Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně

Základem muzea v Kladně jsou sbírkové fondy. Zahrnují čtrnáct podsbírek

Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně spravuje sbírkové fondy, které jsou rozdělené do čtrnácti podsbírek. Patří tady kupříkladu archeologie, knihy, kovy a dřevo, sklo a porcelán, textil či výtvarné umění.

Základem sbírek Sládečkova vlastivědného muzea se po roce 1899 staly předměty pocházející ze zbořeného kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně. Kromě drobných bohoslužebných předmětů se například jedná o části oltářů, náhrobky Kladenských z Kladna a Žďárských ze Žďáru nebo stará gotická okna. V několika následujících letech byly založeny i mnohé sbírky udržované až do současnosti. Spadají sem předměty z oblastí geologie, archeologie nebo numismatiky. Muzeum také od počátku vlastnilo několik kusů historického nábytku, různé cechovní předměty a památné listiny. Ve třicátých letech 20. století byl položen základ sbírkám přírodovědným. K dramatickému ochuzení sbírek nicméně došlo během 2. světové války, kdy nacisté odvezli mnoho údajně závadných věcí. Rovněž komunistická éra za sebou zanechala nepřehlednou evidenci sbírek a mnohé předměty jsou zcela nedohledatelné.

V současné době je správa sbírkového fondu prováděna v souladu se zněním zákona 122/2000 Sb. o správě a ochraně sbírek muzejní povahy. Sbírkové předměty jsou zapsány v celostátní evidenci sbírek (CES) a to v prvním a v mnoha případech i ve druhém stupni evidence. Muzeum tyto předměty využívá při své výstavní činnosti. Individuální studium sbírkových předmětů je rovněž možné, ale jen ve zvláštním režimu, který upravuje Badatelský řád.

Sbírkový fond je tvořen čtrnácti podsbírkami:
- Archeologie
- Desky, nahrávky
- Fotografie, filmy
- Knihy
- Kovy, dřevo
- Mapy a plány
- Mineralogie
- Numismatika
- Paleontologie
- Petrografie
- Písemnosti a tisky
- Sklo, porcelán
- Textil
- Výtvarné umění
- Zoologie 

Historie
Impulsem ke vzniku muzea bylo zbourání kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně roku 1897. Předměty pocházející z tohoto kostela se následně staly základem muzejních sbírek. Sbírky byly nejprve vystaveny na radnici a po několikerém stěhování pro ně město zakoupilo od břevnovských benediktinů kladenský zámek. Podnět k tomu dal bývalý řídící učitel Antonín Sládeček, který se stal prvním ředitelem muzea. Otevření muzea v roce 1935 u příležitosti Kladenských výstavních trhů se ale nedožil. Muzeum ale od té doby až do 50. let minulého století neslo jeho jméno Sládečkovo městské muzeum v Kladně. Jako kustodi v něm působili významní vlastivědní pracovníci dr. Josef Žofka a řídící učitel Josef Švejda. Po roce 1948 nastala postupná proměna muzea v muzeum průmyslového Kladenska s důrazem na dělnické hnutí. Od roku 1990 hledalo muzeum svoji novou tvář. Po zániku okresních úřadů se jeho zřizovatelem stal Středočeský kraj a od 1. ledna 2003 muzeum změnilo název na Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Z rozhodnutí rady města Kladna muzeum opustilo dříve užívané prostory v zámku a sousední budově tzv. Josífky a sídlí v čp. 1375 v Huťské ulici.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Sládečkova vlastivědnho muzea v Kladně.