PRAHA

Národopisné muzeum Národního muzea nabízí mimo jiné dvě stále expozice. První seznamuje s každodenním i svátečním životem českého, moravského a slezského venkova v 18., 19. a první polovině 20. století. Druhá přibližuje slabozrakým a nevidomým návštěvníkům vybraná témata spojená s životem našich předků na vesnici na přelomu 19. a 20. století.

Klasicistní Letohrádek Kinských je umístěný na úbočí bývalých vinic vrchu Petřína v Kinského zahradě. Muzeum nabízí výstavy představující unikáty lidové kultury českých zemí i Evropy, vystoupení folklorních souborů, kurzy tradičních řemesel, lidových tanců či výtvarné dílny.

Česká lidová kultura
Etnografická expozice seznamuje s každodenním i svátečním životem českého, moravského a slezského venkova v 18., 19. a první polovině 20. století a představuje tradiční lidovou kulturu na území České republiky. 

První část expozice prezentuje každodenní život s důrazem na hmotnou kulturu. Součástí této části expozice je jak představení výrobků a pracovních nástrojů lidových řemeslníků a zemědělců (lidová keramika, lidové bydlení), tak i prezentace unikátů spjatých se svátečním časem a duchovní kulturou (lidové kroje, lidové umění).

Druhá část expozice seznamuje s lidovými zvyky, výročními obyčeji a obřady tradičního zemědělského roku – od jara (masopust, Velikonoce) přes léto a podzim (letniční slavnosti, letní poutě, dožínky) až po zimu (mikulášské a adventní obchůzky, vánoční tradice spojené s oslavami Štědrého dne).

Závěrečná část expozice představuje lidský životní cyklus (narození, smrt, svatba) a rodinnou obřadnost spojenou s průběhem lidského života. Stálý doplněk expozice tvoří trojice řemeslných dílen (keramická, textilní, zvykoslovná) s prezentací lidových řemesel a rukodělných činností. Národopisná expozice Národního muzea byla v roce 2007 nominována na cenu Evropské muzeum roku.

S detaily stálé expozice seznamuje obrazový průvodce, který je k zakoupení na pokladně Národopisného muzea. Část expozice věnovaná každodennímu životu je doplněna samoobslužným průvodcem pro děti a jejich rodiče, který obdržíte zdarma na pokladně Národopisného muzea. 

Tradiční lidová kultura dotykem
Expozice Tradiční lidová kultura dotykem přibližuje slabozrakým a nevidomým návštěvníkům vybraná témata spojená s životem našich předků na vesnici na přelomu 19. a 20. století.

Venkovské prostředí konce 19. století bylo místem, kde se udržovala a byla detailně zdokumentována tradiční lidová kultura vycházející ze života v minulých staletích. I když se ve 20. století v důsledku velkých proměn společnosti lidové tradice začaly vytrácet, řada projevů a dokladů lidové kultury, zejména v oblasti zvyků a obyčejů, zůstala součástí našeho života.

Expozice představuje výrobky a pracovní nástroje lidových řemeslníků, ukázky tradičních lidových písní a krojů a také příklady luštěnin, obilovin a bylinek, které se využívaly pří přípravě pokrmů.

Zájemci také mohou detailně prozkoumat model dřevěného trojdílného čtyřprostorového domu vesnického typu.

S předměty představujícími lidovou kulturu se může seznámit každý návštěvník. V prostoru expozice jsou umístěny masky na oči, se kterými si mohou zájemci projít výstavu hmatem a přiblížit si tak svět nevidomých a slabozrakých návštěvníků.

K expozici jsou připraveny doprovodné programy, prezentace předmětů užívaných ve svátečních časech a komentované programy v návaznosti na tradiční svátky, lidové zvyky a tradice nejen pro nevidomé a slabozraké návštěvníky, ale i pro zájemce z řad škol a zájmových spolků.

Součástí expozice je i doprovodný katalog Tradiční lidová kultura dotykem v Braillově písmu a černotisku. 

Historie Národopisného muzea
Národopisné muzeum v Letohrádku Kinských bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1903. Historie Letohrádku Kinských však sahá až do roku 1826, kdy kníže Rudolf Kinský koupil několik bývalých vinic na úbočí vrchu Petřína se záměrem vybudovat zde rozsáhlý park včetně letního sídla. Reprezentativní empírovou jednopatrovou budovu podle projektu vídeňského architekta Heinricha Kocha využívala rodina Kinských až do roku 1901, kdy ji i s celým přiléhajícím areálem prodal kníže Karel Kinský městu Praze. První expozice byla založena ze sbírek předešlé Národopisné výstavy českoslovanské v Praze, která se konala v roce 1895. Vůdčí osobností tohoto muzea byl Lubor Niederle, spolu s několika dobovými odborníky. Z architektů se do její přípravy zapojili Josip Plečnik, Václav Roštlapil a Jiří Stibral.

V roce 1922 se muzeum stalo součástí Národního muzea. Nadále pokračovalo ve výzkumu i prezentaci etnografického dědictví českých zemí i ostatních evropských území a států. Významné je mimo jiné působení Drahomíry Stránské, z jejíž iniciativy byl mimo jiné do areálu zahrady Kinských v roce 1929 převezen řeckokatolický kostel sv. Michala z Medvedovců na Podkarpatské Rusi.

Druhá polovina 20. století přinesla řadu změn. V 60. letech se muzeum zmodernizovalo a představilo novou expozici v autorství Heleny Johnové a pod dalším dlouhodobým vedením Aleny Plessingerové. Posléze však, opomíjením stavu budovy, se muzeum muselo vystěhovat a činnost přenést do jiných prostor. V 90. letech se po velkém úsilí vlastních pracovníků i české společnosti podařilo prosadit zásadní rekonstrukci Letohrádku a v roce 2005 otevřít v autorství Jiřiny Langhammerové novou, moderní expozici – Musaion.

Národopisné oddělení patří ke sbírkově nejrozsáhlejším celkům Historického muzea. V současné době jeho fondy obsahují na 200 000 sbírkových předmětů, dokládajících hodnoty lidové kultury nejen českého národa, ale i ostatních slovanských a evropských národů a zemí. Část těchto předmětů je vystavena ve stálé expozici, kterou doplňují krátkodobé výstavy.

Živé prezentaci lidové kultury v Národopisném muzeu slouží v současné době několik pravidelných akcí. Každoročně se koná ve druhé půli května Národopisná slavnost, kde mohou návštěvníci během víkendu zhlédnout vystoupení folklorních souborů, prezentaci lidových krojů apod. Od roku 2010 pořádá Národopisné muzeum cyklus Folklorní regiony Čech, Moravy a Slezska. V jeho rámci se konají pravidelné večery (obvykle druhou sobotu v měsíci), během nichž je vždy představena některá národopisná oblast formou přednášky a folklorního vystoupení souboru z daného regionu, někdy se večer pojí i s ochutnávkou regionálních specialit či s jinými aktivitami. Pravidelně jsou zde také pořádány víkendové kurzy tradiční rukodělné činnosti a od října do května probíhá kurz českých, moravských a slovenských lidových tanců pod názvem Folklorní taneční. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu www.nm.cz.