Muzeum Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka dokumentuje skladatelovu životní pouť

Muzeum Antonína Dvořáka dokumentuje skladatelovu životní pouť a věnuje se cestám, které podnikl. Dvořák totiž patřil ve své době k největším českým světoběžníkům. Návštěvník se spolu se slavným skladatelem vydá na cestu z rodné Nelahozevsi do Prahy, po Evropě, do Ameriky, aby se pak vrátil do Čech.

Muzeum Antonína Dvořáka sídlí v barokním letohrádku Amerika na pražském Novém Městě. Letohrádek je lemovaný zahradou se sochami Matyáše Bernarda Brauna. Obdivovat zde můžete unikátní soubor skladatelových rukopisů, korespondenci a dobové fotografie. 

Cesty Antonína Dvořáka
Expozice dokumentuje skladatelovu životní pouť a věnuje se cestám, které podnikl.

Dvořák totiž patřil ve své době k největším českým světoběžníkům. Návštěvník se spolu se slavným skladatelem vydá na cestu z rodné Nelahozevsi do Prahy, po Evropě, do Ameriky, aby se pak vrátil do Čech. To vše pomocí moderní grafiky a především autentických osobních předmětů, mezi kterými nechybí Dvořákovy brýle, viola, klavír nebo nábytek z mistrovy pracovny, talár z promoce v Cambridge, pamětní věnce a jiné trofeje.

Multimediální stěna, instalovaná v prvním patře letohrádku, nabízí mnoho Dvořákových skladeb ve známých i neznámých úpravách, stejně tak i řadu skladatelových fotografií, rukopisů a dalších osobních dokumentů. 

Historie budovy
Muzeum Antonína Dvořáka sídlí již od svého založení roku 1932 v barokním letohrádku Amerika na pražském Novém Městě. Letohrádek, obklopený zahradou se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna, nechal na počátku 18. století postavit hrabě Jan Václav Michna z Vacínova podle projektu významného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Od svého založení až do roku 1956 spravoval muzeum Spolek pro postavení pomníku Mistra Antonína Dvořáka v Praze. Prvními správci muzea byli Jan Miroslav Květ a místopředseda Společnosti Otakar Šourek.

První expozice, otevřená 20. června 1932 v prvním patře muzea, vystavovala nábytek z Dvořákovy pracovny a předměty z Dvořákova bytu ve Vyšehradské ulici v Praze, odkud byly tyto věci převezeny po smrti Dvořákovy manželky Anny (1931).

V roce 1956 přešlo muzeum do vlastnictví státu a společně s Muzeem Bedřicha Smetany pod správu Památníku národního písemnictví. Bylo konstituováno jako státní vědecko-osvětový ústav s pobočkami v Nelahozevsi (Památník Antonína Dvořáka), Křečovicích (Památník Josefa Suka), Skutči (Památník Vítězslava Nováka), pamětními síněmi ve Zlonicích, na Sychrově a v Lužanech (plánovány byly památníky na Vysoké a v Karlových Varech). Vedením muzea byl pověřen jednatel Společnosti Karel Mikysa, který zahájil rekonstrukci muzea a vytvořil novou expozici. Celý objekt byl stavebně asanován, rekonstruován a technicky nově vybaven Státní památkovou správou. První stálá expozice muzea byla slavnostně otevřena v Dvořákově jubilejním roce 1961. Na upravené zahradě muzea se konaly příležitostné koncerty.

V roce 1976 se stalo muzeum i se svými pobočkami součástí nově vzniklého Muzea české hudby pod Národním muzeem jako jedno z oddělení Archivu a Knihovny Muzea české hudby.

K výročí skladatelova narození byla v roce 1991 otevřena nová stálá expozice, rozdělená na dvě části – životopisnou a skladatelskou (autorky Markéta Kabelková a Dagmar Vanišová-Štefancová). Úpravou expozice bylo také možné uvádět v prvním patře menší příležitostné výstavy.

V roce 2011 byla k 170. výročí narození skladatele připravena v prostorách Českého muzea hudby rozsáhlá výstava věnovaná Antonínu Dvořákovi (autorka Eva Velická). V roce 2012 prošlo muzeum částečnou rekonstrukcí, v přízemí byla vytvořena nová expozice Cesty Antonína Dvořáka a prostor prvního patra byl zjednodušen pro pravidelné koncerty a každoroční tematicky zaměřené výstavy.

Muzeum disponuje především unikátním souborem skladatelových notových rukopisů a korespondence. Dále uchovává podstatnou část Dvořákova notového archivu a knihovny. Bohatý fond tiskové dokumentace dokládá nejen skladatelovy dobové úspěchy, ale svědčí také o stále vzrůstající popularitě jeho díla až do současnosti. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Národního muzea.