Pravčická brána

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Taková je Pravčická brána

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Symbol národního parku České Švýcarsko. Návštěvníci mohou obdivovat její krásu z okolních vyhlídek nebo posedět přímo pod tímto pískovcovým gigantem. Řeč je o Pravčické bráně.

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. 
Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 metru, výška otvoru 16 metrů, šířka 7-8 metrů, minimální tloušťka 3 metry, vrcholová plošina brány je 21 metr nad jejím dnem. 

Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud zájemci mohou pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí. 

Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl v roce 1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází galerie fotografií Juliuse Puflera s možností zakoupení plakátů, magnetů a pohledů tohoto fotografa. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.  

Pravčická brána
Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Symbol národního parku České Švýcarsko. Návštěvníci mohou obdivovat její krásu z okolních vyhlídek nebo posedět přímo pod tímto pískovcovým gigantem. Z důvodu ochrany brány před velkým množstvím návštěvníků byl přístup na ni uzavřen. 

Vyhlídky
Součástí areálu je několik vyhlídek – jedna při úpatí Pravčické brány, ostatní o pár desítek metrů výš na okolních skalách. Ze všech je krásný výhled na dominanty Českého a Saského Švýcarska, ale i do vzdálenějších končin naší země. 

Historie
Pravčická brána stojí na svém místě odnepaměti. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří.

V počátcích turistického objevování krásy Pravčické brány stával u její paty malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Přístupová cesta od Hřenska zv. Pelagiensteig byla vydlážděna již koncem 70. let 19. století a tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce.

První turisté se rekrutovali z řad měšťanů a šlechtické společnosti. Přestože má cesta z Hřenska na Pravčickou bránu pouze několik málo kilometrů, bývalo zvykem najmout si k výletu mezky či skupinu nosičů. 

Podrobnější informace najdou zájemci na webu Pravčické brány.