Průhonický park a zámek - Botanický ústav AV ČR

Průhonický park je posledním svobodným uměleckým krajinářským dílem na českém území a možná i na světě

Pokud chcete poznat, co znamená harmonie prostoru, vydejte se do Průhonického parku. Přírodně krajinářský park, který je Národní kulturní památkou a památkou zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO, se nachází jen kousek od Prahy a nabízí 25 kilometrů cest, na kterých můžete obdivovat jedinečné průhledy, domácí i cizokrajné dřeviny, vzácné sbírky a mistrné kompozice. Průhonický park je posledním svobodným uměleckým krajinářským dílem na českém území a možná i na světě. 

Pokud máte při procházce Průhonickým parkem pocit, že procházíte uměleckým dílem, nejste daleko od pravdy. Harmonické uspořádání prostoru, které na vás působí zcela nenuceně a bez rušivých prvků, je výsledkem celoživotního úsilí zakladatele parku hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy a jeho pokračovatelů.

Od roku 1885, kdy park vznikl, se nevyskytl další krajinářský architekt, který by měl k dispozici 250 ha půdy, byl vázán pouze svými představami a plány a mohl o své dílo pečovat téměř 50 let. A. E. Silva-Tarouca dal vzniknout poslednímu svobodnému krajinářskému dílu u nás a dost možná i ve světě. V jeho díle nadále pokračuje Správa Průhonického parku Botanického ústavu AV ČR, který zde sídlí.

Přírodně krajinářský park, který je založený na uměleckém uchopení přírodních prvků, začal hrabě budovat v roce 1885.  Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Jesenického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami, pro které byl často park vstupní branou nejen do Čech, ale i Evropy. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy, které vás mnohdy překvapí v místech, kde je nečekáte. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. To vše se pojí v jeden velký, propracovaný, rozmanitý a bohatý harmonický celek.

Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin. Součástí areálu Průhonického parku je také Průhonická botanická zahrada se svými unikátními sbírkami kosatců, pivoněk, denivek, růží a rododendronů.

K Průhonickému parku patří také sbírka šišek (dendrotéka), kterou po několik desetiletí shromažďoval dlouholetý pracovník Správy Průhonického parku pan Miroslav Kučera. Svým rozsahem 2659 položek se řadí mezi tři největší na světě. Tuto původně soukromou sbírku dnes vlastní Botanický ústav Akademie věd a slouží ke studijním účelům.

Průhonický park je na seznamu památek UNESCO a je Národní kulturní památkou.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu Průhonického parku.