„Virová hepatitida A se přenáší přes zažívací ústrojí, konzumací kontaminovaných potravin, vodou nebo špatně umytýma rukama,“ říká primář infekčního oddělení Pardubické nemocnice Pavel Němec. Mnohdy tedy stačí jen neumýt si ruce po cestě hromadnou dopravou, ale například i nevědomky sníst kontaminované ovoce. Před několika týdny byly zdrojem viru hepatitidy A například jahody z Maroka. Při cestách do exotiky se s kontaminovanými potravinami lze setkat mnohem častěji, zdrojem může být například i led v pití.

Poznat nákazu virovou žloutenkou není v jejím počátku vůbec snadné. Inkubační lhůta se pohybuje mezi 15 až 50 dny, takže si nikdo zpravidla obtíže nespojí s tím, že před měsícem si dostatečně neumyl koupené ovoce. Příznaky jsou navíc v první fázi stejné jako u běžné virózy nebo chřipky. Nakažený má zvýšenou teplotu, bolest hlavy a svalů, rýmu, kašel a cítí se unavený. Může trpět i zažívacími potížemi – nechutenstvím, nevolností, zvracením nebo průjmem.

Na žloutenku začne ukazovat až další fáze nemoci – tmavší moč, světlá stolice, svědění kůže, která může dostat žlutý nádech, stejně tak může zežloutnout i bělmo. V tu chvíli už začnou mít podezření i ti největší pochybovači. V pozdních fázích může u oslabených jedinců nemoc propuknout naplno a způsobit zánět v těle či selhání jater.

Zákeřnost virové hepatitidy je v tom, že může probíhat i bezpříznakově, a to zejména u dětí. Nakažený je navíc infekční až dva týdny před propuknutím prvních příznaků. Nemoc tak nevědomky šíří dál, dokud se nákaza nepotvrdí při odběru krve přítomností protilátek v krvi. V tu chvíli následuje hospitalizace na infekčním oddělení. „Akutní hepatitida se většinou léčí klidem na lůžku, mírní se příznaky onemocnění (teplota, zvracení), jaterní dietou, vitamíny, ve výjimečných případech se podávají antivirotika. Léčba trvá asi dva týdny,“ říká Němec.

Okolí nakaženého musí být následujících týdny pod přísným dohledem lékaře a hygieny. „Nepříjemná jsou i opatření v okolí nakaženého – jeho blízké a spolupracovníky čeká padesátidenní omezení v podobě lékařského dohledu (odběry krve, omezení rizikových činností),“ popisuje Hana Tkadlecová, lékařka centra Očkování a cestovní medicíny Avenier, s tím, že nejčastěji se nakazí lidé ve společné domácnosti, děti a partneři, blízcí.

Kvůli bezpříznakovosti u malých dětí proto pediatři doporučují očkování, přestože nepatří mezi povinná. Na rozdíl od většiny vakcín tu proti hepatitidě A zpravidla zpravidla nedoprovází žádné vedlejší účinky, výjimečně se může objevit teplota nebo bolest v místě vpichu. Očkuje se dvěma dávkami – druhá následuje po roce jako přeočkování. „Odhaduje se, že protilátky proti virové hepatitidě A přetrvávají po dobu více než 10 let po druhé dávce,“ uvádí Němec a dodává, že vakcína začíná účinkovat zhruba po 14 dnech od první dávky.

Pojišťovny na očkování přispívají téměř celou částkou, vzhledem k ročnímu rozestupu jde navíc příspěvek u většiny z nich využít u obou dávek.