3D propisky určitě spousta lidí vůbec nezná. Přiblížíte, jak vypadají a v čem se odlišují od klasických propisek, které znají úplně všichni?
Vypadají podobně, jen jsou trochu větší. Mají zásobník na barvu v podobě plastového lanka, které je součástí propisky. Dají se nastavovat různé stupně i rychlost. Propisky jsou takové, aby se dobře držely. Zpočátku byl problém v tom, že člověk musel při malování celou dobu držet spoušť, aby mohl s propiskou kreslit, z čehož dostával křeče. Tento problém jsme už ale vyřešili. Mají keramickou špičku, která se tolik nezahřívá. Je velice podobná špičce klasické propisky. Totéž platí i o hrubosti linky. 

Co vás vedlo k tomu přijít na trh s takovým produktem? Co jste si od 3D propisek sliboval?
Jsem dyslektik, dysgrafik, ADHD. Potřeboval jsem něco, co stimuluje mozek, co uklidňuje, co pomáhá se soustředit. Je to zajímavá věc reflektující novou dobu. Člověk se s ní učí soustředit. Navíc jde o recyklovaný plast, který se dá dále použít pro něco zábavného. Když s 3D propiskami tvoří děti, je dobře vidět posun dopředu. Skládají si 3D modely, plastiky, různé postavy či předměty. Člověk vidí skok z placata do prostoru. Dítě dva dny zpět neumělo nakreslit nic a najednou umí nakreslit meč. Samo je to posouvá dopředu a inspiruje. Když se člověk soustředí, může si do prostoru vytvořit, co chce, pokud je to statické. Dětem to hodně pomáhá učit se malovat, rozvíjet se. Je to dobře použitelná věc při výuce. Když jim člověk cokoli nakreslí, mnohem snáze si to zapamatují. Děti si mohou kreslit písmenka a z nich si skládat slova, aniž by musely něco vystřihovat. 

Můžete říct, jak na 3D propisky lidé reagují? S jakými ohlasy se nejčastěji setkáváte?
Většinou jsou lidé nadšení, chtějí si je půjčit domů nebo případně i koupit. Některé si mohou koupit nebo objednat. Lepší je rozhodně si je nejprve půjčit, naučit se s nimi zacházet a až pak je kupovat. Než se s nimi člověk naučí zacházet, tak občas i něco zničí. Vtipné je, že děti se s 3D propiskami mnohdy naučí kreslit daleko rychleji než rodiče. Jsou učenlivé a v tomto případě vlastně učí své rodiče. Většinou se lidé hodně ptají, jestli nejsou nebezpečné. Jsou to recyklované tuby, to je pro mě hodně důležité. 

Pro koho hlavně jsou 3D propisky určené? K čemu pak slouží především?
Pro lidi, kteří se chtějí rozvíjet a pomáhat své fantazii. A realizovat své myšlenky z fantazie. S mým bratrem jsme měli představu o indiánech a indiánské osadě. Začali jsme kreslit postavy, týpí a z myšlenky jsme vytvořili celou indiánskou vesnici. Když začne člověk tvořit, vlastně se v něm probudí božská síla. Takto jsem třeba vytvořil i člověka. 3D propisky jsou realističtější než hlína, která je nemotorická, těžká. Jediné, co je třeba, je mít trpělivost. 

Pokud člověk chytne 3D propisku do ruky úplně poprvé, potřebuje k sobě někoho, kdo mu bude asistovat nebo se s ní naučí zacházet sám?
Je dobré, když mu to ukáže někdo, kdo už ji zná. Ukáže funkce, možnosti. Pokud ji zná, dokáže s ní pracovat rychleji. Dá se kreslit i do devadesátistupňového úhlu a všechno drží, jak má, což hodně lidí neví. Po virtuální realitě je tato 3D realita další dimenzí. Děti staví z písku hrady, přitom si mohou všechno nakreslit. Takto si mohou vytvořit třeba hrad, který by z lega stál 20 tisíc korun. 

V čem podle vás spočívá největší přednost 3D propisek? Co je jejich největším přínosem?
To, že pomáhají učit se soustředit a také přetvářet myšlenky v realitu. Všechno je totiž o tom, že když si člověk dovede něco představit v hlavě, tak to následně pomocí 3D propisky také vytvoří. 3D propisky vlastně představují pomocnou ruku při tvorbě různých projektů. Viděl jsem už kupříkladu architekty, kteří s pomocí 3D propisek vytvořili své vizualizace, plány. Děti si takto zase kreslí různé postavičky, hračky, meče. Záleží na jejich fantazii. 

Jsou 3D propisky spíše pro výtvarně nadané nebo je dokážou smysluplně využívat i ti, kterým kreslení a malování příliš nejde?
Jsou spíše pro ty, kterým to nejde, které to nebaví, nemají to rádi. Zjemňuje je to. Najednou vidí, co dokážou vytvořit. Namalují něco, co mohou ohnout. Mohou zkoušet i různé patvary, které vypadají hezky. Potkal jsem maminku, která si spolu s dětmi vytvořila skládanku. Nikdo ještě neřekl, že je to nějaký nesmysl. Když 3D propisku někomu ukážu, hned si s ní hraje. 3D propisky pomáhají dospělým vrátit se do dětských let. Doslova v nich probouzejí pocit dítěte. 

Pokud vím, tak zájemcům 3D propisky půjčujete. Pokud by si je chtěl někdo vyloženě pořídit, na kolik by ho vyšly? Je hodně náročné je sehnat? Kde všude jsou k dostání?
U nás jsou k dostání bez problémů. Zatím byly hodně k půjčování, ale už jsme jich i několik prodali. K dostání jsou na internetových obchodech. Před nákupem je lepší si ji ale půjčit a pořádně vyzkoušet. Kvalitní propisky je hodně obtížné sehnat. Znám hodně obchodů s 3D propiskami a mnohé jsou zastaralé. Dobrá propiska stojí 1500 až 2500 korun. Nejlepší stojí 7 až 15 tisíc. 

Jestli se s 3D propiskami dá kreslit v prostoru, mohl by to být obohacující prvek do hodin výtvarné výchovy. Jak se k nim staví ve školách, popřípadě v kroužcích zaměřených na výtvarnou výchovu či malování a kreslení?
Máme už keramický kroužek, který je občas používá. Děti si s nimi hrají. Ve školách zatím nejsme. Nemáme proškolené učitelky k tomu, aby to mohly začít používat. Nechci se nikoho dotknout, ale pro mnohé vyučující by to byla práce navíc, kterou nejsou ochotní podstoupit. Ti, kteří vedou kroužky a chtějí je stále zdokonalovat, pro takové lidi je to hodně zajímavé. Vidí v tom totiž zajímavý potenciál do budoucna. 

Mají 3D propisky i stinné stránky či nedostatky, které by bylo dobré v budoucnu odstranit?
Do budoucna chceme odstranit špičku, která pálí. Zlepšit časté vyměňování barev, aby se daly rychleji vyměňovat.