PŘEROV

Muzeum Komenského v Přerově v sobě zahrnuje i přerovský zámek, který návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si čtrnáct stálých expozic. Součástí muzea je také středověký hrad Helfštýn.

Muzeum Komenského v Přerově působí v oblasti muzejnictví, památkové péče a ochrany přírody. Muzeum sídlí v několika měšťanských domech na malebném Horním náměstí v Přerově. Na přerovském zámku jsou umístěny stálé expozice muzea, konají se zde zajímavé krátkodobé výstavy i atraktivní kulturní akce. Součástí muzea je i středověký hrad Helfštýn, známý rozvojem tradic uměleckého kovářství, a ornitologické stanice ORNIS v Bezručově ulici v Přerově. 

V prostorách přerovského zámku je umístěno celkem čtrnáct stálých expozic. Patří mezi ně například:

Archeologie Přerovska
Expozice je umístěna do šesti místností pozdně gotických suterénních prostor západního a jižního křídla zámku. Expozice zpřístupněná v roce 2000 seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z oblasti přerovského regionu (včetně známého sídliště “lovců mamutů” v Předmostí u Přerova) od starší doby kamenné až do sklonku středověku a počátků raného novověku na přelomu 15. a 16. století. 

Přerovská expozice se se svou podlahovou plochou přes 230 metrů čtverečních a počtem více než 1400 vystavených sbírkových předmětů řadí k nejrozsáhlejším expozicím archeologie na Moravě. Kromě autentických exponátů jsou prezentovány také figuríny neandertálské ženy a chlapce, trojrozměrné rekonstrukce významných lokalit a nálezových situací i modely města Přerova. K nověji doplněným exponátům náleží nález mamutího klu z výzkumu v Předmostí u Přerova v roce 2007. 

Školní třída z doby 1. republiky (1918–1938)
Expozice umístěná v největším sále 2. patra jižního křídla přerovského zámku ukazuje českou měšťanskou školu (6. až 8. rok školní docházky) vybavenou soudobým nábytkem a zařízením, učebnicemi a didaktickými pomůckami.

Na čelní stěně vedle tabule visí obraz prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a ve výklenku vlevo stojí Masarykova socha od sochaře Josefa Bajáka. Na stěnách je zavěšen velký státní znak a obraz se symboly zemí Československé republiky a heslem „Od Šumavy k Tatrám“, dále mapa Republiky československé s Podkarpatskou Rusí, plastické mapy ostravské firmy Falco a didaktické obrazy připomínající události spojené se vznikem Československa a legionáři. Celodřevěné lavice jsou určeny pro dva žáky a jsou připevněny k podlaze, mají nepohyblivou desku na sezení, samostatné opěradlo jen v poslední řadě (v ostatních řadách se žáci opírali o lavice za nimi) a šikmou psací desku. U horního okraje lavice je žlábek, kam žáci odkládali tužky a pera, a otvor pro kalamář, na lavicích jsou rozmístěny ukázky dobových učebnic. Ve velké prosklené skříni se nachází školní pomůcky pražské firmy Logia a dalších menších firem.

Blahoslav, Komenský a Přerov
Nejvýznamnější osobnosti jednoty bratrské spjaté s Přerovem připomíná expozice v 1. patře jižního křídla zámku. Představen je život a dílo přerovského rodáka, biskupa a překladatele Nového zákona Jana Blahoslava. Vystaven je i dřevěný model Blahoslavova pomníku, který pro Přerov vytvořil sochař František Bílek.  

Místnosti vévodí sádrový model plastiky J. A. Komenského od Jana Štursy. Součástí expozice je také obraz Jaroslava Čermáka, zapůjčený z Národní galerie v Praze. Dobu, v níž Komenský žil, připomínají předměty ze 16. a 17. století. Část expozice je věnována Komenského mapě Moravy, další část tradici Komenského. Nechybí ani prezentace významných osobností Přerova, Františka Slaměníka a Josefa Krumpholce, kustodů Musea Komenského. Interaktivní prvky skýtají možnost získat nové informace zábavnou formou. 

Tajemství tónu zvonů
Ve 3. a 4. patře zámecké věže se nachází expozice prezentující zvonařskou dílnu Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova. K slavnostnímu otevření expozice došlo v roce 1998. Ve dvou podlažích věže je umístěno 23 historických zvonů z českých zemí, Slovenska a Maďarska, pocházejících z kampanologické sbírky, zakoupené od Marie Tomáškové-Dytrychové.

Nejstarší, pozdně gotický zvon, pochází z poloviny 15. století. Součástí expozice jsou textové panely s fotografiemi a exponáty dokládající historii a přibližující technologii brodecké zvonařské dílny. 

Vyhlídková věž s vedutami Přerova z let 1593 - 1940
V roce 1997 byla věž zámku při rekonstrukci zvýšena na 43 metrů a opatřena kuželovitou střechou podle plánů architekta Jiřího Malého. Z ocelového ochozu, na který vede 72 schodů, je výhled čtyřmi obdélníkovými vyhlídkovými okny. Z věže je za pěkného počasí zajímavá vyhlídka nejen na historické památky Přerova, např. měšťanské domy a hradby Horního náměstí nebo farní chrám sv. Vavřince, ale i na industriální stavby, např. chemické závody nebo cihlové komíny bývalé elektrárny.

Zámecký pokoj z 1. třetiny 19. století
Zámecký pokoj je náznakově instalován v první místnosti předsálí Slavnostní zámecké síně města. Soubor černě lakovaného empírového nábytku, zdobeného bronzovými prvky a intarzií, je jediným dochovaným celkem z původního zámeckého mobiliáře z období, kdy zámek držela hrabata Magnisové.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu www.prerovmuzeum.cz.