BEROUN

Muzeum Českého krasu v Berouně nabízí návštěvníkům hned sedm stálých expozic. Můžete se podívat, jaké se používaly zbraně na Berounsku v 18. a 19. století. Expozice z historie města Žebráka upozorní, že toto jméno není odvozeno od chudoby. Pro sběratele jsou tady k dostání také turistické známky.

Zbraně na Berounsku v 18. a 19. století
V této expozici můžete obdivovat zbraně z muzejních sbírek vyrobené zejména v 18. a 19. století. Expozice podává základní orientaci v problematice zbraní, klade důraz na technická zdokonalení, vyzdvihuje jejich krásu a uměleckořemeslný um výrobců. Prezentovány jsou palné lovecké zbraně (kulovnice, jednušky, dvojky), palné krátké zbraně, na nichž jsou představeny druhy „spoušťových mechanismů“ – zámků  (kolečkový, křesadlový, perkusní), palné vojenské zbraně (zejména jednoranné zadovky ze 2. poloviny 19. století), chladné zbraně (palaše či šavle) a též několik orientálních kusů. Výše uvedené doplňují prachovnice, kleště na lití kulí, střelecké terče atd. Prostřednictvím této expozice se návštěvníci ocitnou na válečném poli, na lovu v lese, při pistolovém souboji nebo na cestě z Orientu, odkud si vezou jako suvenýr „jatagan“. K tomu se dozví i pár zajímavostí z vojenských dějin města Berouna. 

Až do předsíně nebes
Expozice představuje devět obrazů světců barokního malíře Jana Václava Spitzera (1711-1773). Soubor pláten z fondu berounského muzea vás přivede až do předsíně benediktinského nebe. Vyobrazení světců a významných členů řádu je sice vedeno v tmavších sytých tónech, velmi barvitě však vypráví jejich osudy a nastiňuje spletité cesty.

Plátna stejně jako fresky vypráví i mnohé další příběhy. V několika sbírkách jsou také deponovány kresby a studijní náčrty J. V. Spitzera svědčící o jeho pracovitosti a kreslířské zdatnosti. Prohlédnout si můžete sv. Karlomana, sv. Emrama, sv. Františka Xaverského, sv. Gerharda, sv. Jiljí, sv. Kiliána, sv. Maura, sv. Mainharda a sv. Petra. 

Plzeňská brána
V prvním patře Plzeňské brány, ve valeně sklenuté prostoře bývalé zbrojnice, se nachází stálá expozice věnovaná nejen samotné historii a architektuře tohoto památkového objektu, ale zároveň i celému systému opevnění města Berouna. Vedle kopií plánů Plzeňské brány, dobových kreseb s námětem Berouna a obrázkové rekonstrukce středověké podoby berounských hradeb jsou zde i architektonické fragmenty z dominikánského kláštera, vypáleného husity roku 1421.

Pro novou expozici věnovanou Berounu jako svébytnému právnímu institutu a jeho privilegiím posloužila zrekonstruovaná prostora v horním patře brány, původní byt berounských hlásných a pověžných. V expozici je vystaveno šest barevných fotokopií z celkem dvanácti berounských královských privilegií, které se do dnešní doby dochovaly. Všechny originální listiny, z nichž byly pořízeny, jsou uloženy ve fondech Státního okresního archivu v Berouně a tvoří historicky velmi cenný soubor, jež není veřejnosti běžně dostupný.

Kromě nejstarší dochované listiny z roku 1404, v níž král Václav IV. potvrzuje založení špitálu pro choré a zchudlé berounské měšťany je představeno pět dalších, historicky nejhodnotnějších a vizuálně nejatraktivnějších královských listin z různých časových období (od 15. do 19. století).

Celá expozice byla doplněna o kopie soupisů berounských obyvatel z několika časových horizontů existence tohoto královského města. Jsou to soupis obyvatel města Berouna z roku 1652 a z roku 1784, soupis držitelů domů a chalup v Berouně z roku 1749 a seznam všech profesí v Berouně z roku 1824. Právě zde je patrné, že to byli především konkrétní lidé, kteří tvořili historii města, a přesto, že se o jejich životě dovídáme pouze prostřednictvím strohých úředních údajů, jsou to velmi cenné informace pro dokreslení obrazu tehdejší doby.

Z ochozu brány je možnost prohlédnout si město a okolí. 

Z historie města Žebráka
Tato stálá expozice, která se nachází v Městském muzeu v Žebráku, přibližuje návštěvníkům historii města, vývoj řemesel a seznamuje s význačnými rodáky, kterými byli zejména K. J. Erben, Jan Nejedlý, Vojtěch Nejedlý a Šebestián Hněvkovský.

Jméno Žebrák není odvozeno od chudoby, pomineme tedy různé pověsti o chudých studentech, ale od žebra. Ve staročeštině se takto označoval i úzký a strmý svah. Latinská podoba Mendicus a německá Bettlern vznikla doslovným překladem českého výrazu Žebrák.

Spolu s historickým přehledem událostí je možné v expozici zhlédnout opis listiny krále Václava IV., kterou povyšuje městečko Žebrák na město a dále ukázky typářů a rychtářského práva ze 17. až 19. století. Historická expozice je doplněna městskými a cechovními truhlami a pokladnicemi.

Část expozice věnovaná významným rodákům a buditelům se zaměřuje především na osobnosti Šebestiána Hněvkovského, Jana Nejedlého a Vojtěcha Nejedlého. 

Etnografická expozice
Etnografická expozice evokuje zařazením jednotlivých sbírkových předmětů uspořádání venkovského interiéru 1. poloviny 19. století. Dle zásady „část za celek“ je zde použit sbírkový materiál, který je nositelem informace a zároveň je vizuálně zajímavý.

Skládá se z tzv. svatého koutu jako připomínky duchovní spirituality, dále pak z intarzované truhly užívané spíše v selských domácnostech, stejně jako intarzovaného nástavcového misníku pocházejícího ze druhé poloviny 18. století.

Expozice je doplněna dvěma židlemi, kolébkou, přeslicí a kolovratem jako připomínkou práce a intimního života rodiny, dvou věcí, které se v lidovém interiéru odedávna prolínají a doplňují. 

Muzeum Českého krasu v Berouně nabízí návštěvníkům města také turistické známky Berouna, po nichž je zejména o víkendu zvýšená poptávka. Prodejna v přízemí muzea na Husově náměstí má v současné době ve svém sortimentu pohlednice, drobné dárkové předměty, regionální publikace i propagační materiály.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzeum-beroun.cz.