Muzeum Oderska

Muzeum Oderska velkou měrou přispívá k ochraně kulturního dědictví

Muzeum Oderska umožňuje návštěvníkům prostřednictvím expozice Proměny oderského děkanátu nahlédnout do historie farností na tomto území. Zájemcům zpřístupňuje také objekt hřbitovní kaple sv. Rodiny.

V listopadu 2010 vzniklo Muzeum Oderska s cílem rehabilitace muzejnických snah, které byly v tomto regionu živé a aktuální již v počátečních obdobích první republiky. Posláním Muzea Oderska je prostřednictvím výstav, expozic a doprovodných činností přispět k hlubšímu poznání politických, náboženských, hospodářských a kulturních dějin spojených s oderskou částí Kravařska, která se v minulosti do značné míry kryla s rozlohou bývalého oderského panství. Druhé teritoriální vymezení zájmu Muzea Oderska se odvíjí od roviny církevně-správní a zahrnuje území oderského děkanátu, slučujícího od 18. do 20. století na dvě desítky farností na území čtyř panství (Odry, Potštát, Fulnek, Spálov). Vystavené exponáty kromě jiného dokládají, jak muzeum svou činností přispívá k ochraně kulturního dědictví. 

Proměny oderského děkanátu
Expozice představuje sbírky dochované ve fondech římskokatolických farností v minulosti sdružených v oderském děkanátu. Předměty určené pro bohoslužebné, reprezentační a vzdělávací potřeby kléru i prostých věřících jsou významnými doklady uměleckých i uměleckořemeslných zakázek v této části moravskoslezského pomezí. Obrazy, sochy, paramenta, ornáty, liturgické náčiní, procesní korouhve a staré tisky dokumentují majetkové zázemí jednotlivých farností, vzdělanostní úroveň kléru, ale rovněž kvalitu a intenzitu náboženského života v regionu. I přes značný posun, k němuž došlo v průběhu 18. až 19. století v estetickém vnímání a uměleckořemeslném zpracování jednotlivých předmětů, zůstaly neodmyslitelnou součástí každodenního života církve. 

Hřbitovní kaple sv. Rodiny
Muzeum Oderska zpřístupňuje zájemcům kromě stálé expozice a tematických výstav ve své budově také objekt hřbitovní kaple sv. Rodiny. Prohlídka nemovité kulturní památky, která získala díky nečekaným objevům a restaurátorským zásahům při rekonstrukci v letech 2015 až 2016 titul Památka roku 2016 v Moravskoslezském kraji a cenu Patrimonium pro futuro 2016 v kategorii Objev, nález roku, je možná v otevírací době Muzea Oderska, popř. i mimo ni, po předchozí domluvě. Není-li předem dohodnuto jinak, začíná prohlídkový okruh v sídle muzea v Kostelní ulici v Odrách. 

Více informací o muzeu včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Muzea Oderska.

---

Historie muzea
Již v období první republiky byla v Odrách založena muzejní sbírka uchovávající hmotné památky na minulost Oderska. Nejvýznamnější osobností městského muzea v Odrách byl Johann Böhm, odborný učitel na měšťanské škole. Ve školní budově se muzejní sbírky také soustřeďovaly. Jejich skladba odpovídala obdobným sbírkám tehdejších městských muzeí. Obsahovala archeologické nálezy, městské cechovní a řemeslnické památky, obrazy a další umělecké předměty včetně betlémů oderských řezbářů.

V roce 1945 se některé cenné předměty z muzejních sbírek ztratily. Po osvobození se muzeum přestěhovalo z přízemí měšťanské školy do domu na náměstí Klementa Gottwalda (dnes Masarykovo náměstí) č. o. 12. Sbírku, která obsahovala asi 200 exponátů, spravoval Josef Vybíral, který s pomocí učitele a archiváře Bohumila Fojtíka vytvořil její novou instalaci. Ta byla veřejnosti zpřístupněna od 21. září 1947. Po smrti Josefa Vybírala muzeum od roku 1949 spravoval odborný učitel Vladimír Busek. Za něj se 28. července 1954 svolala do Oder porada, jíž se zúčastnili Dr. Eva Christová a dr. Zdenka Bužková za Slezské muzeum a František Šustek za MNV v Odrách. Komise dospěla k závěru, že by právě v Odrách mělo vzniknout okresní vlastivědné muzeum, neboť zde existoval jistý sbírkový fond a společenský a kulturní život v Odrách byl bohatší než v okresním městě Vítkově. Okresní vlastivědné muzeum však bylo k 1. lednu 1955 založeno právě tam a Památník Jana Ámose Komenského ve Fulneku a Městské muzeum v Odrách se staly jeho pobočkami.

Od 1. srpna 1955 měl muzeum na starost zaměstnanec závodu Optimit Miroslav Vašica. On, stejně jako jeho předchůdci, byl symbolicky odměňován z finančních prostředků místní Osvětové besedy. Podle výhledového plánu až v roce 1960 mohl být ze mzdového fondu ONV vyčleněn čtvrtinový úvazek pro toto muzeum. Za Miroslava Vašici došlo na žádost MNV v Odrách k přestěhování muzea do oderského zámku. Součástí expozice muzea se měla stát i nově zrestaurovaná vrcholně barokní zámecká kaple. Sbírky se ovšem instalace nedočkaly a nebyly ani náležitě uloženy a zaevidovány. Podle výhledového plánu výstavby muzeí v letech 1956 až 1960 se měla v oderské pobočce Okresního vlastivědného muzea ve Vítkově zřídit expozice historická k dějinám města a okolí a expozice průmyslová k dějinám textilní a gumárenské výroby. Když ovšem na schůzi Krajského poradního sboru pro muzea 19. července 1956 byla řešena síť muzeí ve vítkovském okrese, bylo navrženo zaostávající a stagnující muzea zrušit. Místnosti v oderském zámku měly podle tohoto rozhodnutí sloužit jen výstavním účelům. Od srpna 1958 byly postupně sbírky Městského muzea v Odrách převáženy do Okresního vlastivědného muzea ve Vítkově. Po územní reorganizaci státu z roku 1960 bylo zrušeno společně s vítkovským okresem i toto vlastivědné muzeum a sbírkové předměty s vazbou na oderský region byly delimitovány do jednotlivých muzeí v kraji.