V poslední době přibývá pacientů přicházející s klíšťovou encefalitidou. Jaká je situace na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno?
Počty případů klíšťové encefalitidy (KE) meziročně kolísají. V rámci České republiky je to za posledních 10 let 400 až 900 případů ročně. Není přitom patrný žádný trend ke zvyšování počtu ročně diagnostikovaných případů. Počet onemocnění závisí nejen na aktivitě klíšťat - nestačí jen teplé počasí, ale musí být i vlhko, aby byla klíšťata aktivní. Nejméně důležitý je i lidský faktor, člověk musí mít důvod, proč pobývat v oblastech, kde se vyskytují infikovaná klíšťata. Proto první případy každoročně diagnostikujeme s odstupem zhruba 14 dní po volných dnech začátkem května. V letošním roce bylo v rámci Jihomoravského kraje hlášeno jen v červnu 21 případů KE, což několikanásobně překračuje situaci v jiných letech. Na Klinice infekčních chorob FN Brno bylo zatím hospitalizováno 29 pacientů s KE (od května do konce července 2018). V současnosti je to sedm pacientů s touto diagnózou. Převážná část z nich se infikovala na Blanensku a Vyškovsku. 

Jaké jsou příznaky této nemoci? Jak vlastně člověk pozná, že může mít klíšťovou encefalitidu?
Typické jsou dvě fáze onemocnění. Po inkubační době jeden až dva týdny přichází fáze první charakterizovaná příznaky podobnými chřipce – vzestup tělesné teploty, bolesti svalů, kloubů, hlavy, únava. Potom se stav zlepší, pacient je v podstatě bez potíží, trvá to i několik týdnů. Potom přichází fáze druhá s horečkou a příznaky postižení centrálního nervového systému. Typický je třes, bolest hlavy, porucha soustředění, psychické výkonnosti. Možná je obrna nervů zásobujících pletenec pažní. V nejtěžších případech i porucha vědomí (až koma) a základních životních funkcí (nutnost umělé plicní ventilace, podpora krevního oběhu). 

Hraje v této nákaze svoji roli také lidská imunita?
To pravděpodobně ano, ale zásadní je vliv věku nemocného. U dětí je průběh většinou lehčí po obrazem zánětu mozkových blan (meningitida), u dospělých je i zánět mozku (encefalitida). Statisticky jsou častější těžké průběhy u osob nad 60 let věku, ale komplikace se mohou vyskytnout i u mladších osob. Každý rok je na naší klinice hospitalizováno několik nemocných s těžkým průběhem KE s nutností intenzivní péče a umělé plicní ventilace. V rámci celé České republiky každý rok několik osob v souvislosti s komplikovaným průběhem na KE zemře. 

Je původcem pouze klíště nebo i jiný infikovaný hmyz?
Vektorem přenášejícím virus KE je jen klíště. V Evropě klíště obecné (Ixodes ricinus). Člověk se může infikovat i pitím nepasterizovaného mléka od zvířat, na které přeneslo virus klíště. Několik těchto případů se vyskytuje v ČR každý rok, čas od času jsou zaznamenány i menší epidemie. 

Může se člověk tomuto druhu nemoci vyhnout například očkováním?
Očkování je dlouhodobě dostupné, vysoce účinné a bezpečné. Bohužel v Česku je proočkovanost jen asi 25 procent, v JmK jen 21 procent (2015). Důsledkem toho je, že čtvrtina všech případů KE diagnostikovaných v Evropě je v ČR. Základní očkování je třemi dávkami vakcíny – den 0, za 1 až 3 měsíce po první dávce, za 5 až 12 měsíců po 2. dávce. První přeočkování jednou dávkou vakcíny se doporučuje po třech letech, potom každých 3 až 5 let (kratší interval u starších lidí). V sousedním Rakousku je očkováno 80 až 90 procent obyvatelstva a KE se proto stala v této zemi relativně vzácným onemocněním. 

Jak probíhá standardní léčba u klíšťové encefalitidy?
Léčba je jen symptomatická – proti otoku mozku, proti bolestem, rehabilitace obrn. U těžkých průběhů je to léčba intenzivní, potřebná pro zachování základních životních funkcí. 

Co doporučujete lidem, aby se klíšťové encefalitidě uměli vyhnout?
Zásadní je očkování, pak nemusí nikdo na toto onemocnění myslet. V našem životním prostředí nelze úplně eliminovat nebezpečí přisátí klíštěte.