MOST

Oblastní muzeum v Mostě sleduje tři významné krajinné celky - Krušné Hory, západní část Českého Středohoří a Mosteckou pánev, jejichž přírodu a historii aktuálně postihují tři přírodovědné a tři společenskovědní stálé výstavy.

Muzeum dnes sídlí v budově bývalého německého reálného gymnázia. Architektonicky významná stavba byla dokončena v roce 1913 a gymnáziu sloužila až do roku 1945, kdy sem byla umístěna střední průmyslová škola. Ta využívala budovu až do roku 1981. Teprve od roku 1982 bývalá škola patří muzeu - veřejnosti byla slavnostně zpřístupněna po rozsáhlé rekonstrukci dokončené v roce 1996. Zaměření muzea je především regionální - hlavní sběrnou a badatelskou oblastí je území bývalého okresu Most s přesahy do okresů okolních.

Z hlediska geomorfologického muzeum sleduje tři významné krajinné celky - Krušné Hory, západní část Českého Středohoří a Mosteckou pánev, jejichž přírodu a historii aktuálně postihují tři přírodovědné a tři společenskovědní stálé výstavy.

Pod správou muzea byl v letech 1964-2005 také zámek v Litvínově a v letech 2000-2013 Památník obětem II. světové války v Mostě v budově bývalého krematoria na Městském hřbitově v Mostě.

Kromě aktuálních výstav je v muzeu k vidění pět stálých expozic. Patří mezi ně expozice Přírodou severozápadních Čech, Geologická minulost Mostecka, Mineralogie Krušnohoří, Baronka Ulrika von Levetzow 1804 – 1899 a Ze života obyvatel Krušnohoří.

Přírodou severozápadních Čech
Expozice živé přírody je zaměřena na ukázky fauny žijící v oblasti severozápadních Čech, zároveň představuje návštěvníkům i místní flóru. Témata ve vitrínách a na výstavních panelech jsou věnována hlavním typům ekosystémů zdejšího regionu.

Fotografie rostlin na panelech jsou věnovány krušnohorským rašeliništím, horským a podmáčeným loukám, lesům, loukám, polím, ruderálům, stepím, skalám, písčinám a suchým výslunným stanovištím. Tři panely jsou zaměřeny na květenu unikátního zaniklého slaniska u někdejší obce Bylany.

Ve vitrínách byly instalovány ukázky z fauny vod a jejich břehů, rašelinišť, lesů, remízů, parků, lidských sídel, skal, a otevřené krajiny. Exponáty jsou prezentovány starými muzejními sbírkami i novými preparáty Jaroslava Bažanta, a také jeho modely. Znaky ekosystémů dokreslují fotografie z přírody.

Samotné vitríny nejsou většinou pojaty v klasickém slova smyslu, ale snaží se alespoň z části přiblížit dioramatům. Expozice je instalována v hlavní budově Oblastního muzea v Mostě. 

Geologická minulost Mostecka
Expozice zachycuje geologickou historii od karbonu po recent. Vedle typických hornin je v prvních vitrínách vystavena karbonská flóra z antracitového ložiska u Brandova v Krušných horách a mořská fauna ze svrchní křídy. Nechybí ani specifická surovina Mostecka ze stropu křídy, dinasové křemence. V jednom z jejich ložisek na Písečném vrchu u Bečova objevili archeologové nejstarší paleolitickou dílnu ve střední Evropě. Největší část expozice zabírají třetihory. Starší období reprezentují neovulkanity Českého středohoří a Doupovských hor s typickými horninami včetně sopečných vyvřelin a vůdčích minerálů. Ze sedimentárních vložek jsou ukázky flóry a fauny, zejména z diatomitů od Kučína a poloopálů z Lužic.

Následují vitríny s čediči a znělci a produkty diatrém (explozivních sopečných struktur). V mladších třetihorách (miocénu) vznikla severočeská hnědouhelná pánev. Všechna její kladná i záporná NEJ jsou soustředěna právě na Mostecku. Vedle specifických hornin podložních, slojových a nadložních vrstev je zde soubor flóry z bývalého dolu Ležáky.

Poté následují ukázky flóry a fauny z ostatních známých nalezišť a vůdčí minerály včetně „českého jantaru“ – duxitu. Za zmínku stojí originál želvy, jíž dal paleontolog profesor Laube druhové jméno podle latinského názvu Mostu (Pons) Trionyx pontanus.

Pro starší období čtvrtohor (pleistocén) jsou vedle specifických hornin význačné kosterní nálezy savců, mezi nimiž na Mostecku dominují kosti mamutů. Nechybí ani porcelanity s miocenní flórou, které jsou produktem zemních požárů od konce třetihor po současnost.

Mladší čtvrtohory jsou zastoupeny sedimenty největšího historického jezera v Čechách – Komořanského jezera (diatomová gyttja, rašelina). Poslední vitrína expozice seznamuje s minerálními prameny na Mostecku. Kromě Zaječické hořké vody patří ostatní prameny minulosti.

Exponáty doplňují vedle stručných textů četné nákresy a fotografie. Nástěnné panely obsahují portréty význačných geologů, kteří se zasloužili o poznání geologie Mostecka. Zachycena je i mostecká kuřavková katastrofa v roce 1895. Nechybí též snímky mrazových jevů typických pro Mostecko. Expozice je doplněna rekonstrukčními modely vyhynulých zvířat včetně mamuta, které zhotovil preparátor muzea Jaroslav Bažant. 

Mineralogie Krušnohoří
Expozice tvoří součást stálé přírodovědné muzejní expozice. Jednotlivé lokality jsou prezentovány jednak aktuální fotodokumentací, geologickými mapami, stručnou charakteristikou historické těžby rudných nerostů a vybranými ukázkami typických hornin a minerálů.

Věcná náplň této expozice je v jednotlivých vitrínách, uspořádaných geograficky od východního cípu Krušnohoří (Děčínsko) až k jeho západní hranici (Měděnec, Kraslicko). Zdokumentovány jsou zde jen nejvýznamnější rudní naleziště, a to na lokalitách Jílové u Děčína, Hora Svaté Kateřiny, Horní Krupka, Cínovec, Vrchoslav, Lahošť-Jeníkov, Moldava, Jáchymov, Měděnec a Přebuz (Bublava) u Kraslic.

Ukázky minerálů pocházejí z původního sbírkového fondu Oblastního muzea v Mostě, doplněny jsou o dary sběratelů – amatérů a profesionálních geologů ze zdejšího regionu. Ze zajímavých minerálů jsou zde k vidění např. žlutý topaz a galenit z Cínovce, dále uranové slídy a smolinec z Jáchymova, růžový baryt z Moldavy, žlutý radiobaryt z Lahoště a další. Krystalinikum Krušných hor navazuje na vstupní část stálé výstavy s názvem „Geologická minulost Mostecka“. Expozice je instalována v hlavní budově Oblastního muzea v Mostě. 

Ze života obyvatel Krušnohoří
Expozice vás zavede do minulosti a ukáže vám život obyčejných lidí v Krušnohoří.

V jednotlivých částech expozice nahlédnete do všedního i svátečního dne obyvatel. Uvidíte nástroje na předení příze, punčochářství a soukenictví. Seznámíte se s historií krajky v Krušnohoří a uvidíte vycpaný krajkářský štuclík neboli herduli, paličky, špendlíky, neboli zastavováky, podvinek neboli pruh tuhého papíru, na němž je vzor nakreslen nebo vypíchán.

Samostatné výjevy popisují i výrobu hraček vyřezáváním či štípáním ze soustružených obručí, které sloužily především k výrobě různých dřevěných zvířátek. Dále uvidíte hračky vyráběné z papírmaše.

Poslední částí expozice je výjev krušnohorské zimní vánoční atmosféry a unikátní mostecký betlém známého řezbáře Antona Schembery. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu www.muzeummost.cz.