Nakladatelství Host připravilo ke stoletému výročí vzniku Československa v tuzemsku ojedinělý projekt, jenž má mladým čtenářům (a nejen jim) představit dějinné události ne jako nasvícené jeviště s prezidentem Masarykem v hlavní roli a ovacemi vestoje, ale jako svět pouličních lamp od Mostu přes Košice až Užhorod, které někdy osvětlují, někdy ve svém stínu schovávají všední starosti a radosti lidí, jimž republika neohlášeně vpadla do života. 

Barvité, rozhádané a často vůbec ne idylické Československo
„Jako nakladatelství chceme přispět k tomu, aby pro děti 28. říjen nebyl jen den volna a jméno Masaryk synonymem náměstí, ale aby si prostřednictvím příběhu svého vrstevníka tuto historickou etapu prožili ve vší její barvitosti,“ popsal vznik knihy literární redaktor Zdeněk Staszek.

Příběh Jendy, jehož rodiny se založení Československa výrazně dotkne, provede čtenáře prvními měsíci československého státu v jejich nejednoznačnosti: kromě hlavních politických událostí se kniha věnuje především jejich dopadům na každodenní život, multietnickému charakteru nové republiky nebo kulturním proměnám celé společnosti. Vypravěčem je Jenda, který každou skutečnost a zkušenost uchopuje z bezprostřední, nereflektivní perspektivy. 

Dětský čtenář dostane namísto didaktického suchopáru plastický zážitek
„Koncept publikace je vlastně velmi jednoduchý: primárně chceme čtenářům zpřístupnit dějiny prostřednictvím prožitku z příběhu, prožitku sdíleného s hrdinou románu. Pro starší čtenáře a všechny ostatní, kteří chtějí vědět víc, jsme pak k příběhu přidali řadu krátkých poznámek, jež dávají události v příběhu do historických souvislostí. Díky nim se příběh stává plastičtějším,“ doplnila Eva Sedláčková, vedoucí redaktorka literatury pro děti a mládež nakladatelství Host. 

Knihu napsala šéfredaktorka časopisu 100+1 historie, nadšená organizátorka larpů a autorka cestopisné knihy pro děti Annie a berlepsové Vendula Borůvková.

„Vznikalo to jako puzzle, náhodně jsem zalovila do krabice se starou zaprášenou veteší a vytáhla kousek, který do vznikající kompozice neuvěřitelně pasoval. Třeba pro psaní pražské kapitoly stačilo zavzpomínat na sametovou revoluci, v roce 1989 mi bylo dvanáct. A myslím, že přes ten tehdejší dětský pocit zmatení a ukřivděnosti – vždyť ve škole to říkali jinak – se mi dařilo dostat k postavám mé knihy zase o něco blíž,“ podotýká k tvorbě románu jeho autorka.

Nezaměnitelný ráz a atmosféru vetkl celé publikaci svými kresbami mladý ilustrátor a autor komiksů Vojtěch Šeda, který má zkušenosti s historickými projekty pro děti a v poslední době kreslil například komiksové knihy Jak se stal Havel prezidentem (2015), Spolkla mě knihovna (2017) a Hrdinové: Největší příběhy české kopané (2017).