Hvězdárna barona Artura Krause

Hvězdárna barona Artura Krause přináší možnost podívat se na planety, hvězdy i astronomické jevy

Navštívíte-li hvězdárnu barona Artura Krause v Pardubicích, naskytne se vám jedinečná možnost podívat se na planety, hvězdy a různé astronomické jevy, které za běžných okolností nespatříte.

Artur Kraus, přesněji baron Artur Kraus, je dozajista významnou a jednou z nejvýraznějších osobností města Pardubic, která na své odhalení a znovu nabytí ztracené slávy ještě čeká.

Život pana barona byl vskutku pestrý a každá jeho etapa znamenala pro něho samotného rozšíření a objev nových obzorů. Bohužel každý takovýto v pravdě vizionář nebývá za svého života plně pochopen a nejinak tomu bylo i v případě Artura Krause.

Artur Kraus se narodil 1. srpna 1854 v Pardubicích v zámožné rodině podnikatele a svého času vlivného komunálního politika Josefa Krause, na kterého přešel baronský titul z jeho bezdětného strýce barona Alfréda Krause, jenž dosáhl až na funkci místodržitele Království českého. Z podnikatelských aktivit Josefa Krause, otce Artura, mluví za všechno zřízení pošty a využití nově stavěné železnice. 

Artur Kraus a astronomie
Astronomie byla Krausovou celoživotní zálibou již z dob studií u Flamariona. Avšak až o mnoho let později se mu podařilo realizovat jeho sny.

Již v roce 1895 si pronajal předposlední patro hlásky Pardubického zámku a odtud prováděl svá první astronomická pozorování. Poté roku 1912 ve svém domě č. p. 62, (kde kdysi jeho otec založil poštu) zřídil malou observatoř. Na paměť nechal vytvořit štít, na kterém byl nápis „Na staré poště“.

Hvězdárnu, kterou založil po vzoru svého učitele a popularizátora astronomie Camilla Flamariona, nazval „Lidová hvězdárna v Pardubicích“. Ta se tak stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích vůbec.

Hlavním cílem této observatoře byla popularizace astronomie a vzdělávání venkovského lidu. Seznamování každého s astronomií, a to bez rozdílu majetku a původu.

Od roku 1913 zavedl baron Kraus na své observatoři odborný program, který se týkal pozorování sluneční činnosti, především pak slunečních skvrn. Doba a obecné povědomí o přírodních zákonech nabádaly k tomu, aby se i sluneční činnost spojovala se zemětřeseními, povodněmi a hurikány. Ačkoli dnes už všichni ví, že to byl pohled mylný, byl sluneční program barona Krause jeden z prvních vůbec.

Artur Kraus zemřel 21. března 1930. Od té doby se začal psát na dlouhá léta neslavný osud pardubické astronomie. Pouze nějaký čas po Krausově smrti prováděla slečna Gabrielová meteorologická měření a pozorování Slunce.

Rodina Krausů velkoryse nabídla hvězdárnu městu k užívání. Tehdejší zastupitelstvo však neprojevilo zájem tuto jedinečnou observatoř zachovat, a tak byl její provoz ukončen. Veškerý inventář byl buď darován, nebo rozprodán a rozptýlen. Ani dnes, po téměř 80 letech, se nepodařilo vše dohledat. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu Hvězdárny barona Artura Krause.