Plynárenské muzeum

Plynárenské muzeum vás provede bohatou historií českého i světového plynárenství

Plynárenské muzeum vás provede bohatou historií českého i světového plynárenství od dob plynařské prehistorie až po dnešek. Dozvíte se všechno o dějinách využívání plynu, budete moci obdivovat dobové plynové spotřebiče, plynojemy i stará výrobní zařízení.

V historii první muzeum plynárenského oboru v České republice bylo v areálu Pražské plynárenské, a. s., v Praze 4-Michli otevřeno v roce 1999. Návštěvník se seznámí s historií a vývojem světového a českého plynárenství od samých jeho počátků až po současnost. Dozví se vše o historii užití plynu, prohlédne si dobové plynové spotřebiče, modely starých výrobních zařízení, plynojemů, výstavby plynovodů atd.

Novinkou je zrekonstruovaný model plynárny Michle z roku 1937 v měřítku 1:100. K zajímavostem a raritám muzea patří oválný plynovod z Karlova mostu z roku 1878, jeden z prvních plynových motorů z 19. století, dále plynová promítačka filmů, mincový plynoměr, automatická pračka Moretta s plynovým ohřevem vody, secesní plynový lustr, plynový mandl, lednička nebo řada historických plynových žehliček. 

Stálá expozice
1. část – „Národní”znázorňuje pomocí chronologického přehledu důležitých dat, obrazových panelů, map, schémat, dokumentů a modelů plynárenských staveb ve zkrácené formě historii českého plynárenství.

2. část – „Technická”má mezinárodní charakter a mapuje vývoj technické stránky plynárenství (výroba a těžba plynu, uskladňování plynu, doprava, rozvod a regulace tlaku plynu, měření, plynové spotřebiče). 

Historické plynové žehličky a mandly
Světově ojedinělá výstava „Plynové žehličky a mandly“ byla otevřena v Plynárenském muzeu v Praze 4 – Michli u příležitosti 165. výročí českého a pražského plynárenství. Výstava nabízí návštěvníkům pohled do jedné z nejvýznamnějších etap žehlení – do historie žehlení plynem. K vidění je 65 českých i zahraničních žehliček, k nejzajímavějším exponátům patří zdobená překlopná ohřívadla žehliček, raritou je překlápěcí plynová žehlička. Nejlehčí exponát – dětská minižehlička váží 195 gramů, naopak nejtěžší krejčovská celoželezná žehlička č.20 váží 9,8 kilogramu. Součástí výstavy jsou historické propagační materiály, letáky, prospekty, katalogy a dobové fotografie. Informační panely seznamují návštěvníky s historií žehlení plynem. 

Žluté trubky, bez kterých se neobejdeme
Škrtnete zapalovačem a hořák plynového sporáku se rozsvítí modrým plamínkem. Otočíte vodovodním kohoutkem, v koupelně škytne karma a během chvilky si myjete ruce v teplé vodě. V zimě si chladíte promrzlé kosti u rozpálených wafek. Je to pro vás samozřejmost? Omyl. Nebýt žlutě označených rour, sotva byste měli teplé jídlo, nejspíš byste chodili špinaví a v zimě trpěli chladem. Žluté trubky vám totiž do bytu přivádějí životodárnou látku – plyn. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, odkud se tato látka vzala, jaká je její historie a co byste bez ní dělali? Patříte-li mezi zvídavé lidi, odpovědi na tyto otázky najdete v Plynárenském muzeu společnosti Pražská plynárenská, a.s. v Praze 4-Michli. 

Unikátní model
Muzeum nabízí návštěvníkům spoustu zajímavostí. Provede vás bohatou historií českého i světového plynárenství od dob plynařské prehistorie až po dnešek. Dozvíte se všechno o dějinách využívání plynu, budete moci obdivovat dobové plynové spotřebiče, plynojemy i stará výrobní zařízení. Muzeum se chlubí zrekonstruovaným modelem michelské plynárny z roku 1937 provedeným v měřítku 1:100. Raritou je oválný plynovod z Karlova mostu pocházející z roku 1878. 

Čemu vdechl plyn život?
Při prohlídce zjistíte, že plynem se dá pohánět téměř všechno. Uvidíte nejenom plynový motor z 19. století, ale dokonce i plynovou promítačku filmů a světe div se, i automatickou pračku značky Moretta, u které zajišťuje ohřev vody samozřejmě také plyn. Nechybí ani secesní lustr na plyn, plynový mandl a lednička. Teď určitě zmlknou i poslední pochybovači, kteří si dosud mysleli, že se bez plynu ve svém životě obejdou.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Plynárenského muzea.