Kreslení je výtvarné umění, při němž je možné zobrazit viditelnou stopu za použití různých kreslířských prostředků (tužky, uhly, pastelky, voskové tužky, pastely, voskové pastely, křídy, rudky, uhly, pera a tuš), a to nejčastěji na papír, karton, plátno, desky a jiné.

Kresba původně sloužila umělcům jako podklad pro svou další práci (malbu), postupně však začala být chápána jako samostatné umělecké dílo. Nyní je obtížné stanovit hranici mezi kresbou a malbou.

Patří mezi první vyjadřovací prostředky, a to již od útlého dětství. Je to aktivita, která rozvíjí dětskou představivost a kreativitu.

Samotný proces kreslení je cestou sebepoznávání. Není až tak důležitý výsledek, ale důraz je kladen na vyjádření osobitého stylu kreslíře, při němž si osvojí techniku kresby, která je mu vlastní.

„Rodiče své děti přihlašují do výtvarných kroužků či kurzů kreslení, když v dětech spatří potenciál, talent, díky kterému se mohou ve svém volném čase děti odreagovat, nebo naopak proto, že v kreslení spatřují základ pro jejich budoucí profesi,“ uvádí Petra Nytrová Gallová, výtvarnice, lektorka kurzů kresby a malby a kreativních dílniček.

„Starší děti většinou kurzy vyhledávají na internetu samy již dle svých preferencí. Buď se chtějí naučit kreslení jako něčemu novému, nebo se naopak chtějí zdokonalit v konkrétní technice či kresbě motivu,“ pokračuje s tím, že dalšími důvody mohou být, že si volí kurzy dle své budoucí profese či jako způsob sebepoznávání. „Kreslení se poslední dobou stává populární činností nejen mezi dětmi.“

S kresbou začíná dítě již od útlého dětství, jelikož patří mezi výrazové prostředky každé vývojové etapy.

„Zpočátku je důležitější proces, tedy to, že dítě kreslí, než konečná podoba kresby. Detaily kresby se objevují až v pozdějších etapách grafického projevu dítěte. Je těžké stanovit věkovou hranici pro to, kdy s kreslením u dětí začít. Každá instituce či zařízení nabízející kurzy uvádí různé věkové hranice,“ přibližuje Nytrová Gallová.

Kreslení, jako soustavné činnosti se lze věnovat již od nástupu do školy, tedy od 6 či 7 let. „Kroužky či kurzy by měly být věkově odstupňovány, aby nedocházelo k demotivaci studentů a mohli být tzv. na stejné úrovni a vývojové etapě kresby. Měly by se také lišit i svou obsahovou náplní a dítěti tzv. dávkovat dovednosti a informace,“ říká výtvarnice.

„Došlo-li však u dítěte k jakémukoliv opoždění ve vývoji hrubé motoriky (kdy začalo dítě sedět, chodit apod.), je pravděpodobné, že vývoj kresby, tedy jemné motoriky, bude také opožděn, a proto by měli toto rodiče respektovat.“ 

Kreslení vyžaduje trpělivost a snahu dotáhnout věci do konce
Pokud se dítě rozhodne vstoupit do tajů kresby, čeká ho cesta za sebepoznáním. Až samotná praxe ukáže, která metoda či technika bude dítěti nejbližší. Někdy se může jednat o kombinaci technik. Inspirací pro studenty mohou být také techniky a přístupy malířů.

„Všechny náměty, i ty nejobyčejnější z denního života, je možné vyjádřit jedinečným stylem. V kurzu se student naučí zvládnout základní techniky kresby a vyzkouší si práci s různými kreslířskými prostředky v rámci různých cvičení za použití objektů různých tvarů. Vyzkouší si realisticky ztvárnit různé povrchy při kresbě zátiší, osvojí si základy perspektivy, kresby portrétu, postavy či městských scenérií,“ popisuje Nytrová Gallová.

Každý student musí počítat s tím, že samotný talent, se kterým do kurzu přichází, nestačí. Jako každá činnost, tak i tato, vyžaduje jistou dávku trpělivosti a snahy dotáhnout věci do konce i přes obtíže a nezdary, se kterými se může setkat.

„Kupříkladu většina studentů má sklon kreslit objekty ve velikosti, ve které je vidí a je pro ně obtížné objekt zvětšit či naopak zmenšit. Obtíže může spatřit také ve správném zachycení stínů a odráženého světla, tedy zachycení hloubky předmětu či v rozhodnutí pro to, kolik detailů do kresby zahrne a co vlastně zobrazí jako detail,“ poznamenává lektorka s tím, že tyto obtíže může dítě překonat díky správnému přístupu lektora, který by měl ke každému dítěti přistupovat individuálně a vytvořit pro něj přátelské prostředí, ve kterém dítě nebude mít strach mít dotazy a poprosit o pomoc při práci.

A co se dětem na kreslení líbí nejvíce? Každé dítě vnímá tuto zálibu jinak. „Nejvíce se jim však asi líbí, když si mohou vyzkoušet různé techniky kresby, při kterém poznávají, jak se různé kreslící prostředky chovají na různých typech povrchů a mohou to aplikovat při kresbě různých objektů (zátiší, postava, portrét,...). Ocení také, že se této činnosti mohou věnovat ve svém volném čase a postačí jim k tomu pouhá tužka, guma a obyčejný skicák,“ míní Nytrová Gallová, podle které by rodiče v žádném případě neměly dítě nutit k tomu, aby navštěvovalo kroužek či kurz kreslení. Dítě musí mít určitou dávku motivace.

„Ta je velice důležitá pro rozvoj představivosti a kreativity. Většina kroužků či kurzů má v ceně již zahrnut materiál. Jediné, co si musí pořídit, je složka, do které si své výtvory může založit a odnést domů,“ říká lektorka. „V případě, že chce dítě začít s kreslením doma, pro začátek mu postačí si zakoupit pár kusů tužek různých tvrdostí, plastickou gumu a skicovací blok, který může nosit všude na svých toulkách za dobrodružstvím a ihned zaznamenávat, co ho zaujme.“ 

Kresba rozvíjí schopnosti, které jsou základem mnoha profesí
Kresba pak ve studentovi podporuje rozvoj představivosti a kreativity, která je základem mnoha budoucích činností či profesí. Zapamatováním tvarů, barev a odstínů lze zdokonalit vizuální paměť.

„Zvládnutí základů perspektivy, tedy znázornění objektů ve správném měřítku a vztazích mezi objekty, má velký význam v budoucím životě dítěte. Dokáže pak snadněji vyhodnotit relativní důležitost věcí,“ podotýká Nytrová Gallová. „Jinému způsobu vidění se může dítě naučit kresbou objektu vzhůru nohama, která se využívá i v kurzech kresby pravou mozkovou hemisférou. Takto je možné naučit realistické kresbě i toho, kdo si myslí, že žádný talent nemá.“

V dnešní době je tento koníček již cenově dostupný. Liší se cenově v tom, zda ho nabízí přímo výtvarný ateliér s letitou tradicí pod vedením akademických umělců, školská zařízení a instituce, či se jedná o pobytové kurzy a také v tom, zda jsou výstupem kurzů certifikáty či osvědčení o jejich absolvování.

„Většina kurzů již nabízí v rámci své ceny také veškerý materiál, se kterým student pracuje. Pokud se dítě věnuje kreslení i doma ve svém volném čase, pak musí rodič samozřejmě počítat s jistými vstupními náklady, jako je pořízení kreslícího náčiní. Nelze určit, co je na tomto koníčku nejvíce nákladného,“ poznamenává lektorka.

„Vše záleží na preferencích studenta, co se týče použití kreslířských pomůcek. Někdo si vystačí s pár kusy tužek různých tvrdostí a obyčejnou čtvrtkou či kartonem, někdo naopak při své práci používá skicovací bloky různých formátů a celé sady kreslířských pomůcek dostupné v kufřících, které se cenově liší dle značky.“

Podle Petry Nytrové Gallové v současnosti děti tráví většinu času s mobilem v ruce, sledují televizi, brouzdají na internetu nebo hrají počítačové hry.

„Jedná se však o virtuální realitu, která je spíše vzdaluje od toho využít vlastní potenciál k tomu, aby mohli vytvořit něco hmotného a hodnotného. Nevhodné využití volného času může pramenit v to, že děti neví, jak smysluplně trávit čas nebo sami sebe tzv. hledají - řeší si tím své vlastní trable či problémy v rodině. Je třeba jim ukázat, že i pouhé kreslení může mít skvělý arteterapeutický účinek a způsob, jak poznat nové přátele,“ uzavírá výtvarnice.