Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí je renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci ve východních Čechách. Je unikátní díky kobercovému sgraffitu, které pokrývá nejenom vnější zdi, ale i zdi nádvoří a komíny. Po celou dobu (kromě období komunistického režimu) patřil rodu Bubnů z Litic.
Z architektonického hlediska je zámek Doudleby velmi zajímavý – jedná se o renesanční skvost se sgrafity jak na vnější fasádě, tak i na vnitřním dvoře a dokonce i na sedm metrů vysokých komínech. Za povšimnutí stojí vzácné nástropní malby, ve třech sálech jsou k vidění i tzv. emblémy, které v sobě skrývají hádanky a svojí vizuální strukturou připomínají stavbu renesančních sonetů, jak je proslavil William Shakespeare. Zámek je unikátní i tím, že Bubnové ho nejen postavili, ale zůstal jim (vyjma období totality) po všechna staletí až doposud, zatímco ostatní zámky se často prodávaly a měnily majitele.
Vertumnus a PomonaMalby v tomto prostoru vznikly při raně barokních úpravách zámku před rokem 1690 a vytvořili je neznámí umělci, kteří se někdy dopustili dokonce i chyb, například v nápisech, které některé z maleb doprovázejí. Náměty nástropních výjevů lze rozdělit do tří okruhů – malby mytologické, emblematické a náboženské. Nejpočetnější výjevy tvoří malby mytologické, většinou převzaté z ilustrovaných knižních vydání Ovidiových proměn, které malířům sloužily jako předlohy.
Velký sál v severovýchodním nárožíV tomto sále, který sloužil jako hodovní místnost a jídelna, zaujmou obrovská raně barokní kamna z polévaných kachlů s letopočtem 1690 pod erby Bubnů a Litic. Vročení patrně udává ukončení barokních úprav zámku. Do těchto kamen se vešly až tři kubické metry polenového dříví. Přikládalo se zvenku z ochozu, kde jsou dvířka.
Saavedrovy emblémyNejvětší pozoruhodností v zámku Doudleby jsou malby, ve kterých je jako výzdobný prvek použit tzv. barokní emblém. Jedná se o obrazce v lunetových klenbách, které představovaly krátké hádanky, jakési vizuální hříčky doplňované krátkým nápisem. Luštění jejich skrytého smyslu patřilo k duchaplné zábavě vyšší společnosti od poloviny šestnáctého století až do počátku století osmnáctého. Podněty pro svou tvorbu vybírali tehdejší autoři v egyptských hieroglyfech, v řeckých epigramech, ve středověké symbolice a v rytířských impresích.
Z historie zámkuV roce 1590 byla dokončena stavba doudlebského renesančního zámku, který byl využíván jako lovecký. Renesance do Čech přichází téměř se stoletým zpožděním, a je to doba, kdy šlechtici opouštějí hrady a stěhují se do uvolněnějších zámků. Doudlebský zámek má však ještě tzv. „obranný charakter“ v tom smyslu, že dvůr je obestaven ze všech čtyř světových stran. Uvnitř dvůr v přízemí obklopují otevřené arkády s toskánskými sloupy. Ty původně nesly dřevěnou pavlač, která byla roku 1630 nahrazena kamenným ochozem. Z této doby pochází také kamenný vstupní portál do zámku.
Vnitřní prostory nemají žádné chodby. Výraznější stavební změny byly provedeny za Františka Adama, syna Jana Jindřicha, v letech 1670-1690 v raně barokním stylu. Budova byla opatřena vysokou střechou s barokními štíty, zevní sgrafita byla zakryta vrstvou omítky. Kolem hlavní brány s kamenným erbem byly vybudovány hospodářské budovy.
Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.
Rudé armády 1, 517 42 Doudleby nad Orlicí
GPS: 50.108498, 16.263903
info@zamek-doudleby.cz
http://www.zamek-doudleby.cz/