Milovníci vlaků si jistě přijdou na své, když zavítají do Kolína, aby se svezli po Kolínské řepařské drážce. Trať je doplněna o naučnou stezku “Za historií řepařské drážky a okolí”. Na zastávkách jsou herní prvky pro děti, posezení, na Výrovně s možností grilování v přírodě.

Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem, taženým parní nebo dieselovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Menší počet lidí se může svézt též drezínou. Vlaky vyjíždí při pravidelných víkendových jízdách a o všech státních svátcích od 1. května do poloviny října. Navíc pak o Velikonocích, první víkend v prosinci na Čertovských jízdách, na Silvestra a na Nový rok. 

Vyjíždí se vždy v 9:45, 11:00, 12:15, 13:30, 14:45 a 16:00. Dieselové prázdninové středy mají stejný jízdní řád od 9:45 do 16:00 hodin. Jízda vlaku tam i zpět trvá přibližně 50 minut. K dispozici jsou 4 otevřené nebo 4 kryté vytápěné vagony podle počasí a 2 vagony pro vozíčkáře, kočárky a cyklisty.
Jízdu je možno přerušit a doplnit o procházku polabskou krajinou, houbaření, cyklistiku. Na zpáteční cestu se můžete vydat jakýmkoliv dalším vlakem. Je možné svést se drezínou směrem k obci Sendražice.

Jízdenky mohou zájemci kupovat pouze ve staniční budově na nádraží. Jízdy na objednávku je možno sjednat na jakýkoliv den v týdnu.

V nádražní budově v Sendražicích můžete navštívit muzeální expozici zaměřenou na historii Kolínské řepařské drážky a dalších polabských drážek. Dozvíte se také něco o pěstování a zpracování cukrové řepy.

Trať je doplněna o naučnou stezku “Za historií řepařské drážky a okolí”. Na zastávkách jsou herní prvky pro děti, posezení, na Výrovně s možností grilování v přírodě. K dispozici v nádražním areálu je parkoviště, bufet a dětské hřiště s trampolínou. Na konečné stanici v Býchorech na vás čeká dětský park s atraktivními herními prvky a s příjemným posezením v přírodě. 

Historie
Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka dosáhla více než 130 kilometrů. Jednalo se o drážky vycházející z Kolína, Vlkavy, Křince, Kopidlna, Dymokur a Liběvsi. Po drážkách byla dopravována cukrová řepa do jednotlivých cukrovarů.

Nejstarší drážkou tohoto typu byla právě kolínská řepařská drážka postavená v roce 1894. Vedla z Kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín a.s., do Františkova (Ovčáry), do Býchor a až do Jestřábí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 kilometru, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 kilometru. Ke svému účelu sloužila drážka téměř 70 let. Provoz řepařských vlaků zabezpečovaly původně parní lokomotivy, později motorové dvounápravové B 600/70 a BN 60. Vagony uvezly až 8 tun řepy. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu reparskadrazka.cz.