Hvězdárna a planetárium Teplice

Hvězdárna v Teplicích předává astronomické poznatky i dětem a mládeži

Navštívíte-li ve dne Hvězdárnu v Teplicích, můžete dalekohledem pozorovat povrch Slunce, tzv. sluneční fotosféru. Večer zase uvidíte celou řadu objektů. Tím nejatraktivnějším je Měsíc.

Hlavním úkolem Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Velmi důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a předávání astronomických poznatků dětem a mládeži. Laické veřejnosti umožňuje přímé pozorování vesmírných těles a objektů. Navíc se zabývá také výzkumem, který je orientován zejména na detekci satelitů a kosmického odpadu (ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, ESA).

Navštívíte-li hvězdárnu za jasného dne, můžete dalekohledem pozorovat povrch Slunce, tzv. sluneční fotosféru, přímo okulárem dalekohledu za použití fotosférického filtru. Dále je možné dalším dalekohledem spatřit sluneční chromosféru v červené čáře vodíku H-alfa, kde lze sledovat aktivní oblasti a sluneční protuberance.       

Na denní obloze je také možné pozorovat planetu Venuši, je-li ovšem ve vhodné pozici vůči Zemi a Slunci. Ve dne lze samozřejmě vidět i Měsíc. Jeho obraz je však přes den velmi málo kontrastní, a proto je lepší ho pozorovat na potemnělé obloze. Na jeho povrchu pak pozorujete pohoří, krátery, měsíční moře a další podrobnosti. Nejvhodnější dobou pro pozorování je období před první čtvrtí. Tehdy ještě nesvítí tolik intenzivně, a proto vás příliš neoslňuje, a navíc v okolí terminátoru můžete sledovat mnoho podrobností.

Během večerního pozorování mohou návštěvníci hvězdárny pozorovat celou řadu objektů. Pro veřejnost je asi nejatraktivnějším objektem Měsíc. Působivými objekty v dalekohledu jsou také planety sluneční soustavy. Zvláště pak srpek Venuše, Saturn se svými prstenci, nebo planeta Jupiter s tmavými pásy na povrchu a se čtyřmi nejjasnějšími měsíci. Velmi pěknými objekty jsou také některé dvojhvězdy, mlhoviny, otevřené i kulové hvězdokupy, ale rovněž velmi vzdálené galaxie.

Teplická hvězdárna je přístupná veřejnosti pravidelně po celý rok bez ohledu na počasí, a to každý pátek a sobotu od 13:00. Otevírací doba se mění v závislosti na roční době. Poslední vstup do budovy je vždy půl hodiny před ukončením pozorovací doby.    

Pro skupiny deseti a více osob je možné dohodnout termín i mimo návštěvní dobu. Takovou návštěvu je třeba ohlásit písemně nebo telefonicky alespoň dva dny předem. 

Technické vybavení hvězdárny v Teplicích 
Pozorovacími stanovišti teplické hvězdárny jsou její dvě kopule, které umožňují ochranu přístrojů před nepříznivým počasím. Obě kopule mají průměr 5 metrů, jsou otočné a mají rozevíratelné štěrbiny, takže lze pozorovat libovolné místo oblohy. 

Severozápadní kopule
Severozápadní kopule obsahuje:
- Paralaktická montáž německého typu výrobce 10micron, model GM3000.
- Zrcadlový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain, výrobce Celestron, model EdgeHD 14, zrcadlo o průměru 356 mm, ohnisková vzdálenost 3910 mm, určen pro večerní pozorování a snímání oblohy různými typy kamer.
- Refraktor s objektivem Carl Zeiss Jena 150/2250, výroba Štefánikova hvězdárna Praha, upraven pro pozorování Slunce.
- Sluneční dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-alfa, výrobce Lunt Solar Systems, model LS152THa, objektiv 152 mm, ohnisková vzálenost 900 mm, dvojitý etalon tlakového ladění čáry H-alfa, pásmová propustnost menší než 0,5 Angstrom.

Pro pozorování na pochůzné střeše hvězdárny má hvězdárna k dispozici další přenosné dalekohledy:
- školní reflektor typu cassegrain 150/2250 mm s meniskem, výrobce Carl Zeiss Jena,
- zrcadlový dalekohled typu Newton 355/1650 mm na Dobsonově azimutální montáži, výrobce SkyWatcher,
- velký binokulární dalekohled s objektivy SD APO 120 mm, výrobce APM. 

Jihovýchodní kopule
Jihovýchodní kopule obsahuje:
- Paralaktická montáž 10Micron GM3000 HPS.
- Zrcadlový dalekohled typu modifikovaný Dall-Kirkham výrobce Planewave CDK17 s hlavním zrcadlem o průměru 43,2 cm a světelností f/6,8. Dalekohled umožňuje jak vizuální pozorování, tak snímání televizní kamerou nebo kamerou CCD. 

Technické vybavení planetária v Teplicích
Astrosál
Astrosál tvoří přirozené centrum každého planetária. Zpravidla se jedná o kruhovou místnost se zaklenutou kopulí daného průměru. Vnitřní kopule astrosálu je tvořena kovovou konstrukcí a vytváří tak projekční plochu, která napodobuje pomyslnou nebeskou klenbu. Její průměr je 10 metrů. Výška obzoru nad podlahou je 205 centimetrů. Nejvyšší bod kopule je 7 metrů nad podlahou. Celková projekční plocha kopule činí 157 metrů čtverečních, což je jedna z největších projekčních ploch v Čechách.

Teplické planetárium je vybaveno přístrojem ZKP2.  

Projekční planetárium ZKP2 
Technická data
- Výška horizontální osy: 2050 mm
- Průměr základny: 780 mm
- Hmotnost: 150 kg

Projekční možnosti
Hvězdná obloha: Hvězdná obloha je dána 32 projektory. Jako nositelé těchto projektorů slouží dvě koule o průměru 220 mm, kde jedna je pro severní a druhá pro jižní oblohu. Rozdíly jasností jsou docíleny rozdílnými průměry kotoučků hvězd. Celkem planetárium zobrazuje 5000 hvězd do 6. mag. Tedy hvězdy viditelné pouhým okem. Dále jsou na obloze zobrazeny okem viditelné galaxie (M31 v Andromedě, Velké a Malé Magellanovo mračno v Mečounovi a v Tukanovi), otevřené hvězdokupy (M44 Jesličky v Rakovi, M45 Plejády v Býkovi) a mlhoviny (M42 v Orionu). Mléčná dráha má své vlastní projektory, bez objektivu a kondenzoru pro docílení efektu neostré kresby Mléčné dráhy.

Sluneční soustava: Pro znázornění Slunce, Měsíce a planet slouží zvláštní projektory, které se svojí vnitřní konstrukcí vzájemně podobají. Pouze projektor Měsíce má ještě zařízení pro znázornění měsíčních fází. Projektory jsou rozmístěny kolem centrální osy ve dvou skupinách. Na "severní" části přístroje jsou projektory a pohybová zařízení pro Slunce s korónou, protislunce, Měsíc, Merkur a Venuši. Na "jižní" části přístroje jsou projektory a pohybová zařízení pro Mars, Jupiter a Saturn s prstenci. 

Hlavní pohyby: Denní pohyb nebeské sféry, roční pohyb těles sluneční soustavy, precesní pohyb, změna zeměpisné šířky pozorovacího místa. 

Souřadnicové systémy: Místní poledník (dělení po 10°), světový rovník (dělení po 15°), ekliptika (dělení po 30°), zenit se stupnicí azimutu (dělení po 10°), výšková kružnice (dělení po 10°), severní světový pól se stupnicí hodinového úhlu (dělení po 15°- vnitřní, dělení po 10°- vnější), deklinační kružnice (dělení po 10°), projektor údaje letopočtu (1951 až 2030). 

Přídavné projektory: Projektor obrazů souhvězdí, projektor komety (kometa C/1858 L1 – Dontiho kometa), projektor umělé družice Země, projektor Jupitera (Jupiter, jeho rotace a oběh jeho čtyř největších měsíců), projektor sluneční soustavy (Slunce, Merkur, Venuše, Země s Měsícem, Mars, Jupiter, Saturn, schématické znázornění zvěrokruhu a tři světelné spojnice: Země-Slunce, Země-Merkur a Země-Jupiter; projektor nechává kolem Slunce obíhat planety v odpovídajících si oběžných dobách), projektor meteorů, projektory ranního a večerního soumraku. 

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hvězdárny.