Blíží se konec letních prázdnin. Některé děti začnou v září chodit do mateřských škol. Dá se děti nějak připravit na to, že se ocitnou v novém prostředí a kolektivu?

Nástup do MŠ je veliká událost, nejen pro dítě, ale i jeho rodiče. Za nejideálnější věk nástupu z vývojového hlediska je považován třetí rok života dítěte, ale je to individuální. O nástupu dítěte do MŠ by se mělo uvažovat v době, kdy dítě začíná vyhledávat nové podněty, činnosti a nové kamarády (ne pouze rodiče) a touží objevovat. Prostředí MŠ je obrovským zdrojem inspirace pro nová poznání, objevování a komplexní rozvoj dítěte.

A jak dítě na nástup do školky připravit? Dítěti ulehčí zvykání na MŠ, pokud ho povedou rodiče k samostatnosti a zvládání sebeobsluhy. Paní učitelka vždy dítěti ochotně pomůže, ale dítě bude klidnější a sebejistější, pokud bude stejně šikovné, jako ostatní kamarádi a bude umět např. obouvat a zouvat bačkůrky a boty, pozná si své oblečení, oblékne a svlékne tričko, kalhoty. Radíme rodičům, připravujte oblečení a věci do mateřinky s dítětem. Umožníte tak dítěti zažívat pocit úspěchu – Já už to také umím sám. Dítě by také mělo zvládnout chůzi po schodech, umět se najíst lžící, pít ze skleničky, dále zvládat základní hygienické návyky (umýt si ruce mýdlem, utřít do ručníku, použít kapesník, vysmrkat se, používat toaletu – umět si říct, když potřebuje na WC). Dítě by mělo mít základní slovní zásobu, umět se dorozumívat, říct, co potřebuje. Když dítě nezvládá sebeobsluhu, cítí paniku a zklamání samé ze sebe. 

S čím mívají nové děti zpravidla největší problémy v počátcích? Trvá jim dlouho, než si zvyknou na nové prostředí a odloučení od maminek?

S adaptací dětí je to individuální, hodně záleží na tom, jak jsou děti na docházku do MŠ připravené. Některé děti ani neví, proč do mateřinky chodí. Rodiče jim to nevysvětlí, nepovídají si o tom. Děti, které nejsou vedeny k samostatnosti a jsou navyklé, že vše za ně dělá maminka, jsou bezradné a nešťastné. To je ten pocit nezdaru a chaosu. Problém vidíme také ve výslovnosti dětí. Pokud se dítě nevyjádří, co potřebuje a proč pláče, učitelka mu nerozumí, je to pak nelehké pro oba. 

Co pak dělají učitelky v mateřských školách, aby dětem pomohly co nejdříve začlenit se do nového kolektivu?

Jak jsem se již zmínila, učitelka svým klidným, empatickým a láskyplným přístupem vytváří příjemnou atmosféru. Ví, jak dítě zabavit a namotivovat, odpoutat pozornost - např. na hru, zajímavé předem připravené obrázky, tvoření atd. 

Snad každé dítě má svou nejoblíbenější hračku. Mateřské školy jistě disponují určitým množstvím hraček. Umí si děti rychle zvyknout na to, že se o hračky musí dělit s ostatními a že ne vždycky si s určitou mohou hrát zrovna ony, když si s ní právě hraje někdo jiný?

Každé dítě je jinak doma vedené. V naší MŠ nám pomáhají tzv. Pravidla třídy. Co se týká půjčování hraček – máme „Srdíčkové pravidlo“, které nám říká, že jsme všichni kamarádi a chováme se k sobě vzájemně hezky, láskyplně, neubližujeme si a umíme se vzájemně spolu domluvit, půjčit si hračku, počkat, až si kamarád dohraje. Pak nemáme problém. S pravidly jsou děti seznámeny na začátku školního roku a stále se k nim průběžně vracíme, povídáme si o nich, rozebíráme v komunitním kruhu, pokud vznikne nějaký drobný nešvar. Děti pravidla milují a tam, kde je mají nastavená se cítí komfortně. 

Chápou děti, že v mateřince nemohou mít všechny hračky, na které jsou zvyklé z domů? Je náročné jim to vysvětlit?

U nás do MŠ si mohou děti přinést jednu hračku z domova, buď „plyšáčka“ k odpočinku, nebo jednu hračku na hraní. To je také jedno z našich pravidel. Jinak v MŠ mají mnoho jiných hraček, které se jim líbí právě proto, že je doma nemají. Jsou to různé edukační, didaktické hry, konstruktivní a polytechnické stavebnice atd. Děti si hrají a zároveň se učí něčemu novému. 

Jsou děti ochotné spolupracovat a zvykat si na to, co třeba u nich dříve nebylo zvykem? Které neřesti musí učitelky řešit nejčastěji?

Opět je to velmi individuální. Převážně se všechny děti zapojí do činností a her a spolupracují bez potíží. A pokud se stane, že dítě činnost odmítá, učitelka se citlivě snaží dítě namotivovat a zapojit. Může ale také jen v klidu přihlížet. 

Děti v předškolním věku jsou zvyklé si především hrát. Co všechno už je v dnešní době dokážou učitelky v mateřinkách naučit?

Ředitelka školy společně s pedagogy vytváří Školní vzdělávací program, do kterého mohou přidat nápady i rodiče našich dětí. Pedagogové využívají různých metod a forem vzdělávací práce. Nejvíce osvědčené a přínosné je tzv. Učení prožitkové – vidět – slyšet – cítit. Děti milují zážitky a rády napodobují dospělé. Hrajeme si na kuchaře nebo pekaře a připravujeme společně např. dýňovou polévku, zeleninové či ovocné saláty, pečeme štrůdly nebo cukroví. Děti se seznamují s různými ingrediencemi a postupem práce. S nadšením pak servírují svoje dobroty a ochutnávají. Také jezdíme na různé výlety nejen do přírody. Navštěvujeme farmy, ZOO, útulky, divadla, Domy umění, knihovny atd. V MŠ využíváme didaktické hry, cvičíme na nářadí, nebo s náčiním, s hudbou. Je toho spoustu. Opravdu bohatý program. V zimě jezdíme na lyže, na výlety, kde bobujeme, stavíme sněhuláky. Děti milují i hry na školní zahradě, kterou máme velmi dobře vybavenou hracími prvky, pergolou a dopravním hřištěm. 

V dnešní době existuje obrovské množství hraček. Které v současnosti patří k nejoblíbenějším mezi dětmi? Se kterými si dokážou nejvíce vyhrát?

Opět těžko říci. Individuální. Každého baví něco jiného. Děvčátka milují panenky – dnes víly ale i miminka a kočárky, rády si hrají na rodinu, v dětské kuchyňce, dále na kadeřnice, princezny, na divadlo atd. Hry jsou rozdílné i podle věku dětí. Chlapci zase miluji konstruktivní hry, staví podle vlastní fantazie, podle plánků. Mezi oblíbené stavebnice patří Duplo, Lego, Morfun, magnetické a polytechnické stavebnice, velké dřevěné kostky a mnoho jiných dalších stavebnic a didaktika. Děti tvoří výstavky a rády ukazují rodičům, co se jim podařilo postavit. Rády také soutěží, zpívají, malují a tvoří. 

Jaké možnosti pak mateřské školy mají, co se týče nákupu nových hraček? Mohou si dovolit často kupovat nové? Kde všude hračky shánějí?

V dnešní době máme mnoho možností a MŠ jsou velmi dobře vybaveny hračkami, didaktikou a také interaktivními tabulemi atd. Naše MŠ dostává finance od zřizovatele, se kterým máme velmi dobrou spolupráci, takže můžeme dětem pořídit opravdu kvalitní veškeré vybavení, hračky a pomůcky. Máme svoje dodavatele a sledujeme, aby produkty byly certifikované a hygienicky nezávadné. Snažíme se podpořit a nakupovat u českých výrobců. 

Existují i hračky, které by mateřská škola chtěla pořídit, ale z nějakého důvodu nemůže? Na co všechno musíte brát zřetel při pořizování nových hraček?

Myslím si, že dnes nejsou žádné překážky a MŠ si mohou dovolit opravdu kvalitní vybavení. Mohou využívat i dotace EU. Při nákupu hraček bereme na zřetel především hygienickou nezávadnost, věkovou hranici dětí a především, aby hračka či hra dítě rozvíjela, učila něčemu novému. 

A jaká je situace kolem učitelek? Je jich dostatek nebo se mateřinky potýkají s podobným problémem, jako je tomu u škol? Ať už základních, středních či vysokých…

Pro mě osobně je důležité, aby pedagog měl citlivý a klidný přístup k dětem, měl zájem pracovat s dětmi, byl tvořivý, spontánní a vždy se těšil do práce. Dále, aby se průběžně rozvíjel a vzdělával. Aby byl pozitivně naladěný s láskyplným a usměvavým přístupem. Jsem moc ráda, že zrovna takoví pedagogové pracují v naší MŠ a velmi si vážím jejich práce.