Jeskyně Na Špičáku

Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě

Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.

Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.  

Popis základní prohlídkové trasy
Návštěvníky jeskyně přivítá malebné zákoutí s historickou správní budovou pod vrchem Velký Špičák s bukovým lesem na skalnatých svazích. Ze samoty je při dobré viditelnosti krásný výhled na hřeben Hrubého Jeseníku s Červenohorským sedlem a nedalekou rozhlednou na Zlatém chlumu. Kamenitá stezka mezi prastarými buky vede k hluboké skalní průrvě se schodištěm do původního, od středověku známého vchodu jeskyně. Okolní skaliska jsou poznamenána historickou těžbou mramorových bloků, stráně jsou pradávnými odvaly malých kamenolomů. Ze vstupní chodby již po několika krocích odbočuje k severozápadu nezpřístupněná úzká chodba do tzv. Spodního patra s 10 metrů hlubokou propástkou a jezírkem na dně (při povodních v roce 1997 nejen odtud vystoupala voda až na prohlídkovou trasu). Jen kousek dál lze nahlédnout do propástky Kostnice, nazvané podle nálezu kostí drobných pleistocénních obratlovců. Po levé straně následuje Královská hrobka - vápencový blok, pokrytý vrstvou sintru, připomínající sarkofág.

Po celé jeskyni je na stěnách a stropech množství historických nápisů a kreseb. Křižovatka chodeb zvaná Kalvárie je nejzajímavějším místem labyrintu. Vedle typických srdcovitých profilů chodeb je na stěnách i mnoho významných záznamů. Upoutá zejména zrestaurovaná renesanční malba adorace krucifixu.

Cesta dál vede Dvojitou srdcovou chodbou kolem 8 metrů hluboké propástky a uměle proraženým spojovacím tunelem do největší prostory jeskynního systému – Velkého dómu, zvaného také Ripperův sál podle autora první mapy jeskyně. Dóm vznikl na křížení několika chodeb, z nichž jedna opět vyniká výrazným srdcovitým profilem. Za Velkým dómem následuje poslední zpřístupněná prostora – síň Naděje s úzkou odbočkou – chodbou Naděje. Průzkumníci zde předpokládali pokračování jeskynního systému, ale všechny pokusy o jeho odkrytí zatím skončily nezdarem - chodby se zužují do ztracena. Také v síni Naděje i v chodbě Naděje je mnoho starých nápisů a kreseb.

Umělou štolou, proraženou roku 1954, vychází návštěvníci z jeskyně a bývalým kamenolomem se vrací ke správní budově. Ve výklencích štoly je odkryt geologický kontakt supíkovických mramorů s granitem žulovského masívu a metamorfované horniny tzv. kontaktního dvora. Vystaveny jsou zde ukázky leštěného supíkovického mramoru, který se dosud těží v nedalekém lomu jako kvalitní dekorační a obkladový kámen.

Štola umožňuje vstup do bezbariérové části jeskynního systému vozíčkářům.

Více informací včetně provozní doby a cen vstupného najdete na webu Jeskyně Na Špičáku.