Osoblažská úzkokolejka

Osoblažská úzkokolejka nabízí také průjezd nejmenším obloukem na českých železnicích

Osoblažská úzkokolejka je nejstarší úzkokolejkou na území historického Českého Slezska. Vlak na této trati jezdí také po nejmenším oblouku v síti českých veřejných železnic.

Úzkorozchodná dráha s rozchodem 760 milimetrů se nachází v západní části Moravskoslezského kraje, v Osoblažském výběžku, patřícímu okresu Bruntál. Na normálněrozchodnou síť je trať napojená ve stanici Třemešná ve Slezsku, ležící 17 kilometrů severozápadně od Krnova.

Úzkorozchodný vláček vyjíždí z opačné strany budovy, než je nástupiště pro trať Krnov – Jindřichov ve Slezsku. Trať začíná klesáním až 26 ‰ k ocelovému mostu v obci Třemešná, o třech polích, který přechází silnici Krnov – Jindřichov a potok Mušlov. Dále trať stoupá nejvyšším stoupáním na trati, 27 ‰, a překonává krátce za druhým kilometrem zlomový bod trati, který je pouze o jeden výškový metr níže, než stanice Třemešná ve Slezsku. Z tohoto místa už trať převážně klesá až do Osoblahy. Kousek za vrcholkem následuje oblouk o poloměru pouhých 75 metrů, kde je rychlost snížena na 20 km/h.

Za obcí Liptaň sleduje trať severovýchodní směr, před zastávkou Dívčí Hrad se obrací na jihovýchod a zvolna sjíždí do Oderské nížiny. Tímto směrem vede dále přes Horní Povelice a Amalín do Slezských Rudoltic, kde se trasa opět stáčí k severu a postupně mění směr spolu s potokem Lužná. Za zastávkou Koberno vjíždí dráha do romantického lesnatého úseku říčky Osoblahy a kolem zříceniny hradu Fulštejna směřuje do Bohušova a dále ke svému cíli na okraji Osoblahy, přímo u česko-polské hranice.

Pravidelný provoz zde zajišťují České dráhy letitými motorovými lokomotivami řady 705.9. V letní sezónu zde ale můžete potkat turistické vlaky SZD vedené parní nebo historickou motorovou lokomotivou. 

Uměle prodloužená trať se 102 oblouky
Vzdálenost Třemešná – Osoblaha je vzdušnou čarou 13 kilometrů. Vlakem ovšem cestující urazí vzdálenost o celých 7 kilometrů delší. Dráha se klikatí i v relativně rovných úsecích a dosahuje délky 20,218 kilometru.

Traduje se, že důvodem tohoto prodloužení byl tehdejší předpis o stavbě drah v Rakousku, který povoloval stavět pouze tratě delší než 20 kilometrů. Toto se ovšem nezakládá na pravdě. Ve stejném roce byla postavena nedaleká trať Ondrášov – Dvorce, která měla pouhých 11 kilometrů. Přitom se jednalo o stavbu s podobným využitím a stejného majitele. Skutečným důvodem tohoto klikatého trasování byla pravděpodobně snaha, aby se trať co nejvíce přimykala terénu a byla tak co nejlevnější. 

Nejstarší úzkokolejka v Českém Slezsku, za vznik vděčí Moravě
Osoblažská úzkokolejka je nejstarší úzkokolejkou na území historického Českého Slezska. Zajímavostí také je, že ač se úzkokolejka nachází územně v Českém Slezsku, tak za její vznik může děkovat moravskému zemskému sněmu.

Celé území Osoblažska bylo mezi léty 1182 až 1948 ve správě Moravy (popřípadě ve společné Moravskoslezské správě) v rámci tzv. Moravských enkláv ve Slezsku. Na tomto území platily moravské zákony, daně byly odváděny na Moravu a enklávy měly své zástupce např. v moravském zemském sněmu. Vedle toho zde ovšem platily v menší míře i slezské zákony. Enklávy byly navíc od roku 1783 spravované sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů.

Jakou má tedy Morava spojitost s úzkokolejkou? Moravský zemský sněm, ve kterém seděli i zástupci z Osoblažska, v roce 1896 schválil vládní subvenci ve výši 278 tisíc zlatých a sám ještě přidal 237 tisíc zlatých, díky kterým mohlo být započato s výstavbou úzkokolejky do Osoblahy. 

Více informací zájemci najdou na webu Osoblažské úzkokolejky.