ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm představuje ideální výletní místo pro celou rodinu. Návštěvníci v něm uvidí, jak v minulosti žili lidé na Valašsku. Navíc v létě se tady o víkendech koná festival Národopisné léto.

„Nechceme budovati mrtvé skladiště budov a předmětů, chceme zbudovati pomocí praktického národopisu živé muzeum, v němž zděděné tradice valašské minulosti a svéráz plemene a bydliště lidu jsou udržovány při životě výkony práce, zvyky, tanci, zpěvy a obřadnostmi lidu.“ Takové, na svou dobu zcela moderní názory, vyslovil již zakladatel Valašského muzea v přírodě Bohumír Jaroněk (v časopise Naše Valašsko, 1932).

Muzeu v přírodě se často říká skansen. Je to označení stále diskutabilní a souvisí s pojmenováním prvního muzea v přírodě na světě - stockholmského Skansenu, který tu založil dr. Arthur Hazelius. Skansen byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1891. U nás i v některých dalších zemích se tohoto termínu docela samozřejmě užívá.

Ve Valašském muzeu v přírodě probíhá každoročně (během léta každou sobotu a neděli) festival Národopisné léto. Velký folklóristický dvoudenní festival Rožnovské slavnosti se koná každé dva roky. Vystupují tu nejen soubory písní a tanců, ale v současné době přibývají i celodenní ukázky tradičního zvykosloví a řemesel. Jen namátkou můžeme jmenovat masopustní a velikonoční obyčeje, ukázky praní prádla, hrnčířské nebo kovářské dny, setkání řezbářů, jarmarky a vánoční koledu.

„Tance, lidové obřadnosti, veselí a hra nedají se však v museích uschovat. Žijí jen, jsou-li zatančeny a znovu prožity. Proto se na nádvoří musejní vědou zbudované dědiny periodicky rozvíří jako součást musea radostný projev národní písně a jiných zvyků lidu našeho, vše zpestřeno pravými valašskými kroji.“ Tato slova Bohumíra Jaroňka (zapsaná při stejné příležitosti jako citát úvodní) docházejí každoročně svého naplnění. 

Něco o krásném kraji zvaném Valašsko v Moravskoslezských Beskydech
Původ Valachů byl ještě donedávna obestřen rouškou tajemství. Už od poloviny minulého století se desítky badatelů z několika zemí přeli zejména o tzv. rumunský původ Valachů. Jedni zdůrazňovali existenci knížectví Valachie v Rumunsku, nacházeli početná rumunská slova ve valašském dialektu a sledovali paralely v salašnickém způsobu hospodaření v horách. Druzí argumentovali historií osídlení a jazykem. Zvláštnosti kultury Valachů považovali za slovanské archaismy. Až v posledních desetiletích se vlivem nově zjištěných faktů názory vědců začínaly sbližovat.

  • První osadníci se v dnešním Valašsku usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Svůj nový domov tu našel rolnický lid slovanského etnika, přestože iniciátorem založení Rožnova v roce 1267 a mnoha dalších blízkých osad byl olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu, národností Němec.
  • V 16. století se v moravských horách při slovenské hranici setkáváme ještě s jinými lidmi. Nepřišli z úrodných údolí, ale přesunuli se sem ze sousedních uherských karpatských pohoří. V průběhu tzv. valašské kolonizace přihnali sem početná stáda hrubovlnných ovcí valašek, které dobře snášely drsné podmínky pobytu v horách a navíc se z jejich mléka vyráběl velmi chutný sýr, v dokladech z biskupského dvora 16. století zvaný valašský parmezán. Tito noví osadníci se v celých Karpatech nazývali Valaši. Avšak ani kočovný způsob života valašských pastevců nebyl samoúčelný. Jejich ovce totiž potřebovaly někde přezimovat a k tomu byla nutná voda. Dostatek vody na východomoravském Valašsku zabezpečovala řeka Bečva. V zimním období tudíž Valaši scházeli do rožnovské kotliny z existenčních důvodů. Velmi záhy se smísili s domácím obyvatelstvem. Jejich vliv na místní způsob života, kulturu a jazyk byl velmi výrazný, dokonce natolik, že časem byl tento kraj po nich i pojmenován.
  • Vznikl tak společný typ karpatských horalů. Jejich dialekt ovlivnil nejvíce salašnické názvosloví, ale také názvy hor apod. 

Něco o městě Rožnově pod Radhoštěm zvaném perla Valašska
Rožnov pod Radhoštěm je jakýmsi Valašskem v malém, alespoň pokud jde o historii jeho osídlování. Byl založen už v čase první zemědělské kolonizace ve 13. století. Od 16. století vznikaly kolem města pod horami i v horách paseky, ze kterých se potom v údolích při dvou horských potocích zformovaly dvě samostatné osady, Dolní a Horní Paseky. A konečně na horách nad Rožnovem, na Bačovém vrchu, na Černé hoře a na Radhošti, se rozkládaly salaše, pastevecká hospodářství Valachů. Rožnov v minulém století čítal jen tři tisíce obyvatel. Jeho obyvatelé se drželi tradičního způsobu života, což bylo mezi jiným dáno i chudobou celého kraje. Ve staré původní podobě se uchovalo i náměstí. Sestávalo ze čtyřiceti dřevěných patrových domů, v průčelí spojených malebnými podloubími.

V 19. století se starobylé dřevěné městečko Rožnov začalo měnit ve věhlasné lázně. Léčebnými prostředky se stalo výtečné klima, určené pacientům s plicními chorobami.

Lázeňství povzneslo i kulturu města. Vznikl rozsáhlý lázeňský park, ve kterém po čase vystavěli lázeňský dům. Rožnovské měšťany už neuspokojovaly dřevěné patrové domy. Bourali je a nahrazovali zděnými, naštěstí ne všechny. Přece se však našel někdo, komu bylo těchto staveb líto. Tak se zrodila idea Valašského muzea v přírodě.

Rožnov pod Radhoštěm je dnes významným turistickým a rekreačním centrem Moravskoslezských Beskyd. Město i okolí poskytují mnohé příležitosti pro turistické vycházky, lyžařské túry, koupání se širokou nabídkou stravovacích i ubytovacích služeb. Má velmi dobré dopravní spojení po silnici, letiště v Ostravě-Mošnově, železniční trať Valašské Meziříčí - Rožnov p. R. Město je díky svému krásnému zasazení do Moravskoslezských Beskyd často nazýváno "perlou" nebo "srdcem" Beskyd a Valašska. Rovněž je považováno za "bránu" do Moravskoslezských Beskyd.