Klasická leporela jistě znají úplně všichni. Česká republika se díky Lucii Seifertové může pochlubit i jedním zcela unikátním kouskem, respektive kusem. A sice obřím leporelem, které je vysoké dva metry a dlouhé sedmdesát metrů. Váží téměř jednu tunu. Lucie Seifertová jej vytvořila z knihy Dějiny udatného českého národa. 

Kdy se zrodil nápad vytvořit tak velké leporelo? Co vás k tomu vedlo?
Všechno začalo knihou Dějiny udatného českého národa, která vznikala asi šest let. Nejdříve vycházela na pokračování jako vystřihovánka v jednom dětském časopise. Když jsme s manželem Petrem Prchalem knihu vydali, okamžitě přes noc se z ní stal bestseller a na základě úspěchu knihy jsme dostali nabídku z Národního muzea v Praze. Když jsme viděli ty obří prostory, tak nás automaticky napadlo, že tu knihu musíme zvětšit a to konkrétně už za nás udělalo studio se kterým spolupracujeme na všech našich projektech. 

S čím jste měli nejvíce práce?
Nejvíc práce nám s manželem dalo, abychom se jako umělci proměnili a stali se z nás nakladatelé, to jsme prožili opravdu hodně bezesných nocí. O umělcích je známo, že mají hlavu v oblacích a najednou jsme jako nakladatelé museli zůstat nohama pevně na zemi, tak nám nezbylo než udělat kompromis a zůstat pevně nohama na zemi, ale s hlavou v oblacích, což není vůbec jednoduché. 

Zažívali jste při práci na tomto obřím díle i chvíle, kdy se vám nechtělo dál a měli jste chuť všeho nechat? Co vás hnalo k tomu, abyste leporelo zdárně dokončili?
Největším motorem pro nás bylo, že jsme se velmi zadlužili a museli jsme vše dotáhnout do konce. Naštěstí nyní mohu napsat zdárného konce a další věcí je, že do té doby jsme neustále museli mačkat čepici před jinými nakladateli, takže jsme v podstatě bojovali o svou svobodu tvorby – to byl hodně silný důvod a motor. 

Jak leporelo vypadá a co všechno obsahuje? O čem se v něm mohou lidé dočíst?
Leporelo funguje jako normální kniha, ale když se roztáhne, tak na jedné krajině prostorových obrázků se rozvine příběh naší kotliny od Lovců mamutů do současnosti. Kniha je plná humoru a postavičky se domlouvají pomocí komiksových bublin. Velkou výhodou této knihy je, že získáte za velmi krátkou dobu a nenásilně přehled naší historie. Dokonce jedna naše známá nám poděkovala, že podle naší knihy udělala zkoušku z české historie na filosofické fakultě. 

Jaké zažíváte reakce od lidí, kteří už leporelo viděli? Co se jim na něm líbí nejvíce? Je něco, co je vyloženě fascinuje?
Toto leporelo nám naprosto změnilo život. Proměnilo se i ve stodílný animovaný seriál pro Českou televizi. O oblibě asi nejvíce svědčí, že jsme prodali již téměř 110 000 kusů této knihy. Můžeme tedy říct, že jsme neustále ve vleku svého leporela Dějiny udatného českého národa. 

Leporelo postupně půjčujete na různé výstavy. Kde všude už ho lidé mohli vidět?
Kniha procestovala celou Českou republiku a její jazykové verze projely celé Spojené státy americké, byla v Moskvě, v Bologni, Lucembursku a ve Frankfurtu nad Mohanem. Dostali jsme například nabídku do Austrálie a Velké Británie, ale zatím je to pouze v rovině vyjednávání. 

Když vidíte, jaký je o leporelo zájem, uvažujete o tom, že byste vytvořila další?
Jsem autorkou dalších pětadvaceti knih, přibližně polovina z nich jsou prostorová leporela. Zaměřuji se tematicky hlavně na naší historii a naše pověsti. V současnosti pracuji na fantastickém sedmi knížkovém projektu s Českou mincovnou – Historie mincí v českých zemích. Každá z knih se bude věnovat jedné minci a čtenáři v knize ji najdou v podobě věrné sběratelské repliky ze stříbra. První kniha vyšla v listopadu a zabývá se vtipnou formou keltskými duhovkami, což jsou první nalezené mince na našem území. 

Kdybychom se měli bavit o leporelech všeobecně, jak moc se změnila od doby, kdy jste byla malá? Jsou v nich zásadní rozdíly nebo se dá říct, že jsou pořád stejná?
Dnes jsou zahraniční prostorová leporela mnohem technicky složitější než kdysi. Většina zahraničních nakladatelů je vyrábí v Asii. My je tvoříme a vyrábíme ve střední Evropě a také díky tomu jsme byli pro zahraničí zajímaví a dostali jsme pozvání do USA. U nás vytvářel od 40. let tyto knihy hlavně Vojtěch Kubašta a říká se, že je snad i vynalezl.