Téměř polovina klíšťat žijících v městských parcích je nakažená, vychází ze studie Akademie věd. „Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.

Z výzkumu překvapivě vyšlo, že v městských parcích je výskyt klíšťat mnohem početnější než v lesích. O to je riziko nákazy vyšší – zatímco před návštěvou lesa často lidé použijí repelent, do parku si ho bere málokdo. „Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ upozorňuje Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu.

Bohužel proti klíšťatům nefunguje nic, jen prevence. Ať už tedy s dětmi vyrazíte přímo do přírody, nebo „jen“ do parku nebo na zahradu, vždy je (ale i sebe) po příchodu pořádně prohlédněte. Pokud s sebou berete piknikovou deku, nebo jste nechali svrchní vrstvu chvíli ležet na trávě, raději je před odchodem domů vyklepejte. Nikdo nestojí o překvapení v podobě nezvaného hosta.

Samozřejmostí by mělo být používání repelentu. Na trhu existují desítky různých přípravků lišících se složením i způsobem použití. Vybírat můžete ze sprejů, ale i náramků, z čistě přírodních, ale i více či méně chemických přípravků. Projděte uživatelské recenze, ať máte přehled o tom, zda vybraný přípravek skutečně funguje. A berte v úvahu i to, zda vaše dítě nemá kožní problémy či alergie, abyste nevhodným repelentem nenapáchali další škody.

Jedinou skutečně účinnou ochranou je očkování. Nejzávažnější nemocí, kterou se od klíštěte můžete nakazit, je klíšťová encefalitida, u které může dojít k zánětu mozkových blan. Inkubační doba je sedm až 14 dnů a první příznaky jsou podobné chřipce, charakteristická je navíc silná bolest hlavy. Ve druhé fázi se přidávají zvracení, horečka a třes. Jasným příznakem je ztuhnutí šíje, kdy člověk není schopná dát bradu na prsa. Pokud k tomu dojde, okamžitě jeďte do nemocnice.

Lymeskou boreliózu poznáte podle typické ohraničené skvrny na kůži s bílým středem. K tomu se přidají únava, malátnost, horečka, bolest hlavy, svalů a otoky uzlin. Borelióza se léčí úspěšně antibiotiky. K přenosu z nakaženého klíštěte dochází až po několika hodinách, takže čím dříve přisáté klíště vyndáte, tím snížíte riziko nákazy.

Nejoblíbenější úkryty

Klíště si k přisátí nejčastěji vybírá místa s jemnější pokožkou, navíc trochu vlhčí. Ideální pro něj tak jsou záhyby na kůži – typicky podpaží, třísla, podkolenní jamka, okolí pupíku, podbřišek, zátylek, chodidla mezi prsty a často bývají přisátá i za ušima, případně i ve vlasech.

Jak klíště odstranit

Zapomeňte na postup, který znáte z vašeho dětství. Klíště rozhodně nepotírejte olejem ani krémem, aby se vám lépe kroutilo. Olej ho začne dusit a hrozí, že vyzvrací obsah střev do rány, což může zvýšit riziko nákazy.

A co dilema, jestli kroutit po směru, nebo proti směru hodinových ručiček? Je to jedno, klíště nemá závit. Lepší než kroucení je ale opatrné vyviklání pohybem ze strany na stranu. Můžete k tomu použít speciální pinzetu z lékárny, případně i speciální kartu s průřezem.

Obejdete se ale i bez nich – stačí kousek gázy, žínka nebo vatová tyčinka. Lehce jimi pohybujte po kůži, dokud se klíště nepustí. Nezapomeňte na dezinfekci – místo postříkejte před vyndáním i po vyndání. Před vyndáním můžete ještě použít speciální gel ke znehybnění a usmrcení klíštěte.

Pokud v ráně zůstane kus klíštěte, pokuste se ho vytáhnout ostrou pinzetou (nikoli jehlou, do rány by se mohla dostat infekce) a místo pořádně vydezinfikujte. Pokud v ráně zůstala jen kusadla, tělo si s nimi poradí.

Vytažené klíště v žádném případě nerozmačkávejte rukou ani pinzetou. Nejjednodušší způsob jeho likvidace je zabalení do papírového kapesníčku a spláchnutí do záchodu, případně spálení.

Po vyndání klíštěte ránu v následujících týdnech sledujte, zda se neobjevilo začervenání. Nic nezkazíte, když si místo, kde bylo klíště přisáté, vyfotíte telefonem. Díky tomu budete mít zaznamenané nejen konkrétní umístění, ale i datum, kdy k přisátí došlo.