ČR/TROSKOVICE
Naďa Šimková se ve světě panenek pohybuje více než 40 let. Proto není divu, že má mnoho příznivců po celém světě. Provozuje Muzeum panenek a medvídků v Troskovicích. V rozhovoru mluví o tom, jaké exponáty jsou tady k vidění, které z nich považuje za nejcennější. Přibližuje také, co všechno takové sběratelství obnáší, jak náročné je sehnat další panenky do sbírky nebo jaké novinky v muzeu připravila pro letošní sezonu.
Provozujete Muzeum panenek a medvídků v Troskovicích. Proč jste si vybrala právě takové zaměření? Co vás nejvíce fascinuje na panenkách a medvídcích?
Panenkami a záležitostmi souvisejícími se zabývám od svých devatenácti let. Fascinují mě z hlediska historického a výtvarného, protože sama jsem zaměřená na výtvarné umění a studovala jsem dějiny výtvarné kultury, což s tímto oborem úzce souvisí.
V muzeu je k vidění na dva tisíce exponátů představujících jejich vývoj od roku 1840 až do současnosti. Jsou mezi nimi takové, které považujete za unikátní, skvostné?
Expozice muzea skutečně zahrnuje mnoho unikátních panenek, a to v pravém slova smyslu. Jedná se o originální jediné existující kusy na světě. Jejich autoři za ně získali nejvyšší světová výtvarná ocenění. Takových unikátů z naší expozice bych mohla jmenovat mnoho. Patří mezi ně třeba modelovaný unikát Alberta Einsteina, který získal hned dvě nejvyšší světová ocenění. Dále portrétní panenky dětiček anglické královské rodiny, též oceněné zlatými trofejemi. Naši návštěvníci obdivují také Stařenku s děťátkem nebo modelovaný unikát dcery Karla Gotta Charlotte. Některé panenky jsou unikátní nikoliv z hlediska výtvarného zpracování, ale z hlediska historie a slouží vlastně jako jedinečný historický dokument. Kupříkladu panenka, která prošla koncentračním táborem, panenka určená jako dar paní Haně Benešové a další.
Kteří lidé vaše muzeum nejčastěji navštěvují a co je nejvíce zajímá? Na jaké otázky musíte nejčastěji odpovídat?
Lze říci, že naše muzeum je určeno pro všechny generace bez rozdílu pohlaví a ve skutečnosti to také tak funguje. Každý si u nás najde to své. Starší generace si ráda zavzpomíná na to, s čím si kdysi hrála, mladí se zde zamýšlejí nad pojmem panenka v nejrůznějších formách včetně panenek policejních nebo panenek filmových hrdinů. Celkem rozsáhlé spektrum návštěvníků se soustřeďuje na ukázky současné umělecké tvorby panenek, kde velké oblibě se těší naše novorozenecké oddělení. Budete překvapení, ale nejvíce otázek přichází z řad mužských návštěvníků, kteří se zajímají o druhy použitých materiálů a technické záležitosti ohledně výroby. Přiznám se, že odpovídat na tyto otázky mě skutečně baví, protože obor „Umělecká panenka” není rozhodně všem tak známý, i když se v podstatě jedná o formu sochařské a malířské práce, tak s radostí šířím osvětu právě o tomto oboru.
Můžete říct, že jste se současnou podobou sbírky spokojená nebo se ji snažíte neustále rozšiřovat? A kde všude hledáte a sháníte další panenky a medvídky? Je těžké se k nim dostat? Nabízí vám je i ostatní lidé?
Mohu s uspokojením říci, že současná sbírka muzea opravdu zahrnuje vše, co je důležité pro ukázku vývoje panenek a medvídků od dávné historie až po současnost. To však neznamená, že již nelze expozici stále obohacovat. Panenkový svět se stále vyvíjí, přicházejí nové materiály i noví výtvarníci, takže tu a tam se opět objeví něco jedinečného a tímto i touha zahrnout toto do stávající expozice. Samozřejmě získat takový unikát není úplně snadné. Ale díky skutečnosti, že se ve světě panenek pohybuji více jak 40 let, mám po celém světě mnoho příznivců a mohu říci, že Muzeum panenek a medvídků v Českém ráji je skutečně již známý pojem jak v USA, tak v Austrálii. Dokonce mohu říci, že se o nás ve světě píše častěji než v Česku.
V jakém stavu bývají panenky a medvídci, ke kterým se dostanete? Musíte je nějak upravovat, opravovat, abyste je mohla následně vystavovat?
Samozřejmě se snažím pořídit exponát, který je v co možná nejlepší kondici. Restaurátorské práce jsou velmi nákladné a časově náročné a může se stát, že tyto práce pak předčí samotnou hodnotu panenky. Někdy ale je to opravdu nezbytné. Opravy si děláme sami, ale musím předeslat, že absolutně nejsem zastánce dělat ze starého nové! Na historické panence nebo méďovi musí být vidět, že byli milovaní a hraní!
Musíte o svou sbírku nějak pečovat nebo není třeba se o exponáty nějak starat a žijí si tak svým vlastním životem?
Sbírka, tak jako vše ostatní se musí udržovat. Dobře víte, že i péče o domácnost je nezbytná. Prachu se nelze ubránit ani při činnosti vice než deseti čističek vzduchu, které v muzeu máme. V ideálním případě je vhodné dvakrát do roka vzít každý ze dnes už tří tisíc exponátů do ruky, ošetřit, upravit tak, jak materiál a stav dovolí, vyklidit všechna volná aranžmá, vyčistit prostory a vše opatrně a pracně znovu naaranžovat. Jsou to nekonečné hodiny práce, které si jen těžko dokáže někdo představit.
Vystavujete panenky a medvídky výhradně jen u vás v muzeu nebo bývají k vidění i na jiných místech a výstavách? Oslovují vás jiná muzea se zájmem vystavit tyto exponáty právě u nich? Je něco takového možné nebo to z různých důvodů nejde?
Naše expozice je stálá. Ano, zájem o vystavení panenek jinde je. Ale z mého hlediska balení a převoz panenek z místa na místo je nejen časově náročný, ale především jim příliš neprospívá. Zvláště, když se pak jedná o kusy, které jsou unikátní a jejich materiál je křehký. Proto tyto nabídky odmítám. Před mnoha lety jsem dostala nabídku vyvézt celou sbírku do Japonska. Jednalo se o velice lukrativní a dlouhodobou nabídku, ale znamenalo by to obrovskou změnu v uspořádání mého osobního života, tak jsem v závěru odmítla.
Když bychom se vrátili zpátky v čase, kam až se posunul vývoj panenek a medvídků? Dají se srovnat ty z 19. století s těmi, které se vyrábí dnes? V čem jsou největší rozdíly?
Vývoj medvídků a ještě více panenek je opravdu velmi dynamický. Ale je důležité rozlišit, zdali hovoříme o panence hračkové nebo panence umělecké. Historické panenky hračky nebyly vyráběné z tak příjemných a odolných materiálů, jako nyní. Porcelán, kompozit i papírmaše byly materiály opravdu náchylné na rozbiti. Z tohoto důvodu porcelánové historické panenky sloužily spíš jako ozdoba pokojů bohaté šlechty a děti si s nimi hrály jen někdy. Současné panenky vyráběné z vinylu a jiných moderních materiálů umožňují dětem opravdovou zábavu! Nicméně obličeje současných hračkových panenek nejsou tak jemné a detailně propracované. Ruční výrobu nahrazuje strojová. Ale dětské oči ocení víc jednoduchost tvarů, tak je to asi v pořádků. Samozřejmě i hračkové současné panenky se liší svojí kvalitou a tím odpovídající cenou. Vývoj uměleckých panenek vede k největší snaze po co nejvíce realistickém ztvárnění, což se některým špičkovým světovým výtvarníkům opravdu až neuvěřitelně daří.
V současnosti určitě existuje mnohem více druhů hraček, než tomu bylo v minulosti? Jakou pozici podle vás dneska zastávají právě panenky a medvídci mezi všemi ostatními hračkami?
Stále si myslím, že dětský pokojíček si lze jen těžko představit bez panenky a medvěda. Nicméně doba, kdy si děti opravdu aktivně hrají se zkracuje. Mohu uvézt příklad. Nedávno jsem se zeptala asi tak čtyřleté holčičky: „Hraješ si s panenkami?” „Už ne”, pravilo toto čtyřleté dítě. Klasické hračky jako jsou panenky a medvědi nyní brzy nahrazují technické „hračky” jako jsou mobily, tablety… Potkat na procházce holčičku s panenkou v kočárku, tak působí jako zázrak.
Chystáte u vás v muzeu nějaké novinky či něco, co by jej mělo oživit, ozvláštnit? Na co hlavně se letos mohou návštěvníci těšit?
Jako každý rok se snažíme obměnit a obohatit expozici, aby se naši skalní návštěvníci měli opět na co těšit. Letos na ně čeká opravdu skvělá záležitost v podobě unikátní umělecké panenky Lilibet, kde výtvarnice ztvárnila svoji představu o dceři slavných rodičů Harryho a Meghan. Panenka je opět jediný existující kus na světě a získala nejvyšší výtvarné ocenění. Veřejnosti panenku představíme 10. června v rámci slavnostního zahájení hlavní letošní sezony. Bohužel, na tento den je již kapacita účastníků vyčerpána, ale panenka spolu s dalšími novinkami pak bude pro všechny návštěvníky k vidění v následujících dnech v rámci otevírací doby.