Hrad Cheb

Hrad Cheb je jedinou štaufskou císařskou falcí na českém území

Hrad Cheb patří mezi unikáty českých hradů. Je jedinou štaufskou císařskou falcí na českém území a může se pochlubit dokonale zachovalou patrovou hradní kaplí, která je právem označována za poklad štaufské gotiky. Navštivte hrad Cheb a nahlédněte do zajímavé historie této kdysi významné hraniční pevnosti.

Na ostrohu nad řekou Ohře stojí hrad Cheb, který je v mnoha ohledech v konkurenci jiných českých i evropských hradů zcela unikátní. Hrad Cheb je jedinou štaufskou císařskou falcí na českém území a může se pochlubit dokonale zachovalou patrovou hradní kaplí, která je právem označována za poklad štaufské gotiky. Váže se k němu také řada zajímavých příběhů a pověstí a s jeho dějinami je rovněž spjato mnoho významných historických událostí. Navštivte hrad Cheb a nahlédněte do zajímavé historie této kdysi významné hraniční pevnosti. 

Hradní palác
Palác býval nejhonosnější stavbou hradního areálu, v níž se odehrávaly slavnostní události za přítomnosti panovníka. Dnes je z paláce zachované jen obvodové zdivo. Na jeho severní zdi je patrné rozdělení stavby primárně na dvě části. Celou východní polovinu zabíral královský sál (Aula Regia), na jehož severní stěně se dochovala trojice pětidílných sdružených románských oken s mramorovými sloupky. Kamenné krakorce po celém obvodu stavby ukazují výšku původní trámové podlahy. Pod úroveň nádvoří zapuštěné přízemí, osvětlené úzkými okénky, uzavíraly trámové stropy, jejichž průvlaky podpíraly zděné pilíře. Sloužilo jako obydlí ozbrojeného císařova doprovodu.

Ve 2. polovině 15. století bylo svažité dno přízemí srovnáno a upraveno na stáje se zázemím. Přístup sem byl prolámán pod hlavním vstupem do sálu a z nádvoří k němu musela být vykopána svažitá rampa. V jižní zdi lze spatřit právě původní románský vstupní portál. Podle členění západní části severní zdi lze usuzovat na to, že tato polovina paláce byla rozdělena na dvě komnaty. Pravidelně se zde opakují románská okénka domácích kaplí, komíny od krbů, vstupy do arkýřových prevétů vysunutých na krakorcích nad příkop a kruhová větrací okénka (rozety) vysoko u stropu. 

Černá věž
Jméno dal věži černý sopečný tuf, který byl na stavbu přivezen z nedaleké Komorní hůrky. Tento velmi tvrdý kámen je opracovaný do velkých kvádrů, jedná se o tzv. bosované zdivo.

Hranatá věž stojí na čtvercovém základě 9 x 9 metru, je vysoká 18,5 metru. Tloušťka zdiva v přízemí dosahuje tří metrů. Původní vchod ve výšce sedmi metrů je vidět z nádvoří. Dnešní vstup z průjezdu byl vybudován až v 18. století.

Černá věž je tzv. Bergfrit neboli útočištná věž, která bývala přístupná právě pouze po můstku či žebříku v úrovni prvního patra. V případě potřeby mohla být bráněna jako samostatná pevnost. V mírových dobách nesloužila obytným účelům, její temné, pouze otvorem ve stropě přístupné přízemí mohlo být využito jako vězení, respektive hladomorna.

Rozhodnete-li se na Černou věž vydat, čeká vás 109 schodů. Odměnou za náročný výšlap vám však bude překrásný výhled na historickou část města Chebu. 

Kaple sv. Erharda a Uršuly - dvojitá kaple
Hradní kaple je umělecký zázrak. Nikde ve střední Evropě nenajdete jiné dílo spjaté přímo s rodem Štaufů, které by svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat patrové kapli na chebském hradě. Jde přímo o manifest originální štaufské gotiky. Architekturu kaple totiž charakterizuje propojování forem románského stylu a gotiky, což tvoří dohromady osobitý "štaufský" styl, s jakým se setkáte na nejslavnějších stavebních zakázkách císaře Fridricha II. v italské Kampánii a Apulii a také na Sicílii. V Chebu ovšem nejde jen o architekturu. V interiéru návštěvník najde také velmi bohatou sochařskou dekoraci. Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů v prvním patře. Jemná kamenická práce na nich vykouzlila rostlinné ornamenty a figurální výjevy ve velmi naturalistickém pojetí. Na jedné kupříkladu spatříte andělské bytosti s biblickými knihami a svitky v rukou, na druhé necudné figury. V presbyteriu horní kaple dále zaujme zdobený mramorový sloup, oddělující soukromou lóži císaře. Pravděpodobně si jej dovezl Friedrich II. ze své rodné Itálie.

Stavba kaple byla zahájena na konci 12. století v prostoru zrušeného slovanského pohřebiště. Mnoho koster bylo porušeno při kopání jejích základů, několik pohřbů bylo nalezeno uvnitř pod podlahou. Na místě dnešní štaufské kaple ovšem původně stála menší obdélníková, pravděpodobně rovněž sakrální, stavba, spadající do vohburgské vývojové fáze chebského hradu. 

Kuchelhaus - Gordonův dům
U západní stěny paláce byl ve stejné době jako hrázděné patro nad ním postaven jednopatrový hospodářský objekt s arkýřem zvaný Kuchelhaus nebo též Gordonův dům, z něhož jsou dnes viditelné pouze základy. Podle tradičního pojetí se v tomto domě odehrála dne 25. února 1634 tzv. "Krvavá hostina". Slavnostní banket, který přichystal tehdejší vojenský velitel města Chebu, podplukovník John Gordon, v jehož průběhu byli povražděni poslední věrní souputníci sesazeného generalissima císařských vojsk Albrechta z Valdštejna – polní podmaršálek Kristián Illov, generál jezdectva Adam Erdman Trčka z Lípy, Trčkův švagr Vilém Kinský ze Vchynic a rytmistr Niemann, Valdštejnův vojenský kancléř. Je však více než pravděpodobné, že k tomuto mordýřskému běsnění ve skutečnosti došlo v rytířském sále hradního paláce. Po třicetileté válce tehdy již opuštěný dům pozvolna chátral, až byl v roce 1809 zcela zasypán sutí z likvidovaného městského barokního opevnění. Teprve v první třetině 20. století byl znovu odkryt při archeologických výzkumech. 

Mlýnská věž
Mlýnská věž byla vybudována v poslední čtvrtině 15. století v rámci rozšiřování a zesilování městské fortifikace, které následovalo po husitských válkách. V 19. století, po zrušení chebské pevnosti, sloužila Mlýnská věž k obytným účelům. Po období dlouhého chátrání, především ve 2. polovině 20. století, se věž v roce 2009 dočkala kompletní rekonstrukce. Dnes tak představuje nejlépe zachovanou součást pozdně středověkého opevnění města Chebu. Ve věži je deponována expozice historických kostýmů mapující vývoj oblékání a módy od 9. do 18. století. 

Hradní nádvoří
Nádvoří Chebského hradu bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Po jeho dlažbě se procházela řada proslulých osobností jak českých, tak evropských, potažmo, světových dějin. 

Historie hradu
Předlouhá historie chebského hradu se začala psát již na počátku 12. století. Jeho dějiny jsou mimo jiné spojeny s mocným rodem Štaufů, z něhož vzešla řada římsko-německých králů a císařů. Byl to právě jeden z nich, slavný Friedrich Barbarossa, který nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na císařskou falc, jediného reprezentanta tohoto typu hradní architektury na českém území. Do dnešních dnů se dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž a především unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

Friedrich Barbarossa hrad opakovaně osobně navštívil, pořádal zde říšské sněmy a dokonce tu pobýval i krátce před odjezdem na třetí křížovou výpravu, při níž ho v prudkém toku řeky Salef potkala nečekaná smrt. Friedrich ovšem nebyl jedinou panující hlavou, kterou hostily útulné komnaty chebského hradu. Navštívil ho totiž také "Otec vlasti" Karel IV. či husitský král Jiří z Poděbrad. Hrad prožil i krušné a neklidné časy, řadu válek a dobývání. Rachotily kolem něj husitské vozy, za třicetileté války zbraněmi harašili žoldnéři ve švédských službách a ve 40. letech 18. století ho ohněm a mečem poplenili oddíly francouzského krále Ludvíka XV., který válčil s jedinou ženou na českém trůnu, nezdolnou Marií Terezií. Každý správný hrad má své strašidlo, nejinak je tomu na hradě chebském, kde již několik staletí trudně bloudí poslední věrní souputníci Albrechta z Valdštejna, kteří zde padli za oběť mordýřskému běsnění v podvečer 25. února 1634. Poslední vývojovou fází prošel hrad na přelomu 17. a 18. století, kdy byl z části přebudován do podoby barokní pevnostní citadely. 

Více informací včetně aktuálních akcí, otevírací doby a cen vstupného najdete na webu hradu Cheb.