Olomouc

14. února přišlo na svět mládě mravenečníka čtyřprstého. Bylo slabé a neduživé, jeho další osud nejistý, avšak naděje na jeho přežití přetrvávala. 

„Od doby, kdy se mravenečníci v olomoucké zoo chovají pospolu s lenochody, bývají matka s mládětem z výběhu pokaždé přesunuti do prostoru, jenž mají pouze pro sebe. Děje se tak z důvodu snížení případných rizik pro chvíli, kdy by se mládě mohlo k lenochodovi přiblížit natolik, že by mu jeho nechtěná neobratnost dokázala způsobit nějakou újmu. Neméně důležité je i zachování klidu, jak pro kojící samici, tak pro mládě samotné,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová.

Postupem času mládě začalo přibírat na váze a s přispěním péče matky se k němu dnes mohl vypravit fotograf zahrady coby k životaschopnému jedinci. „S jistotou již můžeme konstatovat, že se jedná o samečka, jehož dnešní vážení ukázalo 1,1 kg,“ dodává ošetřovatelka. Zoo Olomouc s chovem započala v roce 2003 díky prvnímu páru dovezenému do ČR. Na území České a Slovenské republiky patří k jedněm z mála chovatelů, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat a k dnešnímu dni se zde narodilo již 21 mláďat. 

Denně 15 tisíc mravenců a termitů

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem. Denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.  

---

Obecné informace

Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Samice rodí jedno mládě, které pak nosí na hřbetě.