Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je jedinou muzejní institucí v Česku věnující se výhradně hmotnému a duchovnímu odkazu neevropských civilizací. Dnes jej tvoří dvě budovy.
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je jedinou muzejní institucí v České republice, která se výhradně věnuje hmotnému a duchovnímu odkazu neevropských civilizací. Muzeum bylo založeno Vojtou Náprstkem, českým vlastencem, politikem, mecenášem a nadšeným propagátorem nových myšlenek.
Kultury Austrálie a Oceánie
Roku 1877 navštívil tehdejší České průmyslové muzeum, které se později stalo Náprstkovým muzeem, Jindřich Malý a daroval do sbírek dřevěný kyj ze souostroví Fidži.
Tento předmět se stal základem pozdější rozsáhlé sbírky. Až do konce 19. století byla sbírka rozšiřována především dary soukromých sběratelů a cestovatelů, po vzniku Československého státu již i převody a odkazy pozůstalostí.
Od 50. let 20. století začal být naplňován záměr učinit z Náprstkova muzea jediné muzejní pracoviště v republice specializované na mimoevropské kultury, na základě čehož započala jednotlivá regionální muzea s předáváním svých mimoevropských kolekcí do jeho sbírek. V pozdějších letech došlo k významným akvizicím také nákupy ucelených sbírek od soukromých sběratelů od nás i ze zahraničí.
Za více než 130 let se Náprstkovu muzeu podařilo shromáždit z oblastí Austrálie a Oceánie více než 6000 sbírkových předmětů.
Vojta Náprstek
Na dvanácti panelech se návštěvník seznámí s životem a dílem zakladatele Náprstkova muzea, pražského mecenáše, propagátora ženské vzdělanosti a všeobecného pokroku.
Jednotlivé části jsou věnovány rodině, studiím a revolučnímu roku 1848, americké emigraci, založení knihovny po návratu z USA, vzniku a činnosti Amerického klubu dam, budování průmyslového muzea, kontaktům jak s českou, tak i krajanskou společností, vztahům s cestovateli a následnému vývoji muzea.
Texty jsou doplněny dobovými ilustracemi, fotografiemi a kopiemi archiválií.
Historie budovy
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur tvoří dnes dvě budovy: jednopatrový dům U Halánků s dlouhou a pestrou historií a třípatrová výstavní budova, která získala svou podobu na přelomu 19. a 20. století. Dům U Halánků vznikl propojením tří gotických domů, které v 16. století nechal Václav Krocín z Drahobejle přestavět do dnešní podoby měšťanského domu. Nese jméno po Janu Halánkovi, jež se stal jeho majitelem v roce 1676. Od 15. století bylo s domem spojeno právo várečné a od 18. století i vinopalnické. Majitelé zde tedy vařili pivo a vyráběli kořalku. V roce 1826 dům i s živností koupili manželé Fingerhutovi a přestěhovali se sem i s dětmi.
Vojta Náprstek, vlastním jménem Adalbert Fingerhut, byl slavným pražským mecenášem, filantropem, vlastencem, zakladatelem muzea a také politikem. V roce 1848 odešel do Spojených obcí amerických, usadil se ve městě Milwaukee a zajímal se o sociální problémy Indiánů, černých otroků i nových přistěhovalců. V roce 1858 se vrátil do Prahy s přesvědčením, že nabyté zkušenosti využije pro blaho českého národa.
Prvním počinem se stala veřejná knihovna, kterou otevřel v domě, kde jeho matka provozovala výnosný pivovar a vinopalnu. Knihovnu budoval nejen jako půjčovnu knih, ale jako centrum, kde se lidé setkávají, diskutují a plánují. Postupně se z něho stal politický salón, který navštěvovali politici (F. Palacký), literáti (J. Neruda, J. V. Sládek, B. Němcová), vědci (J. E. Purkyně, T. G. Masaryk) i známí umělci (A. Dvořák). Založen zde byl také první ženský spolek – Americký klub dam. Vzešla odtud i cesta na světovou výstavu do Londýna v roce 1862, která inspirovala české vlastence spolu s Náprstkem k založení Českého průmyslového muzea v Praze.
Nakonec otevřel muzeum sám s pomocí matčina štědrého odkazu až v roce 1874. Shromažďoval zde předměty doslova z celého světa a byl mecenášem mnoha cestovatelů (E. Holub, J. Kořenský). Četné cestovatelské dary z mimoevropských oblastí činily z muzea vyhledávanou instituci a nakonec tyto předměty převážily nad technickými a z průmyslového muzea se tak stalo etnografické. Roku 1932 bylo muzeum zestátněno a dohled nad ním převzalo Národní muzeum a od 1. ledna 1943 k němu bylo natrvalo připojeno.
Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.