Magazín / Aktualně  |  Rozhovor

okres Praha a okolí    > > >    změnit region

Kouzelník Jílek: Děti při mých vystoupeních trénují pozornost, trpělivost, pracují s fantazií a vlastním úsudkem

Kouzelník Stanislav Jílek.

  • Rozhovor
  • Jan Smekal
  • 9.7.2023
  • Archiv Stanislava Jílka

Kouzelník Jílek: Děti při mých vystoupeních trénují pozornost, trpělivost, pracují s fantazií a vlastním úsudkem

Stanislav Jílek umí děti pobavit celou řadou kouzel, iluzí a triků. Vystupuje na jejich narozeninových oslavách i jiných akcích. V rozhovoru mluví o tom, která kouzla jsou u dětí nejpopulárnější. Zmiňuje také, jak děti reagují na jeho jednotlivá čísla, co je nejvíce zajímá nebo jak reaguje na to, když mu některé z nich předvede kouzlo, které se naučilo doma.

Jak dlouhou se už věnujete magiím a kouzlům a jakým způsobem jste se k této profesi dostal?

Magie mě pohltila už v dětství. Ve školce u nás vystupoval kouzelník, na kterého mám dodnes živé vzpomínky. Psal se rok 2000, kdy oblíbený místní kouzelník vystoupil na školní besídce. Úplně jsem zapomněl na triky, které ten den dělal, ale živě si pamatuji, jak jsem se cítil. Podrobnosti mohou z mysli vymizet, ale magie vkládá emoce do paměti. Aby magie byla uměním, kouzelník ve vás musí vyvolat intenzivní emoce, a to se tenkrát povedlo. Možná i díky tomu jsem mladické nadšení z kouzel, které bylo velkou měrou ovlivněné i Davidem Copperfieldem, během téměř tisícovky vystoupení proměnil v propracovanou kouzelnickou show. 

Toužil jste být odmala kouzelníkem nebo jste se pro tuto profesi rozhodl až někdy později?

Od útlého dětství jsem věděl, že mě naplňuje komunikace a práce s lidmi. Touha stát se profesionálním kouzelníkem přišla v době, kdy mi bylo okolo 13 let. 

Co všechno jste musel absolvovat a čím vším jste musel projít, abyste se stal kouzelníkem, iluzionistou?

Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádného učitele (k mentorovi “Pavlu Dolejškovi”, kterého mám nyní jsem se dostal až v pozdní dospělosti), moje cesta byla formou “pokus/omyl”. Pamatuji si, že jsem trávil hodně času u počítače, kde jsem hledal různé techniky, hmaty a fígle, jenž jsem se následně učil. Moc rád na tyto začátky vzpomínám. Vlastně se toho od té doby v této oblasti učení moc nezměnilo. Dělám to takto doteď. Pouze pomalu vyměňuji počítač za odborné knihy ze zahraničí. 

Je třeba mít pro takovou práci nějaké speciální předpoklady nebo se všechny čáry a kouzla dají dříve nebo později naučit?

Řekl bych, že je to podobné jako u sportu. Ze začátku je samozřejmě výhodou, když disponujete talentem a některé věci vám jdou tak říkajíc “od ruky”, ale časem stejně vyhraje dřina, disciplína a trpělivost. Stejně tak je tomu i u kouzel. Stát se profesionálním kouzelníkem vyžaduje z dlouhodobého hlediska trénink a tvrdou práci, která patří k oboru. 

Musíte se jako kouzelník neustále učit a zdokonalovat nebo už jste si tak jistý, že jsou všechna vaše kouzla a triky prakticky rutinní záležitostí?

Co se týká mé osoby, tak se momentálně nacházím ve fázi, kdy se stále aktivně a s radostí učím nejen novým věcem/kouskům, ale oprašuji i stará kouzla, která mám sice naučená jako násobilku, ale stejně se k nim vracím, abych mohl divákům předat jen ten nejlepší možný zážitek z magie, jaký si zaslouží. 

Asi každý kouzelník má nějaké číslo, které je jakousi jeho výkladní skříní. Máte taky takové? Můžete popsat, v čem spočívá?

Takových kouzel mám samozřejmě víc, ale momentálně mi dělá největší radost nová generace omalovánek z dílny Brothers magic, což je jedna z největších klasik magie pro děti. 

Nevystupujete pouze na akcích pro dospělé, ale často také na těch určených pro děti. Na které akce si vás zpravidla organizace nebo jednotliví lidé zvou?

Asi nejčastější poptávkou jsou narozeniny s kouzelníkem. To je sázka na jistotu. 

V čem se kouzelnická vystoupení pro děti liší od těch, která jsou určena pro dospělé publikum?

U dětského publika si zakládám na interaktivním přístupu. Během prvních minutek vtáhnu děti do děje, ať se děje, co se děje. Děti při mých vystoupeních trénují pozornost, trpělivost, pracují s fantazií a vlastním úsudkem. Oproti tomu dospělému publiku vždy přivezu moderní iluze, napětí a zábavu. To vše plné uvolněného, a přitom inteligentního humoru. 

Jaká kouzla jsou mezi dětmi nejoblíbenější? Která u nich sklízí největší úspěch?

Jednoznačné jsou to kouzla se zvířátky, která si mohou následně pohladit nebo se s nimi vyfotografovat.

Děti jsou hodně zvídavé. Když s nimi přijdete do styku, na co se vás nejčastěji ptají, co je nejvíce zajímá? Jsou mezi nimi i takové, které by se rády vydaly na podobnou kariéru, jako je ta vaše?

Samozřejmě, čas od času se najde někdo, kdo řekne: “dostal/a jsem k Vánocům kouzelnickou sadu a také umím kouzlo” - vždy si ho nechám předvést a následně mladého kouzelníka pochválím za to, co se naučil, popřípadě pomůžu s tím, aby to vypadalo ještě o trošičku lépe. 

Zažil jste už při vystoupeních pro děti něco, na co se nedá zapomenout? Ať už pozitivní či negativní…

K této práci patří díky bohu více těch pozitivních zkušeností, jako třeba když ke mně během představení (a zrovna přímo uprostřed kouzla, které gradovalo) přišla holčička, a obejmula mě se slovy, že: “mě mám ráda”. To bylo moc hezké. 

Někteří kouzelníci jsou schopní nechat zmizet všelijaké předměty, ale někdy i lidi. Děláváte to i s dětmi? A jak na to reagují rodiče? Nemívají strach, že by jim děti nenávratně zmizely? Jak na taková kouzla reagují?

Toto je typ kouzel, který se hodí spíše na divadelní scénu. Vzhledem k tomu, že například na narozeninové oslavě pro děti kouzlím u klientů doma v bytě, není na taková kouzla dostatek prostoru, tudíž jsem tuto situaci ještě nemusel řešit. 

Pokud by se chtěl někdo začít věnovat magii a iluzím, co byste mu doporučil? Co všechno k tomu potřebuje a čeho by se měl držet, aby mezi ostatními kouzelníky uspěl?

Existuje všudypřítomná myšlenka, že magie pomalu zaniká. Teorie je taková, že jak se technologie vyvíjí a kultura expanduje, magie pomalu zaniká. Koneckonců, jak může magie konkurovat neuvěřitelným efektům filmů Marvel nebo telefonům v kapse? Před padesáti lety by tyto věci vypadaly jako magie, ale teď jsou skutečným životem. Je tedy nyní prostor pro magii, když je naše realita tak přeplněná? Já osobně si myslím, že role kouzelníka je teď důležitější, než kdykoli předtím v naši historii. Právě proto, že to, co děláme, zůstává zahaleno tajemstvím. Kouzelníci se stali poslední metaforou pro nevysvětlitelné, a tak bych všem milovníkům magie doporučil podporovat vášeň ke kouzlům, a to nejen aktivním studiem a tréninkem, ale i návštěvou divadla. Konkrétně bych vás rád pozval na fascinující kouzelnickou show ILUZIONISTA v podání mého učitele Pavla Dolejšky.