Judo, které má kořeny v Japonsku, je nejrozšířenější bojové umění na světě. Kromě dospělých jej cvičí také spousta dětí. Naučí je totiž nejen účinně se bránit, ale také sebeovládání, bojovnosti a vytrvalosti i úctě k soupeři.
Bojová umění zažívají v posledních letech poměrně veliký boom. Navíc v dnešní době jich je poměrně hodně, takže pokud se někdo rozhodne začít s nějakým bojovým uměním, má rozhodně z čeho vybírat.
„Myslím si, že je fajn, že je takový výběr. Díky tomu si asi každý může najít to bojové umění, které jej bude zajímat a bavit nejvíce. I když na druhou stranu jich asi není nějak více, než bývalo. Asi jen záleží, na jakou věkovou skupinu pohlížíme. A to bude u některých bojových sportů rozhodující,“ míní David Čani, jeden z trenérů TJ Ostrava.
Vzhledem k tomu, že judo patří mezi tradiční bojová umění, je o něj stále poměrně veliký zájem. Jeho popularita roste. „Určitě tomu pomohli borci, jako je např. Lukáš Krpálek, který se stal mimo jiné i olympijským vítězem a tím zvedl obrovským způsobem sledovanost tohoto sportu. Navíc pohled na judo i jako na základ pro jiné sporty je bezesporu opodstatněný,“ říká ostravský trenér.
Pokud děti s judem začnou, každému se na tomto sportu může líbit něco jiného. Je to hodně individuální. Podle Davida Čaniho se však obecně dá říct, že děti zaujme možnost umění se bránit či zlepšit koordinaci pohybu. „Často se dnes zmiňují aktivity, jako je „parkour“ což je i součástí našich tréninků v podobě gymnastiky,“ přiblížil.
Judo patří mezi bojové sporty, ale není nijak nebezpečné
A co by měli udělat rodiče, kteří uvažují, že by své dítě přihlásili do juda? „Nejlepší je přijít se podívat na trénink i s ratolestí a úplně nejlépe si to rovnou i vyzkoušet. První dva, tři tréninky nebudou rodiče nic stát, jen čas. Zde si dítko vyzkouší, co takový trénink obnáší a představu si udělají i rodiče. Potřeba budou ze začátku jen nějaké tepláky a mikina bez kapes a kapuce. Doporučujeme s sebou lahev s vodou na pití,“ popsal Čani s tím, že v začátcích se děti v judu učí rozvíjet koordinaci pohybu, fyzickou zdatnost a samozřejmě základy juda jako tokového. „Učí se zvládnout vybrané techniky hodů, přehozů v postoji i na zemi, dbáme taky na vzájemný respekt a úctu k soupeři a ostatním. V neposlední řadě jsou zařazeny do tréninku i hry, nebo se vybrané techniky vysvětlují a praktikují přímo hrou.“
Časová náročnost juda je potom odvislá od toho, jak moc chtějí rodiče své dítě judem „zaměstnat“. „Tréninky přípravek jsou zpravidla dvakrát v týdnu. Pro starší, pokročilejší judisty pak třikrát týdně. To, jestli budou jezdit na závody, které jsou téměř každý druhý víkend, záleží už jen na rodičích a dětech. Jako trenéři tyto akce včetně soustředění vřele doporučujeme, ale finální rozhodnutí zůstává na rodičích,“ poznamenal.
I když judo patří mezi bojové sporty, podle Davida Čaniho není nijak nebezpečné. „Je to ale velice aktivní zatížení organismu, a tak je potřeba dodržovat určitá pravidla, jako je důkladné zahřátí, procvičení těla a hlavně dbát pokynů trenéra,“ zdůraznil s tím, že nechce tento sport vynášet do nebes, ale stejně jako jiné sporty člověka naučí mimo zlepšení fyzického fondu disciplíně, respektu a uznání.
A co říká ostravský trenér na názory lidí, kteří vidí v bojových uměních jen agresi a touhu se rvát? „Neznalost juda či jiný bojových sportů může vést lidi k těmto domněnkám a těžko se vysvětluje opak. Já sám dělám judo od svého útlého věku a toto bojové umění mě fascinuje víc a víc. Čím jsem starší, tím více vidím v judu nádheru, čistotu a dokonalost bojového umění,“ řekl.
V České republice judo zastřešuje Český svaz juda.