Poštovní muzeum Praha

Poštovní muzeum vám umožní poznat dějiny pošty, cestování i telegrafu

Návštěva expozic Poštovního muzea vám umožní poznat dějiny pošty, cestování, telegrafu, telefonu, dopravní techniky a uvede vás do světa poštovních známek. 

Poštovní muzeum Praha sídlí v Praze 1, nedaleko nábřeží Ludvíka Svobody v tzv. Vávrově domě, někdejším obydlí pražských mlynářů. Prohlídková trasa zahrnuje přízemí s expozicí československých, českých i zahraničních známek a 1. patro, kde se konají krátkodobé výstavy z historie pošty a známkové tvorby. Zážitek z návštěvy je umocněn nástěnnými malbami z roku 1847 od významného českého malíře Josefa Navrátila. 

Dopravní prostředky
Předměty v této podsbírce pocházejí z území Čech, Moravy, Slezska, Rakouska, Itálie, Anglie a Německa. Jde zejména o vozy, kočáry a saně v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Základ podsbírky byl dán nákupem pozůstalosti po žambereckém poštmistrovi Kamilu Schopfovi v roce 1926. Počtem 26 kusů hipomobilních dopravních prostředků patří v současnosti k největším muzejním sbírkám toho druhu v České republice. 

Poštovní stejnokroje
Podsbírku tvoří především originály, ale i kopie poštovních uniforem. Ty patřily již od poloviny 18. století k hlavním identifikátorům poštovních zaměstnanců na veřejnosti. Pěstovaly hrdost poštovních zaměstnanců a vytvářely pocit sounáležitosti i jisté stavovské výlučnosti. Z historického hlediska jsou dokladem hmotných i kulturních dějin poštovní správy a jejích zaměstnanců, podávají nám svědectví o dobové módě, sociálním, hospodářském a duchovním prostředí rakouské monarchie, meziválečného i poválečného Československa. 

Poštovní výstroj
Podsbírka obsahuje předměty používané poštovními úředníky, správci, postilióny, posly, doručovateli a dalšími při výkonu každodenní služby a sloužící pro vyznačení jejich hodnostního a profesního zařazení. Jde vesměs o malé, ale velice důležité předměty, bez nichž se žádný poštovní zaměstnanec neobešel. Jejich časté používání a nošení se nezřídka proměnilo v tradiční symbol, který bezpečně identifikoval toho kterého poštovního zaměstnance.

Poštovní schránky
Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. 

Minulost a současnost Poštovního muzea
Muzeum bylo zřízeno 18. prosince 1918. Památky z dějin poštovnictví měly dokládat svébytnost českého a slovenského národa. Ve stejný den byla vydána i první československá poštovní známka, známé „Hradčany" podle návrhu Alfonse Muchy.

V počátečním období se úsilí soustředilo na sbírkovou činnost. Po deseti letech byla otevřena expozice v přízemních místnostech Karolina, budovy Karlovy Univerzity. Krátce poté však bylo třeba najít nové působiště. Univerzita potřebovala sály pro vlastní účely. Novým sídlem se stal bývalý klášter sv. Gabriela na Smíchově.

Veřejnosti se muzeum opět otevřelo v únoru 1933. Největší popularitu si získala sbírka dopravních prostředků – dostavníky, kočáry, saně, a dokonce i letadlo.

Úspěšný rozvoj přerušila okupace. V září 1944 bylo muzeum uzavřeno a činnost obnovilo až v květnu 1945.

Po únoru 1948 přišlo další uzavření. Přednost dostala filatelie, dějiny poštovnictví byly opomíjeny. Výsledkem byl vznik stálé expozice poštovních známek v prosinci 1953. Sály, které se věnovaly dějinám pošty, telekomunikací a radiokomunikací, byly zrušeny.

Novou atmosféru přinesla 60. léta. V bývalém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví. Byl také vyhledán nový objekt pro pražské sídlo – barokní dům vyzdobený malbami Josefa Navrátila. Slavnostní otevření se konalo v srpnu 1988.

Další změny přišly s rozpadem federace. Bylo zahájeno dělení sbírek mezi Českou a Slovenskou republikou.

V roce 2002 se sbírka Poštovního muzea stala součástí kulturního dědictví České republiky. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Poštovního muzea.