Pracujete jako chovatel zvířat v zoologické zahradě. Můžete říct, že jste si tím splnil dětský sen? Chtěl jste vždycky dělat něco takového?
Pracovat se zvířaty a zvlášť v zoologické zahradě byl vždy můj velký sen. Můžu tedy říct, že jsem si ho splnil. 

Co všechno člověk musí udělat pro to, aby se stal chovatelem v zoologické zahradě? Potřebuje k tomu nějaké speciální předpoklady?
Především musí mít rád zvířata, nebát se ušpinit a pracovat. Dnes existují speciální školy, které se zaměřují na práci se zvířaty v zoologických zahradách, ale někdy postačí mít rád zvířata a mít štěstí, aby mohl dotyčný pracovat v zoo. Je spousta lidí, kteří vystudovali školu se zaměřením na práci v zoo, ale nikdy neměli to štěstí. Speciální předpoklady jsou vzácností, ale zkušenosti člověk stejně získává až samotnou praxí, jako je tomu v každém jiném zaměstnání. Škola trvá jen pár let, ale kvalitním chovatelem se člověk stává po delším působení, právě zmíněnou praxí v zoo, kde získává cenné zkušenosti. 

Co obnáší práce chovatele v zoologické zahradě? Jak vypadá váš běžný den?
Práce chovatele je velice pestrá a nestereotypní. Obnáší především péči o zvířata. Znamená to jednak úklid, krmení, pozorování zvířat a zlepšování podmínek pro chovaná zvířata v zajetí. 

O která zvířata se staráte? Dá se říct, že každý druh potřebuje jinou péči nebo je péče u všech druhů zvířat prakticky stejná nebo hodně podobná?
V určitém úhlu pohledu je práce každého chovatele stejná, ale v detailu se samozřejmě dosti liší. Je veliký rozdíl mezi staráním se o zvířata, jako jsou například kopytníci nebo tuleni. Jsou určití chovatelé, kteří musejí umět komunikovat s lidmi, protože mají každodenní komentované předváděcí akce. Určité rajony zase vyžadují velkou fyzickou zdatnost, ale všechny spojuje jedna společná věc, čímž je péče o zvířata.

Co je na práci chovatele nejnáročnější, nejsložitější? Které věci vám dokážou tuto práci nejvíce zkomplikovat?
Nejsložitější bývají jednak ztráty svých milovaných zvířat, čímž nemyslím tím jen úmrtí zvířete. Někdy se totiž stává, že zvíře musí odejít do jiné zoologické zahrady, třeba pro zkvalitnění genetické skupiny, nebo jen samotné spárování jedinců. Chovatel ví, že pro samotné zvíře je takové rozhodnutí správné, ale někdy tato rozhodnutí bývají pro chovatele i návštěvníky smutným obdobím. 

Pokud se staráte o zvířata, dostáváte se s nimi do velice těsného kontaktu. Musí vám tak hodně důvěřovat, že? Jak náročné je získat si jejich důvěru? Trvá dlouho, než si na vás jako chovatele zvyknou?
Jsou zvířata, ke kterým přicházíte do kontaktu velice blízko a jsou zvířata, se kterými je kontakt zakázán, nebo můžete provádět pouze chráněný kontakt. U všech situací ale o vás zvířata ví a musejí si na vás zvyknout. Některá zvířata si zvykají velice rychle a jiná potřebují trpělivější spolupráci. 

Při kterých situacích musíte být obzvlášť opatrný, aby se vám nebo naopak zvířatům nic nestalo? Zažil jste už někdy nějakou nepříjemnou situaci?
Nejvíce stresující pro zvířata a samotné chovatele bývají transporty nebo změny. Změny mám na mysli především v podobě složení skupin zvířat, párování, nebo změny prostředí. U transportů, kdy potřebujete zvíře zavřít do bedny či boxu, je stres nevyhnutelný, i když se snažíte stres minimalizovat, opatrnost je samozřejmostí.
Každá velká změna je pro zvíře stresující, někdy více, někdy zase méně, ale vždy tomu musí chovatel věnovat pozornost a být opatrný. Může dojít k vážnému až smrtelnému úrazu, jak ze strany chovatele, tak ze strany zvířete.

Z čeho pak míváte jako chovatel největší radost? Co vás dokáže nejvíce potěšit?
Největší radostí bývá narození mláďat, jde především o rozmnožování zvířat a taková událost je vždy důvodem k radosti. 

Co se vám na této práci nejvíce líbí? Můžete říct, že zvířata jsou vaší druhou rodinou?
Zvířata jsou opravdu jako moje druhá rodina, člověk časem zjistí, že bez nich nemůže být a potřebuje mít zvířata stále u sebe. 

V dnešní době je už hodně běžné, že zoologické zahrady nabízí tzv. safari, aby se návštěvníci co nejvíce přiblížili zvířatům. Je to dobře? Není až moc nabouráváno soukromí zvířat?
Zda je safari dobré či není, je věc názoru. Pokavaď se zvířatům v safari daří, neplaší je autobusy, nejsou vystresovaná, mají možnost si najít své soukromí a pravidelně se rozmnožují, tak pak nevidím problém. 

Jací jsou dneska návštěvníci zoologických zahrad? Jsou ukáznění nebo se někdy dopustí prohřešku, který jako chovatel vidíte hodně nerad? Co je největším nešvarem ze stran lidí navštěvujících zoo?
Návštěvníci jsou poslední dobou velice neukáznění, nedodržují návštěvnický řád a berou zoologickou spíše za dětské hřiště. Neříkám, že jsou takoví všichni. Chodí k nám i slušní návštěvníci, ale ti nevychovaní vám opravdu znepříjemňují práci a zvířatům život. Téma nevychovaný návštěvník, si myslím, je na samotný článek. Překvapilo by vás, čeho všeho jsou schopni, a právě proto mám rád zvířata a raději pracuji se zvířaty než s lidmi. 

Když bychom se ještě vrátili k vaší roli v zoo. Pokud by se někdo chtěl stát chovatelem zvířat, s čím vším musí počítat? Předpokládám, že tato práce není pro každého…
Nejtěžší na práci chovatele bývají ztráty milovaných zvířat a na to si nejde zvyknout. Člověku zvířata přirostou k srdci, tráví s nimi skoro celý den a stávají se jakýmisi členy rodiny a taková ztráta vždycky mrzí.