MOST

Spojení Zdeňka Buriana s výtvarníky, kteří na něj v mnohém navazují, ale využívají i nové vědecké poznatky, které ve své době Zdeněk Burian ještě neměl, není příliš časté, a v Čechách se tato společná výstava konala naposledy v roce 2015. Jde tak v tomto případě o výjimečnou příležitost.

ZDENĚK BURIAN (11. 2. 1905 – 1. 7. 1981)
Jsme doslova zahrnuti vědeckými poznatky, ale pouze málo lidí dokáže svou fantazií, svým uměním a svou hlubokou znalostí přírody přetvořit suchá fakta v působivou a přesnou skutečnost. Mezi ty nejznámější ve 20. století se zařadili N. Parker, G. Heilmann, Ch. R. Knight a J. Matternes. Na vrcholu však stanul rodák z Kopřivnice – Zdeněk Burian.

Své předchůdce i současníky předstihl nejen vědeckou přesností, přesvědčivostí a schopností oživit pravěk, ale především uměním vymazat hranice mezi vnímáním pouhého obrazu a vstřebáváním nové ohromující skutečnosti, jakou prehistorický živočich zajisté je.                                              

Vladimír Prokop (z knihy Zdeněk Burian a paleontologie, 1990)

Zdeněk Michael František Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici. Jeho výtvarný talent byl zřejmý již na základní škole. Ve čtrnácti letech byl na doporučení malíře Jana Gotha představen profesoru Maxi Švabinskému a následně byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Díky svému výjimečnému talentu byl brzy přeřazen hned do druhého ročníku pod vedením profesorů Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského a Vlado Bukovace. Školu však opustil již v roce 1920 (tedy po 2 letech studia) a už v šestnácti letech se začal živit jako ilustrátor. Ačkoliv začal svoji uměleckou dráhu jako ilustrátor dobrodružných knih pro mládež, proslavil se především svými paleontologickými a paleoantropologickými rekonstrukcemi, které vytvářel od roku 1938 společně s profesorem paleontologie na PřF UK v Praze Josefem Augustou (prvních 5 méně známých obrazových rekonstrukcí však spolu vytvořili již roku 1935). Zdeněk Burian ilustroval také řadu knih Eduarda Štorcha, a právě tyto ilustrace měly osudový význam pro jeho celoživotní dílo. Jednu ze Štorchových knih s názvem Lovci mamutů recenzoval v roce 1937 Josef Augusta. Uvědomil si Burianovu výjimečnost a je nespornou zásluhou tohoto paleontologa, že získal malíře ke spolupráci na zobrazování pravěkého života. Jejich první společnou knihou je Zavátý život (1941) s Burianovými pérovkami a sugestivními kvaši. V roce 1942 pak vychází jejich první odborná publikace Divy prasvěta s 88 rekonstrukcemi pravěkých živočichů a rostlin. Po válce následují další knihy odborné i beletristické. Díky spolupráci s prof. Josefem Augustou a dalšími předními odborníky, k nimž patřil například antropolog Vojtěch Fetter, paleontolog Ferdinand Prantl či fytopaleontolog František Němejc, si Zdeněk Burian získal svými obrazovými rekonstrukcemi vymřelých zvířat a předků člověka mezinárodní uznání.

Po smrti Josefa Augusty v roce 1968 pokračoval Zdeněk Burian na rekonstrukcích pravěkých tvorů s paleontologem Zdeňkem Vlastimilem Špinarem, dále pak s Josefem Benešem, Bořivojem Zárubou a Josefem Wolfem.  U četných paleoantropologických rekonstrukcí byl Zdeňkovi Burianovi odborným poradcem zoolog Vratislav Mazák, který se také stal katalogizátorem Burianova díla.

Zdeněk Burian vytvořil za svůj život kolem 16 000 prací, z čehož je paleontologii a paleoantropologii věnováno nejméně 424 olejomaleb, 128 temper, kvašů a pastelů a 352 kreseb. Zdeněk Burian zemřel 1. července 1981 v pražské nemocnici Na Františku. V roce 2000 byla po něm pojmenována planetka č. 7867, kterou v roce 1984 objevil astronom Antonín Mrkos. V roce 2017 byl podle Zdeňka Buriana a Josefa Augusty pojmenován první český dinosaurus, objevený v roce 2003 u Kutné Hory Michalem Moučkou. Nese jméno BURIANOSAURUS AUGUSTAI.