrální budovy byla během roku 1927 zasazena unikátní žebrovaná železobetonová deska, sloužící jako výztuž, o rozměrech 33,5 x 52,4 m. V původní variantě se počítalo se zbudováním nižší (v porovnání s dneškem o 11 m), zato poměrně masivní železobetonové věže. Její vnější architektonická forma s řadou historizujících prvků však neladila s dokončovaným celkem radniční budovy. Proto byla navržena 86 m vysoká ocelová věž, která byla nejen finančně méně náročná, ale také představovala mnohem menší zátěž pro základy budovy.

Budovu stavěla firma Ing. Artura Rozhona. Návrh vnitřního vybavení nejdůležitějších místností svěřila městská rada Ing. Karlu Kotasovi. Chodby, sály a velké reprezentační místnosti byly obloženy mramorem dovezeným z lomů ve Slezsku, částečně i mahagonem a jinými vzácnými dřevy.

Nová radnice byla slavnostně otevřena 28. října 1930.