Hrdličkovo muzeum člověka

Hrdličkovo muzeum člověka přibližuje, jak se vyvíjel celý lidský druh či co se děje s tělem po smrti

Jak se vyvíjel celý lidský druh, jak jedinec? Čím se člověk odlišuje od jiných živočišných druhů? Ovlivnilo vývoj člověka prostředí a klimatické podmínky? Liší se ženy a muži? Co se děje s lidským tělem po smrti? Stačí se ptát a dozvíte se ještě mnohem víc. Pokud zavítáte do Hrdličkova muzea člověka.

Hrdličkovo muzeum Člověka se nachází na Praze 2, v budově biologické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na adrese Viničná 7.

V muzeu je možné vidět různé antropologické exponáty - od mumií, posmrtných masek přes kosterní pozůstatky až po atypické anatomické exponáty.

Muzeum je umístěno ve dvou místnostech a obsahuje několik provázaných kolekcí a sbírek. 

Stálá expozice – napínavý příběh lidského druhu
Jak se vyvíjel celý lidský druh, jak jedinec? Čím se člověk odlišuje od jiných živočišných druhů? Ovlivnilo vývoj člověka prostředí a klimatické podmínky? Liší se ženy a muži? Co se děje s lidským tělem po smrti? Stačí se ptát a dozvíte se ještě mnohem víc. Expozici, která se skládá z několika sbírek, najdete ve dvou výstavních místnostech. Koncepce výstavy odpovídá záměru zakladatele muzea Dr. Aleše Hrdličky. Je výjimečná tím, že v ní vždy najdete něco nového, čeho jste si minule nevšimli. Přijít můžete sami v otevíracích hodinách, pro skupiny od čtyř lidí poskytuje muzeum komentované prohlídky. Komentovaná prohlídka trvá nejvýše 1,5 hodiny a po objednání je možné ji uskutečnit i mimo běžné otevírací hodiny. Kromě toho muzeum pravidelně pořádá řadu doprovodných akcí a workshopů. 

Naši předci – evoluce člověka
Existovali lidé před člověkem? Díky sbírce trojrozměrných modelů paleoantropologických nálezů se seznámíte s lidským rodokmenem od australopitéka až po moderního člověka. Modely byly vytvořeny podle skutečných nálezů z lokalit v Africe, Asii a Evropě. V navazující zoologické části máte možnost srovnat různé znaky člověka s našimi nejbližšími příbuznými – lidoopy.

Kolekce trepanovaných lebek
Pod tajuplným pojmem trepanace se schovává název pro operaci, při které došlo k „otevření dutiny lebeční“. Kdy, kde a proč se trepanace prováděly? Můžeme se s touto operací setkat i v dnešním zdravotnictví? Pozná se, zda pacient zákrok přežil? I vy se to naučíte poznávat. Vaší učební pomůckou budou opravdové trepanované lebky z doby stěhování národů.

Frenologická sbírka
Dr. F. J. Gall (1758–1828) pozoroval své spolužáky a divil se, proč jsou někteří chytřejší. Vypozoroval, že mají velké jasné oči. Tato myšlenka vedla až ke vzniku frenologie, vědy, která se snažila najít souvislost mezi povahovými vlastnostmi jedince a tvarem jeho lebky. Označili by vás za vtipné nebo by vás chtěli preventivně uvěznit, protože máte vyvinuté znaky typické pro zločince?

Šebestova sbírka pygmejů
Český antropolog, lingvista a etnolog Pavel Šebesta (1887–1967) pobýval v africkém pralese u Pygmejů, lidí tak malých, že i jejich udatní lovci nedosahovali průměrnému Evropanovi ani po ramena. Pygmejové nejsou zajímaví jen vzrůstem, Šebesta během svých expedic zkoumal jejich kulturu i náboženství. Sbírka obsahuje odlitky obličejů, rukou, nohou a vzorky vlasů.

Posmrtné masky
Díky obličejovým maskám významných českých i zahraničních osobností se můžete setkat s již nežijícími umělci, vědci a politiky. Je si náš první prezident T. G. Masaryk podobný se svým synem Janem? Posuďte sami. Je vám sympatický J. E. Purkyně, Ludvík Beethoven, Antonín Dvořák nebo spíše Fráňa Šrámek?

Sbírka Hrdličky a Malého
V roce 1912 Aleš Hrdlička poslal českým antropologům z USA busty významných indiánských náčelníků. Těmi se při své tvorbě inspiroval dokonce i náš slavný malíř Zdeněk Burian, ilustrátor dobrodružných knih s pravěkou tematikou. Mimo prostor a čas se tu potkáte s takovými osobnostmi, jako byl Standing Cloud, Crabbing Bear či I-te-a-ža-ža. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.