Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

Muzeum návštěvníky seznámí s nejvýznamnějším zlatonosným revírem v Česku

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy návštěvníky seznámí s nejvýznamnějším zlatonosným revírem v Česku i s historií trampského hnutí. Muzeum spravuje také naučnou stezku Jílovské zlaté doly, která vede z centra města ke zlatonosným štolám, které jsou taktéž ve správě muzea.

Jílovské muzeum sídlí v areálu domu Mince, který je prohlášen od roku 1958 za kulturní památku. Ve středověku zde sídlil královský horní úřad a dům vlastnil na krátkou dobu alchymista Edvard Kelley. Prošel složitým stavebním vývojem. Muzeum spravuje také naučnou stezku Jílovské zlaté doly, která vede z centra města ke zlatonosným štolám, které jsou taktéž ve správě muzea.

Podle zápisů z Valné hromady Spolku pro okresní muzeum z roku 1941 vyplývá, že v muzeu již v této době fungovalo několik samostatných sbírek pod svými správci z řad dobrovolníků: muzejní knihovna, fotografie, přírodopis, archeologie a numizmatika, tisky, hodiny a drobné nástroje, hornictví a jako poslední sbírka výstřižků.

V současné době se jílovské muzejní sbírky dělí do tří větších celků s jednotlivými složkami (podsbírkami). Úsek historie, který obsahuje depozitáře trojrozměrných předmětů, muzejní knihovnu a muzejní archiv písemností, Přírodo-geologický úsek a Fotoarchiv. Vzhledem k nedostatku prostor a financí muzeum neprovozuje restaurátorskou, konzervátorskou ani preparátorskou dílnu.  

Historie těžby a zpracování zlata
Zlato provází lidstvo od počátků, kdy se naučilo používat kovy. Zlato má výjimečné postavení vzhledem k snadnému zpracování, vzácnosti i své kráse. V neposlední řadě i díky svým jedinečným vlastnostem, jakou je jeho chemická stálost (nekoroduje), kujnost a v posledních 100 letech i velmi dobrá elektrická vodivost. Jílovské muzeum se systematicky a komplexně věnuje významu zlata u nás, ve světě i v mnoha odvětvích lidské činnosti.

Jílovský zlatonosný revír lze podle historických zpráv a rozsahu starých prací považovat za nejvýznamnější zlatonosný revír v Česku. Jílovské muzeum ve své expozici zlata umožňuje návštěvníkům nahlédnout na zlato u nás i ve světě z mnoha různých úhlů.

Úvodní část expozice je věnována výskytu zlata v přírodě a jeho použití v lidském životě. Poté se můžete seznámit s jednotlivými oblastmi těžby zlata u nás, se středověkými hornickými pomůckami, s rýžováním pomocí pánví (v letních měsících si rýžování můžete na nádvoří muzea i vyzkoušet), můžete si prohlédnout i výstavu hornin a minerálů, které mají vztah ke zlatu, historické dokumenty a staré mapy, zlaté mince, památky na dolování v Jílovém.

Zajímavé a názorné jsou dřevěné modely, např. žentouru nebo jílovské úpravny zlata z počátku 18. století. Poslední část expozice se zabývá současností – získáváním zlata pomocí recyklace; k vidění je zde skleněná aparatura na zpracování odpadů s obsahy drahých kovů.

Věděli jste, že zlatá cihla velikosti litrové krabice mléka váží přes 19 kg? A že v každém mobilu a počítači jsou zlaté kontakty? Že budovu Karolina věnoval Univerzitě Karlově Jan Rotlev, který zbohatl těžbou jílovského zlata? A že budovu, ve které sídlí muzeum, vlastnil i dvorní alchymista Rudolfa II. Eduard Kelley? V expozici zlata se dozvíte i jiné zajímavosti. 

Expozice Ora et labora
Ve sklepních prostorách muzea je umístěna archeologická expozice Ora et labora (Modli se a pracuj), která je věnovaná benediktinskému klášteru Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle založenému v roce 999, nejstarší historii Jílovska a zaniklému středověkému osídlení na Hradišťku u Davle. Návštěvníci si mohou prohlédnout 3D vizualizaci možné podoby kláštera v jednotlivých vývojových etapách. Dále 3D projekce ukazuje středověký vzhled zaniklého města nad soutokem Vltavy a Sázavy v místě dnes zvaném Sekanka, které je tradičně s Ostrovským klášterem spojováno. V expozici návštěvníci také spatří rekonstrukci klášterního skriptoria, interiér středověkého venkovského domu nebo model sídliště na Sekance v období 13. století. Součástí expozice je také nová naučná stezka ze Sekanky na Ostrov a ke kostelu sv. Kiliána v Davli, který byl historicky součástí širšího klášterního komplexu. Je na ní 10 informačních panelů, které seznámí návštěvníka s historií, podobou a výsledky archeologických průzkumů na jednotlivých lokalitách. Součástí každého panelu je velkoplošný snímek s vizualizací, který ukazuje, jaký pohled se v tomto místě návštěvníkovi naskytl před staletími. 

Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle je třetím nejstarším řeholním domem v Čechách a druhým mužským konventem založeným pouhé 2 roky po nejstarším mužském klášteře na Břevnově. Klášter se nacházel na ostrově uprostřed Vltavy, nedaleko soutoku Sázavy s Vltavou. Do začátku 13. století benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově či krátce Ostrovský klášter patřil mezi největší pozemkové vlastníky v zemi a stál za osidlováním a rozvojem dolního Posázaví a středního Povltaví. Od 2. čtvrtiny 12. století až do poloviny 13. století vyráběla dílna Ostrovského kláštera reliéfně zdobené i nezdobené podlahové dlaždice a obkládací desky z pálené hlíny. Klášter byl také střediskem vzdělanosti a umělecké tvorby. Vzniká zde jedna z nejkrásnějších iluminovaných knih raného středověku – Ostrovský žaltář.

Úlohu kláštera jako významné architektonické dominanty dokumentují výsledky archeologických výzkumů, díky nimž známe jak jeho románskou podobu, tak následující vrcholně gotickou přestavbu před jeho zničením husity roku 1420. 

Tramping a příroda v jižním okolí Prahy
Expozice je věnována krajině mezi Kocábou, Vltavou a Sázavou a historii trampského hnutí. Právě v jižním okolí Prahy totiž tramping kolem roku 1918 vznikal.

Návštěvníci muzea mají možnost poznat romantický život prvních táborníků, kteří se do zdejších divokých údolí vydávali, ať už jako členové různých spolků typu KČT nebo Junáka, či rovnou na vlastní pěst.

Podrobně je zde mimo jiné vysvětleno, co ovlivňovalo tramping při jeho začátcích a dozvíte se také, které významné osobnosti, zejména z řad sportovců a hudebníků, jím byly odchovány. Na přehledné mapě navíc naleznete polohu historických i současných chatových osad.

Expozice byla poprvé otevřena v roce 1987, poté byla dvakrát přebudována a aktualizována. Autory její současné podoby jsou Václav Eminger a Ivo Nevečeřal, na výtvarném zpracování se podíleli ak. mal. Miroslava Krausová a Petr Kříž. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.